8. část

47 1 1
                                    

,,Claire, tohle je Mac. Mac, tohle je Calire, tvá spolužačka."

Představil mě ředitel s jednou celkem slušně a mile vypadající dívkou.

,,Claire, tady ti Mac předám, abys ji provedla školou a ujala se jí, myslím, že by z vás dvou mohly být dobré kamarádky, bavte se."

Mrkl na nás ředitel a s úsměvem si odešel pryč.

Chvíli jsme tam s Claire jen tak stály v úplném tichu, ale ona ho naštěstí prolomila.

,,Těší mě. A teď pojď za mnou, ukážu ti naši školu."

Řekla s úsměvem na tváři a vydaly jsme se na prohlídku.

Musím říct, že po dlouhé době se zase bavit s holkou je úžasné. Claire je velmi milá holka, má trošku i smysl pro humor. Nikdy jsem sice kamarádku neměla, ale ona by mohla být výjimka.

,,No a tady je naše třída a také konec naší prohlídky."

Ukázala na dveře a uklonila se jako průvodčí. Takže jsem ji zatleskala.

,,Děkuji moc. Ale stejně jsem si přišla, jako v bludišti."

Upřímně jsem odpověděla.

,,Když se budeš držet mě, tak se neztratíš a jestli chceš můžeš si ke mě přisednout."

Byla jsem ráda, že mi to navrhla. Divila jsem se, že s ní nikdo nesedí, protože je vskutku moc pěkná a klidně bych ji typla i na populární nafrněnou couru, s prominutím.

Ale pravda byla taková, že ona jí dříve byla, bavila se s údajně nejkrásnější holkou ze školy a jejich partou, ale pak jí přestalo bavit to rozkazování a povrchnost, a tak se od nich oddělila. Alespoň takto mi to ona převyprávěla během prohlídky školy.

Ve třídě si o mě každý povídal a všichni na mě koukali, holky mě pohledem zabíjeli a kluci svlékali.

Všechnu tuhle nepříjemnou a pro mě trapnou atmosféru utnul příchod učitele. Byl to sympaťák, mohlo mu být něco málo přes 30.

Když jsem se podívala na holky, tak jim z něj klesaly výstřihy prudce dolů.

Upřímně se mi tu nelíbilo. To rozdělení lidí a hlavně jejich chování. Jakoby tu byli jen děvky, namyšlení kluci co je využívají a pak ne moc pěkní šprti a teda ještě Claire.

Po skončení hodiny jsme s Claire vyšli ze třídy. Ve dveřích si mě však jedna holka zatáhla zpět.

,,Být tebou, tak se s Claire nebavím.''

Řekla a začala rychlejším krokem mizet. Hned jsem se za ní vydala. Zajímalo mě na co narážela. Ale ona pořád zrychlovala a ztrácela se mi z dohledu.

Nakonec jsem ji přece jenom uviděla, zmizela za jedny dveře a já tam vešla. Byl to asi sklad uklízečky zapla jsem tam světlo a spatřila ji. Byla to krásná holka s upřímným pohledem, jen se moc schovávala pod kapucí a brýlemi.

Hned zhasla světlo.

,,Ahoj já jsem Kat."

Řekla příjemným hlasem a podala mi ruku už jsem se v té tmě začala orientovat.

,, A já Mac."

Řekla jsem a pak nevěděla co dál. Působila velmi tajuplně a já nevěděla na co se ptát první.

,,Asi tě zajímá jak jsem to myslela. Víš nechci tě hned první den strašit, ale během doby co se tvá fotka promítala v hlavní hale, tak tam stál Harry to je takový..."

,,Ano bohužel vím kdo to je."

Přerušila jsem ji.

,,Dobře, tak to asi i víš, že se mu pochopitelně líbíš a vypadá to že asi moc, protože hned po té co tě vyfotili, tak se tvá fotka promítala a on tam stál, jako všichni ostatní a když tu fotku viděl a viděl pohledy všech kluků na tebe, tak se nehorázně rozzuřil, pak se ale uklidnil a prohlásil, že teď je ke svému cíli mnohem blíže než si myslel a začal se ďábelské smát."

,,A jak toto souvisí s Clair?"

Zeptala jsem se, protože jsem pořád nechápala.

,,Je to složité, ale ne nepochopitelné. Clair dřív Harryho milovala a nepochybuji o tom, že k němu city stále chová. Je to půl roku co spolu spali a líbali se všude ve škole, nikdy však spolu nechodili, pak se ale Diana, naše třídní a vlastně i školní Barbie a bývala nejlepší kamarádka Clair s ním vyspala a tak se oni dvě přestaly kamarádit. Pro Clair to bylo i největší ponížení, ale sama je dost slabá na to se Dianě pomstít, ta má své stádo a jsou schopny ji zadupat."

,,Pořád úplně nechápu proč si mám na Clair dávat pozor. Mluvíš moc v hádankách Kat."

,,Jde o to, že Clair u toho promítání byla a stála hned za Harrym a ani nevíš jak moc naštvaná byla po té co ho slyšela. Hned šla celá rozzuřená za tebou do fotící místnosti, ale tam jí ředitel něco řekl, ona vyměkla a vyšli jste spolu."

Nevěděla jsem co odpovědět, po dnešku ani nevím komu mám věřit. Mám teď tolik pomotanou hlavu.

,, Já už budu muset jít, tak o tom popřemýšlej, nevím co s tebou má v plánu, ale nic dobrého to není, dávej na sebe pozor a zatím ahoj."

Řekla Kat a zmizela v davu. Já ji ani nestihla zastavit. Opravdu nechápu co se tu děje je toho na mě moc.



°,,Josu bolesti v nichž člověk pouze sám si může pomoci, a silné srdce se chce jen na svou sílu spolehnout.''
- William Shakespeare°

Po dlouhé době je další díl tady, omlouvám se nejvíce jak jen můžu, že vyšel až teď, ale slibuji, že pokud bude zájem, tak se budu snažit vydávat díly denně. S tímto příběhem mám ještě velké plány, tak doufám, že vás i na dále bude bavit. :)

Distance /1D/Kde žijí příběhy. Začni objevovat