,,Claire, tohle je Mac. Mac, tohle je Calire, tvá spolužačka."
Představil mě ředitel s jednou celkem slušně a mile vypadající dívkou.
,,Claire, tady ti Mac předám, abys ji provedla školou a ujala se jí, myslím, že by z vás dvou mohly být dobré kamarádky, bavte se."
Mrkl na nás ředitel a s úsměvem si odešel pryč.
Chvíli jsme tam s Claire jen tak stály v úplném tichu, ale ona ho naštěstí prolomila.
,,Těší mě. A teď pojď za mnou, ukážu ti naši školu."
Řekla s úsměvem na tváři a vydaly jsme se na prohlídku.
Musím říct, že po dlouhé době se zase bavit s holkou je úžasné. Claire je velmi milá holka, má trošku i smysl pro humor. Nikdy jsem sice kamarádku neměla, ale ona by mohla být výjimka.
,,No a tady je naše třída a také konec naší prohlídky."
Ukázala na dveře a uklonila se jako průvodčí. Takže jsem ji zatleskala.
,,Děkuji moc. Ale stejně jsem si přišla, jako v bludišti."
Upřímně jsem odpověděla.
,,Když se budeš držet mě, tak se neztratíš a jestli chceš můžeš si ke mě přisednout."
Byla jsem ráda, že mi to navrhla. Divila jsem se, že s ní nikdo nesedí, protože je vskutku moc pěkná a klidně bych ji typla i na populární nafrněnou couru, s prominutím.
Ale pravda byla taková, že ona jí dříve byla, bavila se s údajně nejkrásnější holkou ze školy a jejich partou, ale pak jí přestalo bavit to rozkazování a povrchnost, a tak se od nich oddělila. Alespoň takto mi to ona převyprávěla během prohlídky školy.
Ve třídě si o mě každý povídal a všichni na mě koukali, holky mě pohledem zabíjeli a kluci svlékali.
Všechnu tuhle nepříjemnou a pro mě trapnou atmosféru utnul příchod učitele. Byl to sympaťák, mohlo mu být něco málo přes 30.
Když jsem se podívala na holky, tak jim z něj klesaly výstřihy prudce dolů.
Upřímně se mi tu nelíbilo. To rozdělení lidí a hlavně jejich chování. Jakoby tu byli jen děvky, namyšlení kluci co je využívají a pak ne moc pěkní šprti a teda ještě Claire.
Po skončení hodiny jsme s Claire vyšli ze třídy. Ve dveřích si mě však jedna holka zatáhla zpět.
,,Být tebou, tak se s Claire nebavím.''
Řekla a začala rychlejším krokem mizet. Hned jsem se za ní vydala. Zajímalo mě na co narážela. Ale ona pořád zrychlovala a ztrácela se mi z dohledu.
Nakonec jsem ji přece jenom uviděla, zmizela za jedny dveře a já tam vešla. Byl to asi sklad uklízečky zapla jsem tam světlo a spatřila ji. Byla to krásná holka s upřímným pohledem, jen se moc schovávala pod kapucí a brýlemi.
Hned zhasla světlo.
,,Ahoj já jsem Kat."
Řekla příjemným hlasem a podala mi ruku už jsem se v té tmě začala orientovat.
,, A já Mac."
Řekla jsem a pak nevěděla co dál. Působila velmi tajuplně a já nevěděla na co se ptát první.
,,Asi tě zajímá jak jsem to myslela. Víš nechci tě hned první den strašit, ale během doby co se tvá fotka promítala v hlavní hale, tak tam stál Harry to je takový..."
,,Ano bohužel vím kdo to je."
Přerušila jsem ji.
,,Dobře, tak to asi i víš, že se mu pochopitelně líbíš a vypadá to že asi moc, protože hned po té co tě vyfotili, tak se tvá fotka promítala a on tam stál, jako všichni ostatní a když tu fotku viděl a viděl pohledy všech kluků na tebe, tak se nehorázně rozzuřil, pak se ale uklidnil a prohlásil, že teď je ke svému cíli mnohem blíže než si myslel a začal se ďábelské smát."
,,A jak toto souvisí s Clair?"
Zeptala jsem se, protože jsem pořád nechápala.
,,Je to složité, ale ne nepochopitelné. Clair dřív Harryho milovala a nepochybuji o tom, že k němu city stále chová. Je to půl roku co spolu spali a líbali se všude ve škole, nikdy však spolu nechodili, pak se ale Diana, naše třídní a vlastně i školní Barbie a bývala nejlepší kamarádka Clair s ním vyspala a tak se oni dvě přestaly kamarádit. Pro Clair to bylo i největší ponížení, ale sama je dost slabá na to se Dianě pomstít, ta má své stádo a jsou schopny ji zadupat."
,,Pořád úplně nechápu proč si mám na Clair dávat pozor. Mluvíš moc v hádankách Kat."
,,Jde o to, že Clair u toho promítání byla a stála hned za Harrym a ani nevíš jak moc naštvaná byla po té co ho slyšela. Hned šla celá rozzuřená za tebou do fotící místnosti, ale tam jí ředitel něco řekl, ona vyměkla a vyšli jste spolu."
Nevěděla jsem co odpovědět, po dnešku ani nevím komu mám věřit. Mám teď tolik pomotanou hlavu.
,, Já už budu muset jít, tak o tom popřemýšlej, nevím co s tebou má v plánu, ale nic dobrého to není, dávej na sebe pozor a zatím ahoj."
Řekla Kat a zmizela v davu. Já ji ani nestihla zastavit. Opravdu nechápu co se tu děje je toho na mě moc.
°,,Josu bolesti v nichž člověk pouze sám si může pomoci, a silné srdce se chce jen na svou sílu spolehnout.''
- William Shakespeare°Po dlouhé době je další díl tady, omlouvám se nejvíce jak jen můžu, že vyšel až teď, ale slibuji, že pokud bude zájem, tak se budu snažit vydávat díly denně. S tímto příběhem mám ještě velké plány, tak doufám, že vás i na dále bude bavit. :)
![](https://img.wattpad.com/cover/67090960-288-k990668.jpg)
ČTEŠ
Distance /1D/
FanfictionNo body can save me now. Po té co NÁS oceán rozdělil, spělo vše k horšímu. Jako bych se namotala do víru černé díry, která mě do sebe vtahovala a uprostřed ní bylo to nejhorší. A já jen čekám, až se do toho středu dostanu, protože bez NĚJ se z toho...