Beruška a Kocour✔

Kapitola 10-Školní výlet?!

Je pondělí a já zase musím vstát do školy. Nejdříve se ale musím probrat. Jo dobrý. Vylezu z vyhřáté postýlky a namířím si to do koupelny. Vyčistím si zuby a převléknu se. Popadnu batoh a taštičku s Tikki a jdu do kuchyně. Když se podívám na hodiny, rak je za sedm minut devět. To ne! Zase nestíhám! K snídani si vezmu jablko a vyběhnu z domu. Přeběhnu přechod a před školou už slyším zvonění. Né! Rychle běžím do schodů i když mi doktor říkal, že nohu nemám namáhat. Vběhnu do třídy. Mám štěstí. Učitelka tu ještě není. Sednu si na mé místo vedle Alyi.
Alya: "Čau kočko. Jak sis užila výkend? A jak to, že jsi zase přišla pozdě? Máš obrovské štěstí, že tu ještě učitelka není!"
Proč se Alya chová jako moje mamka?
Marinette: "Ahoj Alyo. Výkend byl super, protože mi sundali ortézu. Zaslala jsem a proč se chováš jako moje máma?"
Zasměju se.
Alya: "Takže za prvé: neodpovídej na otázku otázkou a za druhé: je skvělé, že už ti jí sundali!"
Jak si takhle s Alyou povýdáme, ani si nevšimneme, že učitelka vešla do třídy.
Učitelka: "Ehm ehm. Dámy neruším vás?"
My obě sklopíne hlavu a zamumláme něco ve smyslu, že se omlouváme. Udivuje mě, že Alya neřekla své ano, rušíte. Co se jí stalo?
Učitelka: "Takže třído. Vím, že by bylo dobré vám to říct dřív ale v pátek jsme byli v divadle. No prostě zítra jedeme nebo letíme na školní výlet. Někteří rodiče jedou s námi. Přesněji, jede paní dupainchengová, ......."
Počkat, co? Mo-moje máma jede se mnou na školní výlet? Ne to ne! Co když se tam něco stane a já se budu muset před ní přeměnit na berušku?! Nenenenene!!
Učitelka: "...a tak skončíme hned po této hodině a půjdete si domů zabalit. Znovu opakuji: jedeme nebo letíme tam na měsíc. Omlouvám se, že vás tak napínám, ale už se hodně těším. No tak dobře. Letíme do Itálie! Přesněji do Říma!"
Jupí!!! Do Říma jsem se vždy chtěla podívat!
Marinette: "Alyo! Není to super?! Těšíš se? Já hrozně!"
Alya: "Jasně kočko. Hodně se těším!"
Učitelka: "Pokoje budou po dvou. Letíme tam čtyři hodiny (Pardon ale nevím, jak dlouho se tam letí). Dvojice mi nahlaste hned."
Najednou začali všichni ze třídy křičet, s kým chtějí být.
Učitelka: "Třído klid! Vezmeme to po lavicích. Nino?"
Nino: "Adrien."
Učitelka: "Dobře. Alya?"
Alya: "Marinette!"
Učitelka: "Dobře. Dále...."
Když učitelka dokončila zapisování kdo s kým byde na pokoji, zazvonilo. Všichni se s křikem a úsměvem na tváři vyřírili ze třídy. Já a Alya jsme za nima v klidu šly.
Marinette: "Alyo taky se tak těšíš? Já strašně! Jaké plavky si mám zabalit? Ty červené, nebo ty modré?"
Alya: "Marinette klid! A vem si ty červené. Jsou hezčí, i když tobě slušej oboje."
Marinette: "Děkuju!"
Před školou se se mnou Alya rozloučila s tím, že se zítra uvidíme v devět tady. Ano autobus pro nás přijede v devět a odveze nás na letiště. Letadlo nám letí ve dvanáct a cesta autobusem trvá dvě hodiny, takže budeme na letišti ještě hodinu čekat. Přeběhnu přechod a jdu domů.
Marinette: "Ahoj mami!"
Zakřičím do obýváku.
Máma: "Ahoj zlatíčko! Jak to, že jsi tady tak brzo?"
Marinette: "Skončili jsme dřív, protože zítra jedeme na školní výlet. Jo to jsem se tě chtěla zeptat. Jak jsi mohla!? Jak jsi se mohla přihlásit jako dozor?!"
Máma: "Hele beruško. Nekřič. Víš, jak jsem v sobotu přišla pozdě k nemocnici? No tak v půlce cesty mě zastavila vaše učitelka a zeptala se, jestli nechci letět jako dozor. Samozřejmě jsem chtěla."
Zamrazilo mě, když řekla ‚beruško'. Pak mi došlo, že to nemůže vědět. Nechala jsem to být a řekla jsem si, že by nemuselo být tak špatný letět s mamkou do Říma. Jdu do pokoje a vytáhnu můj modrý kufr. Začala jsem si skládat oblečení do komínků a dávala jsem je do kufru. Balila jsem asi tři hodiny. Když jsem dojedla šla jsem se naobědvat. Dojedla jsem a šla jsem do vany. Dlouho jsem v ní nebyla, protože s tou zlomenou nohou jsem nemohla. Napustila jsem si teplou vodu a dala do ní bublinky. Šla jsem si lehnout do vany. Když jsem z vany vylezla, podívala jsem se na hodiny. Za deset minut devět. To jsem v té vaně byla tak dlouho?! A já zapomněla. Obědvala jsem v šest. No ale stejně. Ve vaně jsem byla asi tři hodiny. Mám pocit, že jsem v té vaně asi na půl hodiny usla. Oblékla jsem si pyžamo a vyčistila si zuby. Lehla jsem si do postele a povídala si s Tikki. Říkala jsem jí o tom školním výletu. Asi po hodině jsem usla.
____________________________________Ahoj! Dneska je tu ještě jedna kapitola! Chtěla jsem vám tím vynahradit to, že dlouho kapitola nebude. Doufám, že se vám kapča líbila a napište mi komentík *-* ani hvězdička neuškodí 😊 Další kapča bude o odletu, tak se těšte! Mám vás moc ráda a ahoj! *-*