YouTubeři v naší škole?!

Jezero

O pár dní později..

Už zbývají dva dny do odjezdu. Těším se až zase uvidím své rodiče a Maggie. Za tu dobu jsem tady našla spoustu úžasných přátel, kteří mi vždy pomůžou.

Za poslední dny se nic moc nestalo, akorát už mám uzdravenou ruku. Dneska máme jít někam do přírody, kde nám nechají celý den volno a máme si vzít plavky, takže budem asi někde u vody (logic :D).

Právě jsme přišli k velkému jezeru, bylo to tady opravdu pěkné. Viděla jsem kluky jak si sundávají trička a běží do vody. Vypadali docela vtipně.

Já jsem si jen sundala tričko (pod kterým jsem měla samozřejmě plavky :D), protože bylo fakt velké vedro a chystala jsem se sednout si na deku, jenže v tu chvíli jsem za sebou slyšela nějaký hlas. ,,Je to tu pekné, že?'' byl to Moon. Chytil mě okolo ramen. ,,Jo, moc se mi to tu líbí.'' usmála jsem se na něj. ,,Ty nejdeš do vody?'' divila jsem se, když jsem koukala na ostatní, jak tam blbnou. ,,Len som pre niečo ještě išiel.'' řekl. ,,Pro co?'' zeptala jsem se ho, protože neměl nic v ruce. ,,Pre teba.'' řek a rychle mě vzal do náruče a běžel do vody.

I přes můj hlasitý křik mě nepustil a skončili jsme u kluků. Viděla jsem, že jsem nebyla jediná, koho do vody bez zeptání dotáhli. Stály tam ještě Denča, Kája a Eliška.

A tak jsme tam skotačili asi dvě hodiny, potom jsme se šli najíst a pak zase zpátky do vody. Bylo to super, chtěla bych tu být ještě déle.

Vylezla jsem z vody a šla si lehnout na deku odpočinout si a chvilku se opalovat. Najednou jsem nad sebou viděla nějakou osobu, jen tam stála a koukala na mě. Snažila jsem se poznat, kdo to je, ale přes zářivé sluneční paprsky mi to moc nešlo. ,,Môžem si ľahnúť vedle tebe?'' Byl to Moon. ,,Jasně, ale pod jednou podmínkou.'' zasmála jsem se. ,,Akou?'' zeptal se vážně.

Sedla jsem si přímo před něj a dala mu do ruky opalovací krém. ,,Jestli si sem chceš lehnout, namaž mi záda.'' zasmála jsem se. On se jen usmál a dal si na ruku trochu krému.

,,Díky, a teď máš mé svolení si lehnout vedle mě.'' řekla jsem vážně a pak se zasmála. ,,Oh ďakujem, slečno'' řekl stejně vážně jako já. Když jsme se tam tak smáli, zahlédla jsem Marwexe, naštvaně na nás koukal. Co mu sakra je?!

Nechala jsem to být a konečně jsem si lehla. Nakonec to dopadlo tak, že jsem usnula a vzbudili mě až ve čtyři, takže jsme měli ještě dvě hodiny a pak se už musíme vrátit.

Seděli jsme na dece a nudili se. Rozhlížela jsem se kolem sebe a zahlédla vodní pistole. Rychlostí blesku jsem vstala a běžela pro ni, rychle jsem ji naplnila a běžela zpět za ostatními, kteří mě nechápavě sledovali. Tedy až do té doby, než si všimli, co držím v ruce. V tu chvíli začali zdrhat jako o život. Já jsem se jen smála a střílela všechny, co se ke mně jen trochu přiblížili.

Když jsem zjistila, že došla voda, zvedla jsem hlavu a viděla jsem, že jsem obklíčená. Věděla jsem, že neuniknu, tak jsem klekla na zem a zvedla ruce, na znamení, že se vzdávám. To ovšem nepomohlo, protože jsem už slyšela jenom: ,,Na nííííí!!!'' A už jsem měla vodu úplně všude.

Potom jsme se všichni rozmístili okolo a začala vodní bitva. Trvala asi půl hodiny, všichni se dobře bavili. Najednou jsem se zezadu přiblížila k Moonovi a naskočila na něj. Než mě stačil shodit stihla jsem mu zařvat do ucha 'mír' a on přikývl a běžel se mnou za ostatními. Všechny bychom porazili, kdyby mě z Moona neshodil Marwex. Shodil mě tak, že jsem na něj spadla, takže si moc nepomohl.

,,Jsi v poho?'' zeptala jsem se ho, když jsem se postavila a podala mu ruku, abych mu pomohla se postavit. ,,Jo'' řekl a než stačil ještě něco říct, přiběhl k nám Moon. ,,Ste v poriadku? Čo sa stalo?'' začal se hned vyptávat. ,,Jsme v pohodě jen jsme spadli'' zasmála jsem se. V tu chvíli nás začali lektoři svolávat, abychom se mohli vrátit.

Na večeři jsem všechno snědla jako první, protože jsem měla hrozný hlad. Šla jsem na pokoj, sedla si na postel a jen poslouchala písničky, po chvilce na pokoj přišel i Marwex. Zase jsem si sundala sluchátka a když jsem je schovávala, Marwex se postavil přímo přede mně.

,,Potřebuješ něco?'' Zeptala jsem se nechápavě. Byl až příliš blízko mě, začalo mi rychleji bušit srdce.

Nic mi neřekl, jen se přiblížil ještě víc, ustoupila jsem, ale on se ke mně znovu přiblížil, pořád jsem couvala, dokud jsem nenarazila do zdi. Byla jsem v rozpacích, chtěla jsem utéct ale on dal ruce na zeď hned vedle mé hlavy.

Mlčela jsem, chtěla jsem něco říct, ale moje pusa jako by byla slepená. ,,Uděláš pro mě něco?'' zeptal se mě najednou. ,,Co?'' zeptala jsem se ho nazpátek. ,,Nebav se tolik s Moonem.'' řekl mi a já se naštvala. Odžduchla jsem ho od sebe a začala křičet. ,,Kdo si myslíš, že jsi abys mi říkal, s kým se mám bavit a s kým ne?! Je přece má volba s kým se budu bavit, ne? A proč to po mě vlastně žádáš?'' nejdřív se na mě podíval trochu vylekaně ale potom nasadil kamenou tvář. Pomalu zase přistupoval, zase jsem skončila stát u zdi uvězněna jeho rukama.

Přibližoval se ke mně víc a víc. Dělilo nás od sebe jen pár centimetrů, které byly po chvilce přerušeny a já cítila jeho rty na těch mých. Byla jsem v šoku. Nedokázala jsem se jakkoli pohnout, jako bych byla zmražená. Cítila jsem pouze motýlky v břiše a srdce bušící jako o závod. Jakmile se oddálil, zadíval se mi do očí a já do těch jeho. Vždycky se mi jeho modré oči líbily, a teď jsem měla možnost je vidět blíž než kdy předtím.

,,Protože žárlím''

__________________________________________________________________________

Heloou!

Jsem zpět! Moc se vám omlouvám, že jsem tak dlouho nevydala nový díl, ale vůbec nemám nápady. Tenhle díl jsem psala víc jak tři dny a pořád jsem s tím nebyla spokojená.

Ale abych se furt jen neomlouvala, chtěla bych vám taky moc poděkovat za 4k shlédnutí a víc jak 500 votes. <3

 A taky bych ještě chtěla poděkovat své skvělé kamarádce  @@chimjam01 ,která vytvořila nové úžasné přebaly na mé příběhy.

To je ode mně pro dnešek vše. Snad se vám díl líbil. Votes a koments potěší.

Byeeeee! <3