YouTubeři v naší škole?!

Bojovka

Ráno mě museli kluci budit, protože jsem skoro celou noc nespala. Přemýšlela jsem totiž nad vším, co se za poslední dny odehrávalo a že toho bylo hodně. Byla jsem totiž poprvé přijmuta do kolektivu. A jsem za to moc ráda.

Každopádně budit jsem se ještě nechtěla (:D), a tak jsem je ignorovala a schovala jsem se pod peřinu. Pak jsem ale slyšela nějaké špitání a tichý smích. A po chvíli jsem už jen cítila, jak ze mě někdo vyhrnuje peřinu a lije na mě ledovou vodu. V tu chvíli jsem vyskočila z postele, zjistila, že to udělal Oly a začala jsem nadávat a honit ho po celém pokoji (bez dvojsmyslů prosím :D). Najednou ale do pokoje vtrhl Macko, divně se na mě podíval a řekl, že už máme být na snídani. ,,To říkej jí, to ona nechtěla vstávat!'' řekl Oly. ,,No to vidím, když tady poletujete po celém pokoji.'' začal se smát Macko.

Po snídani jsme se měli převléct a jít rovnou na hřiště. Já jsem předtím ale ještě odchytla Kongiho. ,,Kongi? Ta fotka na instagramu.. Vyfotil jsi jenom tuhle jednu fotku, že?'' zeptala jsem se ho, protože jsem se bála, že vyfotil i tu pusu. ,,Noo, ne tak úplně.'' řekl Kongi. ,,Vyfotil jsi i to.. předtím?'' zeptala jsem se nervózně. ,,Myslíš tu pusu?'' zeptal se nejistě. ,,Hmm'' přikývla jsem. ,,Možná'' řekl. ,,Prosím, smaž to.'' začala jsem ho prosit. ,,Ale já to nikam nedám ani nikomu neukážu, neboj.'' řekl mi. ,,A k čemu ti ta fotka bude?'' zeptala jsem se ho. ,,Je to pěkná fotka. Proč ji mazat?'' tak to jsem upřímně nechápala. Ale OK no. ,,Tak fajn.'' řekla jsem a nechtěla jsem to dál řešit.

Na hřišti už na nás čekali lektoři. Hráli jsme tam hrůzné hry a tak. Tohle mě vždycky celkem bavilo. Potom jsme měli oběd a po něm následovala odpolední pauza. Celou pauzu jsme dělali jenom samé blbosti. Bylo to super. A potom, když se začalo stmívat, nás lektoři svolali zase na hřiště, kde jsme měli bojovku. To neee. Nesnáším bojovky. Jsem hrozný strašpytel.

,,Rozdělíme vás do smíšených dvojic (holky+kluci). Ale nejdřív vám řekneme, o co vlastně jde. Určitě všichni znáte hru Slenderman.'' No to neeee. ,,Budete po dvojicích procházet tam tím lesem *ukázal* a hledat papírky. Ale to není všechno. To by bylo moc jednoduché. Určitě jste si taky všimli, že někteří z vaší třídy tady nejsou. Ti budou také chodit po lese, ale budou vás strašit. Ale nesmí se moc pohybovat, takže máte šanci utéct...'' ještě říkal nějaké informace, ale to už jsem moc nevnímala, protože jsem se začala klepat strachy.

,,Tak a teď na ty dvojice'' řekl lektor a spolu s kolegou začali losovat jména dvou lidí,kteří spolu měli utvořit dvojici. ,,A Linda bude ve dvojici.... s Markem.'' Neeee, jaktože jsme ve skupině skoro vždycky spolu?! ,,A nejde to nějak změnit?'' řekli jsme najednou. ,,Ne, musíte se naučit týmově pracovat i když to vždy není jednoduché.'' řekl nám lektor a dál už se o tom s náma nemínil bavit.

,,Fajn, pravidla znáte, princip hry znáte. Můžete začít právě.. TEĎ!'' odstartovala se bojovka. Vběhli jsme do lesa jenom s baterkou, kterou měl Marwex, takže jsem se, i když nerada, musela víc přiblížit k Marwovi, protože jsem se fakt bála. ,,Proč se na mě tak lepíš?'' zeptal se mě otráveně. Nic jsem mu na to neřekla a trošku jsem se oddálila.

 Chvilku jsme tam potichu bloudili a pak se mě zeptal. ,,Našla už jsi něco?'' ,,Nemyslíš, že bych ti to řekla kdybych našla?'' Pak jsme tam chodili dalších pět minut bez toho, že bychom něco řekli. ,,Tamhle!'' ukázala jsem na strom, na kterém byl papírek. ,,Super. Máme první papírek.'' řekl bez jakéhokoli náznaku radosti. Měl by být rád. Sám by ho nenašel.. Když jsem ale strhávala papírek, ze křoví na mě vyskočila vysoká postava a začala křičet. Hrozně jsem se lekla a strnula jsem na místě strachem. V tu chvíli mě Marwex chytil za ruku a řekl mi: ,,Poběž'' Když jsme se zastavili a oddychovali, slyšeli jsme šustění křoví, jako by se k nám někdo blížil. Marwex mě popadl za boky, skrčil se se mnou a dal mi ruku před pusu. Zase jsem cítila ten zvláštní pocit. Dokonce jsem se v jeho ,,objetí'' ani nebála. Potom se ty kroky začaly oddalovat a tak jsme začali prchat pryč.

 Zbytek hry už jsme nikoho nepotkali. Právě máme sedm papírků z osmi. ,,Tady!'' zakřičel radostně Marwex, jelikož našel poslední papírek. Vrátili jsme se rychle zpět a byli jsme tam první. Řekli nám, že máme jít už na večeři a pak na pokoje.

U večeře jsme byli oba potichu a nic jsme neříkali. Bylo mi v té chvíli dost trapně, a tak jsem co nejdřív odešla na pokoj. Tam jsem si lehla na postel, odpočívala a vzpomínala na dnešek. Na to, jak mě Marwex chytil za ruku a běželi jsme a taky na to, jak jsme se krčili v křoví. A najednou mi to došlo, proč na něj tak myslím?! Vždyť on mě nesnáší a já.. Já takového člověka přece nemůžu mít ráda!

_______________________________________________________________________________

Takže po týdnu je tady další díl. Upřímně, nevím, co si o tom dílu myslet. Nevím, jestli je to dobré. Ale snad jo. Doufám, že se bude líbit. Určitě mě potěší každý vote a koment. Zajímá mě váš názor :)

To je ode mě zatím vše, takže se s vámi loučím a ahoooj! :D