III.

1K 82 4
                                    

Díky moc, protože jak jsem koukala, "Překrásná omluva" má 150 reads a "What?!" 107!! To je úžasný! Moc vám děkuju! :') Fakt jste mi udělali radost. :)

Ale teď už ke Krissy, Tonymu a Stevovi, dneska to bude trochu akční :D
I love you! ♥

Hope you'll enjoy! ♥
 Ann

Krissy tam opravdu byla a opravdu bojovala. Používala své sítě, vyhýbala se střelám a úderům a lezla po stěnách -  pořád dokola. Bylo to tak rychlé, skoro nepostřehnutelné. A pak...udělala jeden chybný krok a...její nepřítel ji zasáhl. Střela ji odrazila až k protější stěně, kde se o ni uhodila hlavou. Spadla na zem a zůstala bez hnutí ležet.
"Krissy!" zařvali oba. Kapitán hodil svůj štít, srazil nepřítele na kolena, štít se vrátil a on běžel k jejich dceři, tudíž si teď agenta Hydry vzal na starost Tony, tedy - Iron Man. Pár ranami ho vyřídil a zavolal SHIELD. Agent se sice během toho pokusil několikrát utéct, ale to nebylo nic, co by miliardář nezvládl. Nakonec si pro něj přijeli, odvezli si ho s sebou a on se konečně mohl věnovat svojí rodině.

"Jak jí je?" "Nevím, teprve se začíná probouzet." Steve si všiml škrábance na jejím čele, naštěstí jen povrchového. Utrhl si cár košile a alespoň tímhle jí zatím obmotal hlavou. Doma se na to podívají pozorněji.

Pomalu otevřela oči. Nejdřív nevěděla, co se stalo a co se právě děje, ale pak si to uvědomila. Rychle se pokusila vstát, ale v návalu nevolnosti a točící se hlavy znovu upadla na zem, jen o pár metrů dál. "Kris!"

Začala těkat očima po okolí - něčeho se bála a hledala únikový východ. Steve si k ní ale přidřepl a stačil ji chytit za ruce dřív, než mohla cokoli udělat. Zatřásla se a sklopila hlavu. Tony nařídil JARVISovi, aby odepnul jeho brnění a hlídal, což taky udělal, poté si sedl za Krissy a vysadil si ji na klín. Propukla v pláč a po pár vteřinách už svírala jeho tričko ve svých ručkách a hlavu měla zabořenou v jeho hrudníku. Což znamenalo, že se nechtěně dotkla jeho reaktoru. Škubl sebou. "Promiň," odtáhla se ihned. "V pořádku, vždyť se nic nestalo," usmál se na ni a zase si ji přitáhl blíž k sobě. Dívčin výraz však zůstal stejný, snad...smířený? Steve už tenhle výraz viděl za druhé světové války - u vězňů, kteří byli připravení na svou popravu a u své - jejich - dcery ho rozhodně vidět nechtěl.
"Kris, co se děje?" zeptal se a jemně si ji převzal z Tonyho náruče. "D-díky za záchranu," vykoktala. Nadzvedl jedno obočí, čímž jí dával najevo, aby mu řekla pravdu. Polkla. "Proč to děláte?" vzlykla.

"Co?" vyhrkli oba. "Tohle. Tohle všechno. Staráte se a bojíte se o mě, vychováváte mě, nikdy se nezlobíte, chováte se ke mně, jako bych byla vaše vlastní...což nejsem. A proto to nechápu."

I Love You, Dads /CZ/ [POZASTAVENO]Kde žijí příběhy. Začni objevovat