12. Zjištění

373 24 14
                                    

O  měsíc později:

Teď většinou celkem často mě pobolívá břicho, párkrát jsem dokonce zvracela a trochu jsem přibrala.  Vůbec nevím jak je to možné... Jacobovi to připadá zvláštní a má o mě strach, protože mu to vidím na očích.

Dnes ráno, když ještě Jake spal jsem se převlékla, nachystala mu snídani a napsala mu lísteček se vzkazem, že se za chvíli vrátím a aby o mě němel zbytečně strach. Vypravyla jsem se za dědou Carlishem k vile a rozhodla jsem se o těch bolestech mu něco říct a taky o Jacobově přání.

Běžela jsem až k vile, kde to bylo živé a zaťukala jsem na dveře. Automaticky jsem šla dovnitř a šla jsem do obývacího pokoje, kde byla celá moje rodinka a vesele se tam bavily a kecali.

"Ahoj!"pozdravila jsem je.

Mamka se ke mě vrhla a objala mě. 

"Renesmee! Dlouho si tu nebyla!"

"Jdu vlastně za dědou, potebuju si s ním promluvit."

"Je ve své pracovně, klidně běž za ním."

Šla jsem tedy za dědou do jeho pracovny a přede dvěřmi jsem zaklepala.

"Dále,"ozvalo se z pracovny.

"Ahoj dědo!"objala jsem ho.

"Posaď se."pobídl mě.  "Co tě kě me přivádí?"

"Teď celkem často mám bolesti břicha, párkrát jsem zvracela a přibrala jsem na váze.

"Hmmm, lehni si a ukaž kde tě to bolí."

Lehla jsem se tedy na gauč, který tam měl a vyhrnula jsem si břicho.

"Tady dole mě to bolí," ukázala jsem mu na místo a začal ho ochmatávat. 

Něco si pro sebe pořád šeptal a zkoumavě si mé břicho prohlížel.

"Skusím ultrazvuk,"řekl a dal mi na břicho nějaký strojek, který monitoroval mé břicho a zapnul nějaký monitor, kde šlo vidět mé bříško zevnitř. 

"Hmm, něco tam stoprocentně je."

"A co to má znamenat?"zeptala jsem se ho viděšeně.

"Gratuluji Renesmee, jsi v prvním měsíci těhotenství,"řekl s klidem a usmál se.

Vytřeštila jsem na něj oči.

"Takže to znamená, že budeme mít s Jacobem miminko?!"

"Ano. Je to skvěla správa a měli by se jí dozvědět i ostatní."

Šla jsem tedy spolu s dědečkem do obýváku oznámit tu novinu ostatním.

"Drahoušku, co se Renesmee stalo?"zeptala se ho babička.

"Renesmee, už to vyklop!"zajásala nedočkavá Alice.

"Renesmee je v prvním měsíci těhotenství,"řekl děda a všichni se radovali.

Jeden po druhém mi gratulovali a objímali mě. Všichni měli obrovskou radost z toho, že naše rodina pokračuje v rodokmenu. 

Potom jsem se ze všemi rozloučila a domů jsem šla radči pěšky. Když jsem přišla domů, tak bylo už odpoledne.

Otevřela jsem domovní dveře a v obývacím pokoji na gauči seděl Jake a čekal na mě. 

"Kde si byla?"zeptal se.

"Byla jsem za Carlishem ohledně toho břicha a....."

"Není to doufám nic vážného!"strachoval se.

"Jsem v prvním měsíci těhotenství!!!!"

Jacob jako by nevěřil svým uším a vykulil oči.

"Takže my budeme mít dítě?!"

"Jo!!"

Objal mě a byl z té zprávy tak nadšený. 

Až do noci mě obskakoval. Hladil mě po bříšku, masíroval ho a skákal kolem mě.

Byl hrozně rád, že bude mít potomka.


Takže čauky! Potřebovali bych, aby jste u téhle kapitoli psali do komentářů, jestli chcete aby to byla hola, kluk a nebo dvojčata a jakého pohlaví, protože v příští kapitole půjde Renesmee znovu na ultrazvuk a dozví se pohlaví miminka/miminek.                                                                              Děkuju za přečtení této kapitoly! Užívejte léto a pá! :D 

Twilight Saga Renesme. Jak To Bylo Dál?Kde žijí příběhy. Začni objevovat