kapitola 15-Večeře

779 59 8
                                    

Jdu na pláž. Když tam dojdu začnu hledat slunešník pět. Najdu ho a podívám se kolem. Slunečník je zavřenej. Otevřu ho a najednou vypadne bílý papírek. Jo! Našla jsem ho!
Tak co to tu máme? Rozevřu ho a čtu: "Já se s ní nelíbal Mari. To ona začala lí...
Další najdeš u vyždímaných triček"
Tak to jo. On nechá nedokončenou větu! Jak to myslel vyždímaných triček? Už vím! Fontána! Rychle jdu k fontáně. Rozhlédnu se. Najednou uvidím malý papírek přilepený ze strany k fontáně. Odtrhnu ho.
Je tu napsáno: "bat mě. Já miluj...
Chci tě napínat :D další najdeš u Kolo..."
U kolo...? Vážně? No tak to bude asi kolo...kolo...koloseum! Rychle papírek hodím do taštičky a jdu ke koloseu. Znovu se rozhlédnu. Zahlédnu papírek přilepený ke koloseu. Je moc nahoře. Nedošáhnu tam. To mě tím chce zdržet? Znovu skusím vyskočit. Jo! Povedlo se. Chytím papírek a rozevřu ho. Stojí tu: "u jen tebe. Nemohl jsem jí odt...
Vrať se na místo činu k sedmičce."
On si ze mě dělá srandu nebo co? No tak fajn. Papírek dám do taštičky a podívám se na hodiny. Jsou čtyři. Vyrazila jsem v půl jedné. Je pravda, že tato místa jsou od sebe celkem daleko, ale že by mi to trvalo tři a půl hodiny? No asi jo. Vydám se zpátky na pláž. Jdu ke slunečníku s číslem sedm. Opět ho rozevřu a na hlavu mi spadne papírek. Vezmu ho a rozložím. Píše se tam: "rhnout. Vím, že to Sabrina natoči...
Vrať se do hotelu a hledej Rose."
Zpátky do hotelu? Vážně? Papírek dám k ostatním a jdu do hotelu. Jdu k nám do pokoje.
Marinette: "Alyo nevíš, kde je Rose?"
Alya: "Ty už jsi se vrátila? Myslím že je v pokoji číslo 245."
Marinette: "Nevrátila a díky!"
Rychle běžím k Rose. Zaťukám a otevřu.
Marinette: "Rose! Máš pro mě papírek?"
Rose: "Jo dal mi ho Adrien. Tady."
Podala mi ho. Rychle jsem poděkovala a šla si ho na chodbu přečíst. Psal tam: "la ale nemohl jsem je zastavit. Chloe je z...
Místo, které jsme viděli jako první z Říma."
První? Co jsme viděli jako první? Jo! Letiště! Jdu k letišti. Na dveřích je další papírek.
"lá. Nemám jí rád a nikdy bych se jí dobrovol...
Vrať se k fontáně."
Ježiši. Vrátím se tedy k fontáně a uvidím papírek. Přísahám, že tenhle tady předtím nebyl. Vzala jsem ho a četla: ně nedotkl. Moc se omlouvám. Doufám, že mi to odpustíš. Moc tě....
Jdi k restauraci vedle kolo..."
Restaurace vedle kolo...? Kolosea? Asi jo. Vydám se tam. Najednou stojím před luxusní restaurací. U vchodu stojí Adrien.
Adrien: "Miluju."
Otevřela jsem pusu. Byla jsem dojatá. Rozeběhla jsem se k Adrienovi a skočila mu do náruče.
Marinette: "Taky tě miluju!"
Dáme si pusu. Adrien mi podá kytici rudých růží. V nich byl papírek. Rozevřu ho: "miluju. Půjdeš se mnou na večeři?"
Podívám se na Adriena. Krásně se usmívá. Musím se také usmát.
Marinette: "Ano. Půjdu."
Vzal mě za ruku a dovedl k zarezervovanému stolu. Sedli jsme si a já vysypala všechny papírky z taštičky. Začala jsem je skládat. Složila jsem: "Já se s ní nelíbal Mari. To ona začala líbat mě. Já miluju jen tebe. Nemohl jsem jí odtrhnout. Vím, že to Sabrina natočila ale nemohl jsem je zastavit. Chloe je zlá. Nemám jí rád a nikdy bych se jí dobrovolně nedotkl. Moc se omlouvám. Doufám, že mi to odpustíš. Moc tě miluju. Půjdeš se mnou na večeři?"
Se slzama štěstí v očích se podívám na Adriena. Ten se zářivě usmál. Usmála jsem se taky.
Marinette: "Odpouštím ti." řekla jsem šeptem.
Navečeřeli jsme se. Mají tu moc dobré jídlo. Je vidět, že si s tím dal Adrien dost záležet, protože našel i francouzskou servírku. Po večeři jsme se vrátili ruku v ruce do hotelu. Před mím pokojem mi dal Adrien pusu na dobrou noc. Vešla jsem do pokoje a Alya seděla na své posteli a byla na mobilu. Když si mě všimla hned vyskočila na nohy.
Alya: "Tak co? Jaký to bylo? Nasbírala jsi všechny papírky? Kde byly?"
Marinette: "Alyo, klid! Bylo to úžasné. Ano nasbírala jsem je všechny a byly na pláži u fontány u kolosea na letišti tady v hotelu, jak víš a u restaurace. Chceš vidět, co se z nich složilo?"
Alya: "Jasně!"
Sestavěly jsme zprávu.
Alya: "Páni. Ten tě musí opravdu milovat."
Zasmála jsem se. Do kelímku na kartáčky naliju vodu a dám do ní růže. V koupelně si vyčistím zuby a převléknu se do pyžama. Byl to dlouhý, ze začatku hrozný, ke konci krásný den. Vlezu do postele a do pěti minut usnu.

ADRIEN

Jsem hrozně rád, že mi Marinette odpustila. Když jsem se vrátil do pokoje, tak Nino hned vyzvídal.
Nino: "Tak co? Nazbírala všechny papírky? Došla k té restauraci?"
Adrien: "Jo nazbírala. Došla tam a vypadala nádherně. Složila to a měla slzy v očích."
Zasnil jsem se.
Nino: "Slzy? Nelíbilo se jí to?"
Adrien: "Ne. Já myslím slzy štěstí. Vážně jí miluju."
Šel jsem si do koupelny vyčistit a převléknout se. Lehl jsem si do postele a myslel na Marinettin krásný úsměv. Celá je krásná. Najednou mi na mysl přišla Beruška. Miloval jsem berušku a nikdy mě nenapadlo, že by to byla Marinette. Jsem ale rád. Zjistil jsem, že dvě osoby, které miluju jsou jedna. Zní to zvláštně, ale je to tak. Přemýšlel jsem asi půl hodiny. Pak jsem usnul.
____________________________________
Ahoj! Tak co? Jak se vám líbila tahle kapča?   Fakt vás miluju! Napište komentím, co si myslíte o této kapče a jestli se vám líbila dejte i hvězdičku★ miluju vás omlouvám se za chyby a mějte se!  😃

Beruška a Kocour✔Kde žijí příběhy. Začni objevovat