You're mine, Malfoy. [DrarryCZ]

2. kapitola

Tak jsem konečně napsala další kapitolu. Ano, hrozně se omlouvám, že to tak dlouho trvalo. Jednak jsem čekala, jestli to vůbec bude mít nějaký úspěch, ale abych se nevymlouvala jen na tohle, přiznávám, že jsem poslední dobou neměla chuť psát. Ale teď ta chuť zase přišla a doufám, že mi to psaní půjde rychleji. Užijte si to :)
PS: Byla bych opravdu moc ráda, kdyby jste mi napsali nějaký komentář, abych měla větší motivaci :) 

Do kabinetu se vrátil omámený a zaražený. Měl v krku nabobtnaný knedlík a nedokázal promluvit. Bušilo mu srdce. Jak se to mohlo stát? Je do něj zamilovaná? A přitom ani za tu dobu co ji zná nepostřehl jediný náznak, který by to potvrzoval. Za jeho krátkou dráhu učitele ho to ani jednou nenapadlo. Není to nějak pohoršující, vždyť jsou od sebe jen rok. Navíc miluje Draca, ale nechtěl ji zase zranit...
Otevřel dveře od ložnice a na posteli ležel Draco s knížkou v ruce.
,,Ahoj. Už jsem si říkal, kde jsi - " Náhle přestal mluvit, když se podíval Harrymu do tváře. ,,Stalo se něco?"
,,Ehm...To nic. Jsem trochu vysílený ze soubojů."řekl a pokusil se mírně usmát. Draco dál mlčel a pozoroval ho svýma šedýma očima. Harry chvíli nervozně postával a poté se zavřel v koupelně. Podíval se do zrcadla. Byl pobledlý a měl vypoulené oči, jako šílenec. Nemohl se zhluboka nadechnout, tak se rozhodl, že si dá alespoň sprchu, aby si uklidnil myšlenky.
Hned jak vyšel z koupelny, tak na něj Draco promluvil.
,,Něco se ti stalo. Já to na tobě poznám."
,,Ale to vážně nic není."řekl už trochu nevrle Harry.
,,Nedělej ze mě blbce!"vyjel Draco a vstal z postele.
,,Já z tebe blbce nedělám. Ty jen všechno moc přeháníš. Jsem prostě unavený, to je celé.", lehl si do postele a dál na sebe nemluvili.

V pondělí Dianu potkal na chodbě v davu lidí, jak se na něj snaží nedívat a červená se. Při hodině obrany proti černé magii Harry dělal, jako by se nic nestalo a když byly souboje, jen ji pochválil, že se zlepšila.

,,Mezi tebou a tou holkou něco je!"řekl zvýšeným hlasem Draco, když Harry vkročil do ložnice.
,,Co to zase meleš?!"vyjel Harry a znaveně sebou hodil na postel.
,,Ty si myslíš, že jsem asi úplný idiot, ale já jsem dost vnímavý člověk a ty to moc dobře víš, jen si to nechceš přiznat."
,,No jo...to víš že jo."mumlal si pro sebe Harry a zabořil hlavu do polštáře. Zezadu ho do hlavy udeřilo něco tvrdého. Zvedl hlavu a zjistil, že to je opět Dracův hadí polštářek.
,,Ještě jednou po mně něco hodíš a -"
Ani to nestihl dopovědět a už dostal učebnicí do obličeje.
,,Hm a co teď uděláš, Pottere?"
Harry vstal a popadl hůlku. ,,Nechtěj mě naštvat."zavrčel.
Draco vytáhl svou hůlku z kapsy a pevně ji svíral. ,,Tak mi to řekni!"
Harry zavyl. ,,Expelliarmus!"
,,Protego!"
Jeho odzbrojovací kouzlo se neškodně odrazilo od štítu, který Draco seslal.
,,Levicorpus!"zařval Draco a Harry nestačil uhnout. Něco ho náhle chytlo za kotník a pověsilo ho od stropu dolů.
,,Pusť mě!"
,,Ne. Pustím tě, až přiznáš barvu."
,,A jak to zaklínadlo vlastně znáš?!"
,,Naučil jsi mě ho ty. Docela paradox, nemyslíš?"
,,Já tě tak nesnášim."povzdechl si naštvaně Harry a cítil, jak se mu do obličeje žene krev.
,,Taky tě miluju, zlato."
,,Měl jsem tě už dávno zabít."zavrčel Harry a začal máchat rukama. Hůlku upustil, když ho neviditelná síla tahala za kotník od stropu.
,,A ke komu jinému by ses tulil? Oh, počkat. K Dianně Hiltonové!"
,,Nech toho! Nic spolu nemáme! A už mě pusť!"
Harry nečekal, že mu Draco vyhoví a narazil hlavou o zem, když zaklínadlo povolilo.
,,Dělej si co chceš. Je mi to jedno."zamumlal Draco a odešel. Harrymu se zdál smutný.

Zazvonilo a všichni studenti si začali balit učebnice z lavic a hnali se na oběd. Když odcházela ze třídy, Harry na ni zavolal.
,,Ano pane profesore?"odpověděla pokorně Diana a se sklopeným pohledem se k němu vydala.
,,Musíme si promluvit."řekl tiše, protože ještě několik studentů odcházelo z místnosti.
Povzdechla si. ,,O čem?"
,,O všem. Dnes večer. Platí?"
,,Tenhle večer nemůžu."zamumlala.
,,Proč ne?"
,,Dostala jsem školní trest na celý týden."
,,Od koho?"zeptal se udiveně.
,,Od pana profesora Malfoye."řekla a snažila se nedát najevo svou nechuť.

,,To nemyslíš vážně."řekl Harry Dracovi, když dorazil do jejich kabinetu.
,,Co se děje, miláčku?"zvedl oči od Denního věštce a samolibě se na něj usmál.
,,Ha ha,"utrousil. ,,Takže ty si chceš hrát, chápu to dobře?"
,,Vůbec nevím o čem to mluvíš."řekl protáhlým hlasem a líně otočil na další stránku.
,,To, že jsi dal Dianně školní trest na celý týden. A samozřejmě za nic."
,,Ááá, už to není slečna Hiltonová ale Diana! No to se podívejme!"řekl najednou rozčíleně a odhodil noviny. Jeho úsměv byl pryč.
,,Já na tohle nemám."řekl Harry chladně, vzal hůlku a začal si balit věci.
,,Co to děláš?"zeptal se překvapeně a vstal z křesla, ve kterém celou dobu seděl.
,,Balím si. Nechci tu být s tebou, když mi pořád vyčítáš něco, co ani není pravda."řekl zvýšeným hlasem.
,,Ne!"vykřikl Draco. ,,To ani náhodou. Nedělej to."
,,Neříkal jsi, že je ti jedno, co dělám?",vzal svůj kufr do ruky a zamířil ke dveřím.
Draco se rozeběhl ke dveřím a postavil se mu čelem.
,,Uhni."vyzval ho klidně Harry.
,,Neodcházej, prosím."
,,Neslyšels?! Říkám uhni."
Chvíli bylo mezi nimi ticho. Draco udělal dva kroky, vytrhl Harrymu kufr ze sevření, přitáhl si ho k sobě a divoce se začali líbat. Harry ho přimáčkl na zeď a svlékl si triko. Draco udělal totéž a chytil ho za boky. Harry se od úst přemístil ke krku a Draco jen přerývaně dýchal.
,,Musím... na ten školní trest."oddechoval Draco s nepatrným úsměvem. Harry ho přestal líbat.
,,Zruš to. Přiznej si, že jsi to udělal jen proto, že jsi byl na mě naštvaný."
,,To tě mám na ten školní trest vzít taky?"zasmál se.
,,Klidně."pokrčil rameny Harry.
,,Ne. Musím jít."řekl a začal se oblékat.
,,A stejně to uděláš. Ty tvrdohlavý mizero."odfrkl si.
,,Já jsem ten trest udělil. A pěkně si ji vychutnám. Protože já vím, že jste mezi sebou něco měli. Jen ty si myslíš, že Draco Malfoy je idiot a nevšiml si toho, jak se jeho přítel poslední dobou chová a jak se chová i ONA."
,,Takže tohle je konec? Užili jsme si a pak odejdeš?!"
,,Přestaň."řekl otráveně Draco, vzal si hábit do ruky a nechal Harryho samotného.

Harrymu bylo příští den totálně mizerně. Na všechny byl velmi nepříjemný a kdyby se sám se sebou kamarádil, pořádně by si nafackoval. A za všechno mohl ten tupec. A pořád do té doby nepochopil, jak Draco zjistil, že mezi ním a Dianou něco proběhlo. Draco to dával jako důvod, že je "velmi vnímavý člověk!", ale Harry mu to nevěřil. Co když to Diana někomu řekla? Byl by schopný Draco vyloženě někoho vyslýchat kvůli případné nevěře? Měl ho rád, ale ještě ho pořádně neznal tak, aby si mohl být jistý odpovědí. Musel honem něco vymyslet.
,,Ták a teď třído si vyberu nějakého kandidáta, který se mnou bude bojovat!"vykřikl s rozzářeným úsměvem. Všichni studenti se zatvářili trochu vyděšeně. Nikdo nechtěl bojovat s porážcem nejobávanějšího černokněžníka všech dob.
,,Co třeba ty, Diano?"zeptal se předem promyšleně Harry.
Zrudla a postavila se z kruhu doprostřed místnosti.
,,Připravena? Raz, dva, tři!"
Souboj začal. Docela se držela, ale bylo už dopředu zřejmé, že Harry vyhraje. Dneska měl v sobě tolik negativní energie, že si ji mohl vybít v souboji. Bohužel to odskákala chudák Diana.
,,Au!"vykřikla a chytila se za nohu. Harry kouzlení přerušil.
,,Omlouvám se ti, byla to má chyba,"říkal Harry. ,,Ošetřím vám to. Omluvte vaší spolužačku u profesorky Prýtové."zvolal a když zazvonilo, všichni vypadli, zamkl dveře, zamumlal léčivé zaklínadlo a rána byla během chvíle pryč.
,,Teď máme záminku si promluvit."řekl vážně.
,,Jak dlouho vám trvalo vymyslet tenhle plán?"zeptala se jízlivě.
,,Hele, důležité je, že to vyšlo. Teď se tě chci na něco zeptat. Třeba například to, jestli jsi celou dobu předstírala to, že neumíš bojovat, abych tě mohl doučovat."
,,To si o mně vážně myslíte?!"vykřikla pobouřeně.
,,Budu to brát jako NE." Protočila oči a Harry pokračoval dál.
,,Řekla jsi to někomu? To co se stalo?"
,,Ne."odpověděla. Tak jak to mohl Draco zjistit?, pomyslel si.
,,Kdy jsi se do mě...zamilovala?"
,,Během našich individuálních hodin. Vážně je tenhle výslech nutný?"řekla otráveně.
Harry to nevydržel. ,,Ano, protože kvůli tomu je můj vztah na pokraji zhroucení."odsekl.
Nastalo ticho a Harry si uvědomil, jakou udělal blbost. Ale nemohl si pomoct, vždycky když se naštve, řekne něco, co by říkat neměl. To je jedna z jeho nejčastějších chyb.
,,Vy...někoho máte?"dostala ze sebe. Poznal na ní, že je úplně vykolejená.
,,Dá se to tak říct."řekl vyhýbavě.
,,Ale...? S kým můžete mít tady v Bradavicích -"
,,Neříkal jsem, že je v Bradavicích."zalhal a za zády zkřížil prsty.
,,Aha. No...bude lepší, když už půjdu."řekla nakonec a odešla z učebny.

Jeho osobní život se začal hroutit jako domeček z karet.Bloumal chodbou a přemýšlel, jestli to někdy bude takové, jako před třemi měsíci, když spolu s Dracem teprve začínali. Draco je přehnaně žárlivý a svůj vztek si vybíjí na ostatních. Harry je náladový a taky lhář. Nevěděl, co je horší.
Bude se muset Dracovi přiznat. A pokud ho má opravdu rád, tak pochopí i to, že o ten polibek Harry nestál.