Láska z X-Factoru

21.část - Nechceš si popovídat?

21.část

 

Další den ráno jsem vstala brzo. Chtěla jsem se projít a pročistit si hlavu od toho všeho. Oblékla jsem se do teplákové soupravy, vzala si deštník, protože pořád pršelo a potichu se vytratila. V půli cesty jsem narazila na člověka, na kterého jsem opravdu nechtěla. Na Zayna. Zase kouřil.
,,Ahoj zlato." Odhodil cigaretu, přitáhl si mě blíž a dal mi pusu na tvář.
,,Ahoj,“ pozdravila jsem ho, ale moc do řeči mi nebylo. Pořád jsem si vyčítala to s Niallem.
,,Co se stalo?“ zeptal se, když uviděl můj výraz.
,,Nic,“ odsekla jsem.
,,A proč jseš teda protivná?“ řekl a založil si ruce.
,,Nejsem.“ Zvedl obočí. ,,Nebo možná jsem no,“ připustila jsem. Povzdechla jsem si.
,,Jde o to s tim Niallem. Včera jsem ho našla, ale nechtěl se mnou mluvit.“
,,Opakuju ti, že ho to přejde.“
,,Nevim. Vypadal vážně smutně a naštvaně zároveň,“ řekla jsem a vybavila si jeho včerejší výraz.
,,Tak uvidíš, co se z toho vyklube dneska. Musíte být spolu celý den,“ řekl a pohladil mě po vlasech.
,,Jo.“ Lehce jsem se usmála, ale udělalo se mi blbě z toho, že se budu dívat celý den do jeho očí plných bolesti.
,,A...po večeři mám pro tebe překvápko,“ řekl a úplně se rozzářil. To teda hodně rychle změnil téma.
,,Jaký?“ zeptala jsem se. Upřímně? Na nějaký překvápko nemám náladu.
,,Kdybych ti to řekl, nebylo by to překvápko,“ vysvětloval jako otec malému dítěti.
,,Tak fajn.“
,,Takže si pro tebe přijdu na pokoj, jo?“ řekl, nečekal na mojí odpověď a zašel dovnitř.
Povzdechla jsem si, ale dál jsem to neřešila. Ve svých myšlenkách jsem se zaměřila na Nialla. Včera jsem se vrátila na pokoj těsně po večeři. Celý den jsem proseděla a probrečela v místnosti s kytarama, kde mě Niall nechal. Liam se za mnou sice stavil, abych šla na oběd a na večeři, ale na nic z toho jsem neměla chuť ani náladu. A tak jsem tam jenom tak seděla, brečela a koukala na všechny kytary. Celou tu dobu jsem přemýšlela, jak si to mám u Nialla vyžehlit. Ale na nic jsem nepřišla. Problém byl totiž v tom, že Nialla znám jenom z internetových stránek. Nevím co na něj funguje.
Když začalo pršet ještě intenzivněji, vběhla jsem do budovy. Pak jsem si uvědomila, že jsem na opačné straně a tohle je budova, kde jsou ubytování poradci.
,,Ahoj. Potřebuješ pomoct?“ zeptal se mě nějaký hlas. Otočila jsem se a tam stála vysoká blondýna. Perrie Edwards ze skupiny Little Mix.
,,Ahoj. Ne. Jenom jsem se procházela a vběhla sem. Omlouvám se,“ koktala jsem, ale ona se jenom usmála.
,,Nene, to je v pořádku. Jak se jmenuješ?“ zeptala se mě.
,,Jsem Viktorie,“ představila jsem se a uchopila její napřaženou ruku.
,,Jo aha. Tak to jseš ty,“ řekla a v očích jí blýsklo pochopení.
,,Ty mě znáš?“ zeptala jsem se šokovaně.
,,Jenom z vyprávění.“ odbyla to. Chvíli bylo ticho. ,,Vypadáš nějak smutně,“ poznamenala.
,,Jo. Já jsem udělala strašnou chybu,“ povzdechla jsem a cítila, že se mi do očí zase tlačí slzy.
,,Nechceš si o tom popovídat?“ zeptala se a ukázala směrem na jídelnu, kde nonstop podávali různé nápoje.
Přikývla jsem.