YouTubeři v naší škole?!

Zamčeni na pokoji

Ráno jsem se vzbudila spolu s ostatními a hned jsme pádili na snídani. Na snídani jsme si všichni v pohodě povídali a všichni jsme měli dobrou náladu.

Po snídani jsme se všichni vrátili na pokoj a dodělali ranní hygienu. Za deset minut jsme měli všichni sraz na hřišti, kde nám lektoři oznámili, že zítra půjdeme na celodení tůru výš do hor. Celkem se těším, mám ráda takové výšlapy, až na to, že si cestou skoro vždycky něco udělám (:D).

Asi chápu, proč půjdeme na ten výšlap. Protože už nás přestávají bavit pořád jenom nějaké hry, které jsme například i teď hráli až do oběda.

Po obědě jsme byli na pokoji i s některými z vedlejších pokojů (Porty,Eliška,Nero,Kája,Denča). Ze společenky jsme si půjčili twistera začli hrát. První hráli Nero, Rider, Kája a Kongi. Dostávali jsme hrozný záchvat smíchu z toho jak se snažili udržet rovnováhu a kolíbali se přitom jako obrovský kus želé. Nakonec to ale po pádu Káji na Nera vyhrál Kongi.

Další jsme hráli já, Moon, Denča a Marwex. Hráli jsme docela dlouho, protože nám to dost šlo, po nějaké době spadla Denča a následovně i Marwex. Pak jsme s Moonem hráli ještě asi pět minut. Potom mi podklouzla ruka a spadla jsem na Moona. ,,Promiň'' omluvně jsem se na něj usmála. Zasmál se s tím, že je to v pohodě a pak šli hrát zase další.

Hráli jsme pak ještě asi hodinu a pořád nás to bavilo, nakonec už jsme museli jít na hřiště, já šla ale ještě předtím na záchod. Když jsem si ale umývala ruce, slyšela jsem zabouchnutí dveří a zamykání. Rychlostí blesku jsem vyběhla z koupelny zpět do pokoje a začala hýbat s klikou s nadějí, že se mi to jen zdálo. Ale ne, byla jsem zamčená na pokoji. ,,Oni nás zamkli?!'' zeptal se udiveně Marwex. Hrozně jsem se ho lekla, myslela jsem si, že jsem na pokoji sama. ,,Vypadá to tak.'' povzdechla jsem. Chvilku jsem ještě bouchala na dveře ať nás pustí, pak jsem to ale vzdala a sedla si na postel.

,,Víš.. Lou, chtěl bych se ti omluvit.'' sedl si přede mně. Zmateně jsem se na něj podívala. ,,Za co?'' zeptala jsem se ho. ,,Za všechno, za to, jak jsem se k tobě choval.'' podíval se na mě smutně. ,,Odpustím ti, ale ráda bych věděla, proč. Proč ses tak choval? Udělala jsem něco špatně?'' zeptala jsem se ho trošku smutně. ,,Ne, tak to není. Já jenom.. Prostě'' pokoušel se vysvětlit důvod, ale moc mu to nešlo.

V tu chvíli někdo přiběhl k pokoji a začal ho odemykat. ,,Promiňtee, my jsme si nevšimli, že jste ještě byli na pokoji!'' začal se nám omlouvat Oly, který za námi přiběhl. ,,Jste v pohodě?'' zeptal se nás, když viděl, jak jsme se na sebe dívali. ,,Jo'' řekla jsem a rychle odešla z pokoje. Jsem ráda, že se mi omluvil a že mu je líto, že na mě byl takový, ale chtěla bych vědět proč takový vlastně byl.

Zbytek dne proběhl už v pohodě, večer si kluci sedli na naši postel a začali si vyprávět strašidelné příběhy. Nic horšího je nenapadlo? Nesnáším strašidelné historky, nemůžu po nich usnout a když jo, tak o nich mám noční můry.

Seděla jsem přimáčknutá strachem k Moonovi a on mě objímal a hladil. Potom už se kluci rozhodli jít spát, ale já se pořád bála, a tak jsem zase usnula v Moonově hřejivém objetí. Dokonce jsem neměla žádné noční můry.

___________________________________________________________________________

Helouu!

Tak jsem tady s dalším dílem. Nemám co k tomu říct, snad jen, že doufám, že se vám díl líbil a že budu ráda za každý vote a koment s feedbackem. To je ode mně zatím vše tak..

Byeee! :D