Beruška a Kocour✔

kapitola 17-Zase Chloe?!

Ahoj! Vím, že tohle je vždy na konci, ale pro ujasnění: v médiích je můj instagram a byla bych ráda, kdyby jste mě začali sledovat. Ovšem vás do ničeho nenutím ;) užijte si kapču! Ahoj!
__________________________________
Alya: "Co po nás může chtít?"
Marinette: "To nevím. Myslíš, že máme problém?"
Alya: "To snad ne. Nic jsme neudělaly."
Povídáme si cestou do jídelny. Otevřeme dveře a hned se nám naskytne pohled na Chloe, která se na nás usměje zákeřným úsměvem. Pak se otočí na učitelku a začne "brečet".
Chloe: "Byla to ona! Paní učitelko! Je to maniak! Měla by být někde v kleci!"
Ukázala na mě. Nevěděla jsem, co se děje.
Učitelka: "Je to pravda, Marinette?"
Marinette: "Vůbec nevím o čem mluvíte."
Chloe: "Nedělej že nevíš!"
Podívala jsem se na Chloe nechápavým pohledem. Zase se na mě zlomyslně usmála.
Učitelka: "Chloe mi říkala, že jsi jí o odpoledním klidu začala bít a kopat."
Alya: "Co to plácáte?! Marinette byla se mnou na pokoji a koukaly jsme na filmy!"
Chloe: "Lže! Má to nacvičené!"
Učitelka: "Tak kde je pravda?!"
Podívala jsem se na Alyu.
Marinette: "Alya nelže! Koukaly jsme na filmy!"
Učitelka: "A odkaď by měla Chloe tohle?!"
Ukázala mi její ruku. Měla jí samou modřinu a na jednom místě měla i zaschlou krev. Ale nebyla to její krev.
Marinette: "Cože?! Proč bych ubližovala Chloe? Já nikdy nikomu nic neudělala! Musíte mi věřit!"
Učitelka: "Marinette. Bohužel ti nevěřím. Takže ještě dnes s tvojí mámou poletíte zpátky do Paříže."
Marinette: "Cože?! To...to nemůžete!"
Učitelka: "Ale můžu. Tohle tu trpět nebudeme. V Paříži budeš chodit ke třeťákům ty tři týdny. Teď si jdi zbalit a ať tě tu už nevidím!"
Koukala jsem na ní s otevřenou pusou. Proč to Chloe dělá?! Co jsem jí kdy udělala?!
Chloe: "Slyšela jsi učitelku? Běž!"
Chtěla jsem něco říct, ale ještě bych to zhoršila. Proto jsem se sklopenou hlavou šla zpátky do pokoje.
Alya: "To jí necháš, aby jí to prošlo?! Notak Marinette! Musíš jí zastavit!"
Marinette: "Ale jak? Nechci to ještě zhoršit."
Co si o mě asi mamka myslí? Snad tomu nevěří. Ona ví, že bych nic takového neudělala.
Někdo vešel do pokoje.
Adrien: "Co chtěla?"
Alya: "Pojď, řeknu ti to venku."
Odešli. Začala jsem si skládat oblečení do komínků a dávat je do kufru. Měla jsem slzy v očích. Co proti mě má? Najednou jsem zaslechla hlasy z chodby.
Adrien: "Cože?!"
Alya: "Jo."
Adrien: "Tak to je moc!"
Najednou se otevřeli dveře.
Adrien.
Adrien: "Marinette. Neodlétej!"
Marinette: "Já nechci! Ale musím. A to všechno kvůli ní!"
Rozbrečím se úplně. Adrien mě obejmul.
Marinette: "Co si o mě pomyslí máma? Myslí si, že jsem nějakej blázen!"
Adrien: "Zná tě. Nebude věřit Chloe."
Marinette: "Adriene musím si dobalit. Odejdi prosím."
Adrien chtěl něco namítnout, ale pak odešel. Dobalila jsem si a vzala si taštičku s Tikki. Rozloučila jsem se se všema kromě Chloe. Ta mi mávala a zlomyslným úsměvem mě ubíjela. S mamkou jsme šly na letiště.
Máma: "Proč si to udělala?"
Marinette: "Ty tomu věříš?! Já to nebyla!"
Máma: "Jo? A kdo teda?!"
Marinette: "Chloe si to udělala sama! Sice jí nenávidím, ale nikdy bych jí neublížila!"
Na letišti jsme si sedly do haly. Čekaly jsme hodinu, než letadlo přiletělo. Nastoupily jsme a čekal nás let dlouhý čtyři hodiny. Celou dobu ani jedna nepromluvila. Bylo devět, když jsme doletěly do Paříže. Máma volala tátovy, že jsme se předčasně vrátily. Šly jsme domů. Když jsme dorazily, pozdravila jsem tátu a dala oboum dobrou noc. Šla jsem do pokoje a hned jsem si šla lehnout. Slyšela jsem dole hlasy. Máma asi říkala tátovi o tom, co se stalo. Doufám, že tomu nevěří.
Marinette: "Tikki? Věříš mi alespoň ty?"
Tikki: "Jasně že věřím tobě! Chloe je spratek, který je schopný všeho! Nemám jí ráda."
Marinette: "To já taky ne. Ale nikdy jsem jí přeci nic neudělala! Co proti mě má?"
Tikki: "Tobě to nedošlo? Ona žárlí."
Marinette: "Na co? Je bohatá. Proč by žárlila na mě?"
Tikki: "Ty jsi bohatší v jiném ohledu. Ona má peníze a ty máš Adriena. Ona ho miluje a nechce se smířit s tím, že ho máš ty. Proto to video a teď tohle. Chce se tě zbavit, Marinette. A povedlo se jí to."
Má pravdu. Zítra je pondělí. Budu muset chodit se třeťákama. Ach jo. Dala jsem Tikki dobrou a hned usla. Byl to náročný den.