The Wish | Harry Styles

15.

Sotva co jsem otevřel oči, jsem spatřil pár hnědých očí, sledujících mě. Nadskočil jsem, čímž jsem spustil jeho smích. „Kámo, jsi v pohodě?"

Na mé tváři se okamžitě vytvořil úšklebek, když jsem uviděl chechtajícího se Liama, vyskočil jsem z pohovky a těsně ho objal, až jsem ho málem rozmačkal. „Liame!"

„Harry! Co ti je?!" Odtáhl jsem se od něj.

„Vyšlo to, ono to vyšlo!" Skákal jsem se smíchem.

Tak moc mi chyběli kluci, chyběl mi mé staré šílené já. Podíval jsem se do zrcadla, které stálo za Liamem a ano, byl jsem zpátky.

„Co to s tebou sakra je? Jsi v pohodě?"

„Kluci, jste připraveni?" Zayn, Louis a Niall vešli do místnosti a samozřejmě jsem se k nim rozeběhl a všechny je objal. Když jsem se odtáhl, zvláštně se na mě podívali, poté hodili na Liama zmatený pohled.

„Je v pohodě?" zeptal se Louis.

„Jsem! Úplně!" Zayn se uchechtl.

„Dobře, tak pojďte. Máme fanoušky, co na nás venku čekají."

* * *

Náš koncert už skončil, všichni jsme už seděli v tour busu. Tour už oficiálně skončil, tohle byl náš poslední koncert a myslím si, že byl zatím ten nejlepší. Skákal jsem nahoru a dolů, běhal jsem kolem, vydal jsem na jevišti úplně všechno. Tak moc mi chyběli naši fanoušci, byli úžasní ostatně jako vždycky.

Chyběli mi taky kluci a vůbec s nimi být na pódiu, byl jsem požehnán a nikdy jsem si to neuvědomil, dokud jsem to neztratil.

„Je to tak super být zase zpátky," zamumlal jsem si pro sebe.

„Cože?" Niall po mě hodil nechápavý pohled.

„Oh nic," věnoval jsem mu úsměv.

„Hele, kluci, slyšeli jsme o tom padání hvězd?" zeptal se Zayn. Má hlava se otočila čelem k němu.

„Cože? Ono bylo padání hvězd?" Přikývl.

Všechno to dávalo smysl, to bylo, proč se mé přání vyplnilo. A to mi připomíná...

Mandy.

Neměl jsem v plánu znovu porušit náš slib, chtěl jsem všechno napravit. Chtěl jsem to zkusit, aby mi odpustila. Je mi jasné, že zapomněla čas, který jsme strávili spolu, však to bylo jen přání, který jsem prožil. Byl to jako sen nebo život na jiném světě. V mém vlastním světě.

Chtěl jsem udělat to nejlepší, aby ona byla má v našem světě.

* * *

„Harry, vítej zpátky!" usmál jsem se na mámu a políbil ji na tvář, poté jsem ji těsně objal.

„Chyběla jsi mi," řekl jsem, když jsem se od ní odtáhl.

„Taky jsi mi chyběl, zlato." Zahlédl jsem Robina a také ho objal.

„Kde je Gemma?"

„Je v New Yorku, chybíš jí."

„Oh, taky mi chybí."

„Dobře, drahoušku, pojď se najíst a potom si můžeš na chvíli odpočinout." A to bylo přesně, co jsem udělal. Poté, co jsem se najedl, šel jsem do svého pokoje a skočil na postel. Jenže jsem nemohl usnout.

Má mysl byla zaneprázdněná jí. Jak zareaguje, až mě uvidí?

Bude plakat? Dá mi facku? Nebo mě možná zabije?