I Love You, Dads /CZ/ [POZASTAVENO]

XI.

Zdravím. :) Taky vám tam ta Alpa přijde tak blbá? :D Ale nenapadlo mě nic jiného, co k tomu dát, takže tak. :D

Hope you'll enjoy. ♥
Ann

Tony se vrátil. "Bude to trochu pálit," řekl Steve a posadil si ji na klín. Vzal ji za předloktí a přidržel jí je. Tony si namočil tamponek dezinfekcí a pomalu jím přejížděl po jejích rankách. Krissy sykala, ale držela se. Steve jí šeptal do ucha uklidňující věci. Nakonec jí po tvářích začaly sjíždět slzy. Nic ale neříkala.

"Proč jsi tak statečná? Vždyť to musí strašně bolet," podivil se Tony. "Iron Man a Kapitán Amerika jsou taky vždycky stateční, i když jsou zranění a oba je to musí hrozně moc bolet," zamumlala. "Nejspíš. Ale teď je tu Tony se Stevem, ne Iron Man a Kapitán," odpověděl blonďák a políbil ji do vlasů. "Kris, před námi se nemusíš bát dát najevo své city," přitiskl si ji zády k sobě. Jen se do něj opřela. "Je ti šest let. Jsi dítě. Nemusíš být tak statečná." 
"Ale já chci. Chci být jako vy."
Hrdě se na ni usmál a dal jí pusu na tvář. Ani si toho nevšimla, ale Tony dokončil dezinfekci, bezbolestně.
"Tak jo, ještě dojdu do koupelny, pro nějaké obvazy," usmál se na ni a políbil ji na čelo. Rány přestaly krvácet a Steve si je po jejím dovolení opatrně prohlížel. "Krissy, prosím, slib mi, že už to nikdy neuděláš znovu, nikdy. Prosím," zašeptal. Nechtěla ho trápit. "Dobře," přikývla. "Proč sis to udělala? Víš, že jsi klidně mohla vykrvácet? Že jsi mohla umřít?" do očí se mu znovu hrnuly slzy. Jen přikývla. "Proč?"
"Ale, něco jsem řešila, nějaké problémy," povzdechla si a uhnula pohledem. "Kdykoliv se nám můžeš svěřit, s čímkoli." Nadzvedl jí bradu dvěma prsty a hluboce se jí zadíval do očí. "Tak proč tak ošklivé řešení?" vydechl sotva slyšitelně.
Zamračila se. "Zlobili byste se." "A to je důvod, proč si ubližuješ?" ,"To je fuk." "Ale-" Je to jedno," přerušila ho. "Ale mě to jedno není!" vykřikl. Nechápal, proč to dělá a to ho rozčilovalo, zraňovalo a trápilo zároveň. To byl tak špatný otec?
Zastavil se. Krissy se třásla. Víčka pevně semknutá k sobě. Kolena u břicha, div, že si je nevmáčkla do hrudníku. Třásla se jako při zimnici. A pak pochopil.
"Krissy," sehl se k ní, "ty, ty se mě...bojíš?" vydechl a těžce se mu dýchalo. "Ty a Tony. Jde z vás strašně mocná autorita," vydechla po tvářích se jí svezly slzy. Uzavřela se do sebe - doslova - ještě víc, až se divil, že si nezlámala kosti. Pomalu k ní natáhl ruku a jemně ji pohladil po rameni. Trhla sebou. Steve se stáhl zpět.

Tony dorazil.

"Musím si něco zařídit," vymrštil se ze sedu a prošel kolem zaraženého Starka ven.
"Stalo se-" Nedokončil větu, když jeho pohled utkvěl na dívence. Raději už se neptal a obvázal jí  ruce. "Dobrou noc," chtěl jí dát pusu na dobrou noc. Vlastně ráno. Byly asi tři hodiny ráno. Odtáhla se. "Dobrou." Tony si povzdechl, ale nechal jí.
Jakmile zavřel dveře, uslyšel, jak propukla v pláč.
Rvalo mu to srdce.

Ale chtěla teď být sama.

"Pane, váš manžel, pan Rogers je ve vaší společné ložnici." "Díky, JARVe. Já tě nemít..."