YouTubeři v naší škole?!

Poslední den

Ráno jsem se vzbudila a viděla jsem Marwexe klečet vedle mě se zabořenou hlavou do mé peřiny a rukou stále svírající tu mou. Stále mi nebylo úplně nejlíp ale bylo mi ohodně lépe než včera.. vlastně dneska ráno. Kluci mi hodně pomohli, jsem jim za to fakt vděčná.

Zvedla jsem hlavu a rozhlédla se po pokoji. Uviděla jsem Ridera a Olyho, jak už si balí nějaké ty věci, ostatní spali. ,,Už jsi vzhůru? Je ti líp?'' zeptal se Rider, který si všiml, že se na ně dívám. ,,Jo, už je to o hodně lepší, moc vám děkuju.'' usmála jsem se na ně. ,,To je dobře.'' usmáli se i oba kluci. Pak jsem se podívala na Marwa. ,,Je mi líto, že jste si kvůli mě ani moc neodpočali, hlavně Marwex. Určitě se mu spalo hrozně.'' řekla jsem posmutněle. ,,Ale jo, dalo se to.'' zazněl tlumený hlas z mé peřiny. Trochu jsem cukla leknutím a pustila jeho ruku, kterou jsem doteď držela.

,,Je ti dobře?'' zeptal se mě Marwex, když se postavil a protáhl. ,,Jo, je mi mnohem líp, děkuju.'' usmála jsem se na něj, ale pak jsem hned odvrátila pohled a šla si taky balit nějaké věci, zítra už odjíždíme a já nechci na poslední chvíli lítat po pokoji a hledat všechny svoje věci, co jsem tady rozházela.

Potom jsme šli na snídani. Neměla jsem moc hlad, vlastně mi bylo ještě trochu špatně. ,,Lou, mala by si niečo zjesť.'' řekl mi Moon starostlivě. ,,Já moc nemám hlad.'' jen jsem se na něj usmála. ,,Vlastně už asi půjdu na pokoj, zatím.'' rozloučila jsem se s nimi a odešla zpátky do pokoje.

Na pokoji jsem si balila asi dvě minuty, ale pak jsem si řekla, že to dodělám později a pustila jsem si do sluchátek písničky. Rozhodla jsem se, že si s Marwexem zkusím promluvit. Potřebuju si to už konečně ujasnit. Ale bojím se, že to nezvládnu. Bojím se, že to nemyslel vážně a že ke mně nic necítí. Ale musím to udělat.

Když jsem si rozmýšlela, co mu řeknu, někdo přišel do pokoje. A kdo jiný by to mohl být než Marwex, že ano.. Nic mi neřekl, jen se pro sebe trochu pousmál, když kolem mě procházel a začal si balit věci.

Je otočen zády ode mně a já už k němu asi pětkrát natáhla ruku, abych ho konečně oslovila, ale ani jednou jsem se ho nedotkla. Vždycky jsem si to rozmyslela, protože mi úplně vypadlo, co a jak jsem mu vlastně chtěla říct.

Konečně jsem se vzchopila. Poklepala jsem mu na rameno. ,,Marwe?'' on se na mě otočil a než jsme stačili něco říct, vlezli do pokoje kluci. Zoufale jsem si povzdychla a vrátila se k písničkám.

,,Jelikož jsme tady poslední den, lektoři nám dávají až do večeře volno, potom bude prý nějaký večerní program.'' oznámil nám Kongi a já jen přikývla.

Ležela jsem tam asi půl hodiny, a ostatní taky. Vůbec nic jsme nedělali, nikdo s nikým nemluvil. ,,Heej já se nudím! Pojďme si něco zahrát!'' zakřičel Oly a my s ním všichni souhlasili. ,,Ale co?'' to byla otázka, která nám všem vrtala hlavou.

,,Co třeba magnety? Znáte to?'' zeptala jsem se. ,,To neznám.'' řekl Rider. ,,Já tiež nie'' přidal se Moon. ,,Je to něco jako molekuly, to znáte ne?'' zeptala jsem se jich. ,,Jo'' odpověděli všichni. ,,Je to vlastně to samé, akorát k číslu se ještě řekne část těla, kterou se máme chytit, jako by nás přitahovaly magnety. Podle mě je to větší sranda.'' vysvětlila jsem hru. ,,Jo, to zní zábavně.'' Souhlasili kluci. ,,A kdo bude říkat čísla a části těla?'' Zeptal se Oly. ,,Já, mě tyhle hry moc nebaví.'' řekl Kongi.

Začali jsme hrát. Kongi nám řekl nejdříve za ruce, potom lokty, pak hlavami, koleny, potom už nás zbývalo jen pět (přidali se k nám ještě holky, Macko, Nero a Porty) . Já, Rider, Macko, Oly a Marwex. ,,3 lidi se spojí boky.'' řekl Kongi. Rychle jsem se přidala k Riderovi a k nám ještě Marwex. Všichni přitom měli záchvat smíchu protože jsme všichni tři byli k sobě přilepeni a než boky jsme se vlastně dotýkali zadky. A vypadali jsme při tom fakt vtipně.