You're mine, Malfoy. [DrarryCZ]

4.kapitola

Tak, napsala jsem další kapitolku. Zároveň vás chci upozornit, že teď nebude minimálně 2 týdny nová kapitola, protože jedu na tábor. 
Až teď jsem si uvědomila, že je to 1 rok a 1 měsíc, co jsem se připojila na wattpad! Neuvěřitelný, jak ten čas ubíhá :) Chtěla bych moc poděkovat svým fanouškům, co mě neustále podporují, moc to pro mě znamená. Snad budou mé příběhy taky tolik úspěšné, jako můj první příběh, opět na slash Drarry - Revealing secrets. Kdo nečetl, tak ať si povinně přečte!:D #reklamajakněco
Ale dost povídání, užívejte prázdnin a doufám, že se vám tahle kapitolka bude líbit! :))

Když párty skončila, Harry ani nevěděl, jak se dostal zpět do své postele. Ráno se prostě probudil, ale moc si toho nepamatoval. To by mu tak nevadilo, ale horší zjištění bylo, že vedle něj ve své posteli Draco neleží. Prudce se zvedl a náhle toho zalitoval. Se skučením si zpět lehl na měkkou matraci. Hlava ho bolela tak, jako kdyby se mu měla každou chvíli rozskočit a cítil, jak se mu žaludek obrací naruby. Na poslední chvíli stihl hlavu vystrčit ven mimo postel, když vyvrátil všechno, co včerejší den snědl. Máchl hůlkou a zvratky zmizely. Chtěl celý den ležet v posteli a čekat, až jeho kocovina pomine, ale musel najít Draca.
,,Draco?!"zachraptěl na prázdnou místnost, ale nikdo se neozval. Pomalu se zvedl a toužebně se zahleděl na dveře koupelny. Teď ne, pomyslel si. Nejdřív najde Draca.
Otevřel dveře kabinetu. Chodba zela prázdnotou a všude bylo hrobové ticho. Nebo se to zdálo jen jemu. Po chvilce chůze se zamyslel, kde by tak mohl být. Možná je ve sklepení a míchá si lektvar proti kocovině, napadlo ho. Ale to je hloupost. Všechny potřeby na míchání lektvarů má v jejich kabinetu.
Zoufalstvím se chytil za hlavu a nutil se přemýšlet. Ale v tuto chvíli to momentálně nešlo. Rozhodl se podívat se do Velké síně. Možná je na snídani, i když o tom dost pochyboval. Když došel do cíle své cesty, Velká síň vypadala po včerejším plesu jako vždycky. Domácí skřítci to nejspíše během noci uklidili. Na snídani bylo pár studentů. Když ho zahlédli, ve tvářích se jim odráželo překvapení. Asi nikdy neviděli Harryho Pottera s kocovinou. Jeho pohled směřoval k učitelskému stolu, kde seděla jen profesorka McGonagallová, která nevypadala o nic líp než on a pár jeho dalších kolegů.
,,Dobré ráno."pozdravil ji nervózně. Nevěděl, kolik si toho pamatuje.
,,Hmmm...co? Á dobré ráno, Harry."pozdravila ho roztržitě a napila se kávy.
,,Paní profesorko, neviděla jste Draca Malfoye?"zeptal se. Profesorka si ho měřila zvláštním pohledem, asi se snažila vydolovat něco ze své paměti.
,,Někdy kolem třetí ráno jsem ho myslím viděla, jak jde ven ze Vstupní síně. Víc nevím."pokrčila rameny a opět se zahleděla do svého šálku kávy.
Harry se rychlým krokem přesunul ven. Nikde po Dracovi ani stopy. Brodil se závějemi sněhu a nasával do plic čerstvý vzduch. Co si vzpomínal, tak včera sněžilo. Co když někam zapadl do sněhu?!
Vzal to kolem Zapovězeného lesa. Draco snad nebyl tak hloupý, aby tam lezl. Věděl, že se tam bojí chodit. Ale když byl opilý víc, než sám Harry...
Zkusil nahlédnout do Hagridovi boudy. Ale i tam nikdo nebyl, včetně Hagrida. Ten si vzal roční dovolenou a právě teď nejspíše tráví svůj čas ve Francii s Madame Maxime. Povzdechl si a pokračoval dál. Jeho kroky směřovaly k Vrbě mlátičce, ale to nepřicházelo v úvahu, že by opilý Draco dokázal projít přes onen zákeřný strom. Zamířil ke skleníkům. Po chvíli zaslechl hlasité chrápání. Zkoušel otevřít všechny skleníky, ale byly zamčené. Až na jeden, kde byl rozbitý zámek. Harry opatrně otevřel dveře. Tohle byl jeden z nejnebezpečnějších skleníků. Přebývaly tu jedovaté a masožravé kytky. Hned jak vkročil, okamžitě ho uviděl. Draco spal v jednom z (naštěstí) prázdných květináčů. Byl schoulený do klubíčka a to hlasité chrápání vydával on. Harry nechápal, jak se až sem mohl dostat. Zatřásl s ním.
,,Hej, Draco. Vzbuď se." Zavrtěl se, ale oči neotvíral.
,,Draco! Musíš se vzbudit hned teď."zesílil Harry hlas. Otevřel oči.
,,Už nikdy nebudu pít."zamumlal. Harry se rozesmál.
,,Pojď. Dostanu tě do hradu."řekl a pomohl Dracovi na nohy. Ten se ale okamžitě svalil na hliněnou podlahu.
,,Ještě pět minut mami."zamumlal. No bezva, pomyslel si. Vytáhl hůlku.
,,Locomotor."zašeptal Harry a Draco se vznesl do vzduchu stále v té stejné poloze.
Jak procházel hradem s levitujícím Dracem, zbývající studenti, co neodjeli na prázdniny se při pohledu na ně smáli, hlavně chudákovi Dracovi. Když konečně dorazili do jejich kabinetu, Harry napustil horkou vanu, svlékl Draca a položil ho do vody. Byl celý umouněný od hlíny a páchl z něj alkohol.
Mezitím, co ho umýval, Draco otevřel oči úplně a pozoroval, jak ho houbičkou umývá.
,,Umyl bych se sám."řekl dotčeně.
,,Ne, neumyl. Sotva jsi stál na nohou."řekl pevně. Po chvíli ticha Harry neodolal.
,,Můžeš mi proboha říct, jak jsi se dostal do nejnebezpečnějšího skleníku v Bradavicích s masožravými kytkami? Co tě to proboha napadlo jít ven sám?! Mohlo se ti něco stát!" Harry skoro křičel.
,,Tak hele, ty jsi mě tam nechal jít samotného. Řekl jsi, že půjdeš na pokoj a když jsem ti řekl, že se ještě půjdu projít, v klidu jsi mě nechal jít. Ještě jsme se loučili ve Vstupní síni. Mimochodem, dal jsi mi tam pusu a dost lidí to vidělo,"řekl a Harry se plácl do čela. Draco pokračoval.,,No tak jsem se šel projít žejo a málem jsem zapadl do toho sněhu. Začala mi být dost velká zima, ale protože jsem byl celkem daleko od hradu, potřeboval jsem najít místo na přespání. Zapovězený les nepřicházel v úvahu a protože jsem byl ožralý hovado, nenapadlo mě použít Alohomora na Hagridovu boudu. Pak mě napadl skleník. A jak jsem nemohl otevřít žádné dveře, tak jsem prostě u jednoho skleníku rozmlátil zámek a vlezl si do květináče."dopověděl Draco.
,,Kolik lidí vidělo tu pusu?"zeptal se zdrceně Harry.
,,V klidu. Stejně jsem viděl, jak jich pár taky bylo na mol, možná si to nebudou pamatovat."
,,Achjo,"povzdechl si. ,,Jdu k tobě. Stejně smrdim jak kočka."řekl, svlékl se a připojil se k Dracovi do vany. Když byli oba dva umytí, vlezli si do postele a spali až do večera.