Láska z X-Factoru

28.část - První živé vystoupení

28.část

 

Nevěděla jsem co mu na to říct. Jenom to, že Zayn je magor a myslí si, že mu patřím.
,,Ani nevím,“ snažila jsem se z toho vykroutit.
,,Nevíš? Děláš si srandu?“ Louis křičel.
,,Louisi, přestaň,“ ozval se ležící Niall. A Louis přestal. Sedl si, promnul si spánky a normálním hlasem se mě znovu zeptal.
,,Co se tady stalo?“ Povzdechla jsem si a sedla si naproti němu. Opatrně, abych se nijak nedotkla Nialla, který si pořád k oku tiskl led.
,,Včera...no...“ Nevěděla jsem, jak mu to mám říct.
,,Spali jste spolu,“ řekl a ukázal na mě a Nialla.
,,CO? NE!“ vykřikla jsem. Přesně tomuhle jsem se chtěla vyhnout. ,,No, skoro.“
,,Aha,“ řekl Louis. Vzal to s klidem.
,,Ale nakonec jsme...jsem si to rozmyslela. Ale zůstala jsem přes noc tady. A pak přišel Zayn a viděl nás takhle. A asi si domyslel, to co ty před chvílí,“ vysvětlovala jsem s pohledem upřeným do země. Koutkem oka jsem viděla, že Niall na mě kouká. Zvedla jsem hlavu a on se na mě usmál. A když jsem viděla, jak se snaží usmívat i přes bolest, jak se mu tam vybarvuje monokl, měla jsem chuť hned teď vstát a se Zaynem si to vyřídit.
,,Aha. No, on je zajímavý v tom, že i když holku moc nezná, dokáže si k ní rychle vytvořit nějaké city. Ale když vidí, že mu ta holka ty city neopětuje, rychle zmizí. Takže se tím netrap. Na něm to nebude vůbec vidět. Možná se s tebou tak týden nebude bavit, ale pak ho to přejde,“ říkal Louis. Vůbec jsem nevěřila tomu, co jsem slyšela.
,,Takže se tím netrap?!“ vykřikla jsem nevěřícně.
,,Jo, netrap se tím,“ zopakoval s klidným výrazem.
Někdo zaklepal. Šla jsem otevřít s nadějí, že to bude Zayn, ale byl to Harry.
,,Slyšel jsem nějaké křiky, tak jsem –“ zastavil se uprostřed věty, protože uviděl Nialla.
,,Proboha, Nialle, co se ti stalo?!“ vykřikl a utíkal k němu.
,,Zayn,“ objasnila jsem situaci jediným slovem.
,,Zayn?“ zopakoval po mně. ,,To nechápu.“
Posadila jsem se a všechno mu vysvětlila. Úplně stejně jako Louisovi.
,,No, vim, že to bude znít divně, ale netrap se tím. Ono ho to přejde,“ řekl mi to stejné jako Louis.
,,Ale chápete, že já se tim trápit budu. A on si nemůže myslet, že jsem jeho věc nebo majetek. Nemůže takhle zmlátit každýho, se kterým jenom promluvim. Nejsem jeho holka.“
,,Ale teď to neřeš. Dneska večer je tvoje první živé vystoupení. Takže se nestresuj,“ řekl se starostí Louis. Moje první vystoupení. Úplně jsem na něj zapomněla. Sevřel se mi žaludek.
,,Fajn,“ odsekla jsem a dál už jsem neřekla jediné slovo. Po deseti minutách kluci odešli a my zůstali sami. Přisedla jsem si.
,,Jsi v pořádku?“ zeptala jsem se starostlivě.
,,Jo. Nedělej si starosti,“ řekl s rádoby normálním hlasem. Ale bylo slyšet, že ho všechno bolí.
,,Neměl bys jet do nemocnice? Jenom pro jistotu?“ zeptala jsem se. Co když má vnitřní krvácení?
,,Ne. V žádným případě. Musíme zkoušet na večer.“
,,Vždyť to umím,“ naléhala jsem. ,,Ty jsi důležitější než nějaký vystoupení.“
,,To teda nejsem. Z toho vystoupení se ti může změnit život.“
,,Už změněný je,“ řekla jsem potichu. On se na mě nechápavě podíval.
,,Ty jsi mi ho změnil,“ objasnila jsem. On jenom vykulil oči a usmál se na mě. Opatrně jsem se sklonila a políbila ho. Ale z jeho polibku sálala bolest, takže jsem toho nechala.
,,Tohle nejde,“ řekla jsem se smíchem.
,,Proč by to nešlo,“ řekl a natáhl se po mně. Znovu jsme se políbili.
,,Musím se jít převlíknout,“ řekla jsem mezi polibky. Niall si povzdechl.
,,Fajn. Ale za půl hodiny buď zpět,“ řekl.
,,Jistě maminko,“ řekla jsem se smíchem. A odešla jsem. Ale místo toho abych šla do svého pokoje, jsem zamířila za Zaynem. Sice jsem nevěděla, kde bude, ale rozhodla jsem se ho najít.
A našla jsem ho. Byl zase venku a kouřil.
A když jsem ho našla, vzedmul se ve mně vztek. Rozrazila jsem dveře. A jakmile se ke mě otočil, vrazila jsem mu co největší facku. Překvapeně vykulil oči a chytil se za tvář.
,,Co děláš?“
,,Co dělám? Co spíš děláš ty? Co si vůbec myslíš? Ty si myslíš, že když jseš nějaká přitroublá hvězda, že mě můžeš ovládat? Že jsem tvoje hračka nebo majetek? Tak to se mýlíš hošánku. Nejsem tvůj majetek. Nevlastníš mě, takže mi nebudeš říkat s kym budu trávit noc.“ S těmito slovy jsem se otočila a zamířila do svého pokoje. Myslela jsem, že mě to bude mrzet, ale vůbec nic to se mnou neudělalo.
Když jsem dorazila do pokoje, nikdo tam nebyl. Takže jsem se v klidu mohla osprchovat, vyčistit si zuby a převléct se do čistého oblečení. A ani ne za dvacet minut jsem byla zpět u Nialla. Ten spal.
Nechala jsem ho v tom. Musel si odpočinout. Mezitím jsem tam poklidila. Sesbírala jsem ze země naše věci, které jsme včera v zápalu vášně házeli po celém pokoji. A pak jsem mu potichu připravila snídani. A najednou jsem uslyšela někoho za sebou. Rychle jsem se otočila a někdo mě políbil.
Niall.
,,Co to děláš?“ řekla jsem se smíchem.
,,Nic,“ řekl, ale dál mě líbal. Vypadalo to, že se dostáváme do stejné situace jako včera. Ale dneska na to nebyl čas. A tak jsem se pracně odtrhla.
,,Musíš se najíst a pak musíme zkoušet na večer,“ řekla jsem a na něm bylo vidět, že by klidně dělal něco jiného.
,,Fajn,“ řekl, šel si sednout a já mu přinesla snídani. Naházel jí do sebe a pak jsme celé dopoledne a odpoledne cvičili. Než jsem se nadála, přišla maskérka, že mě musí nalíčit a vybrat mi oblečení. Niall ke mně přiskočil a naposledy mě políbil.
,,Hodně štěstí,“ popřál mi a pak mě maskérka odvedla.
A zbytek večera utekl strašně rychle. Než jsem se nadála stála jsem před pódiem.
,,Další písničku s názvem Turn Your Face vám zazpívá mladá Viktorie Benson,“ řekl hlas a lidé začali tleskat. Vešla jsem na pódium a viděla jsem tam sedět stovku lidí. Mezi nimi jsem viděla mamku, tátu, sestru a bratra a vedle nich, s nápisem VIKY JEDE seděla Lucy.
A zjistila jsem, že nejsem vůbec nervózní. Cítila jsem se naprosto normálně.
A tak jsem začala zpívat.