11. KAPITOLA aneb Dveře

1.4K 118 0
                                    

POHLED CLAR

Ráno jsme s Lily vstaly dřív, a protože Sel i Tonks měly ráno ještě jednu hodinu volnou počínaly jsme si co nejtišeji. S učebnicí na přeměňování jsme se vydaly na snídani. Dorazily jsme tam jako první a díky tomu jsme nemusely snášet kecy Jamese a Siriuse. Lily si jako obvykle dala topinku s máslem a já míchaná vajíčka. Snídani jsme snědly rychle a tak jsme vyrazily do učebny.

Celou cestu jsem Lily utěšovala, že nevadí, že tu esej nemá dnes. ,, Hej Clar dívej! Kdo to je ten kluk co jde chodbou  proti nám? " zašeptala mi Lily znenadání do ucha a já málem dostala infarkt. Líně jsem zvedla hlavu a uviděla jsem Martyho. Byl třetí nejžádanější kluk na škole a oproti Siriovi nebyl děvkař. A mezi námi se mi líbil. ,, To je Marthy z Havraspáru. Je v pátym ročníku, " zašeptám a usměju se když vidím jak Lily přemýšlí, jestli by se mu líbila. Ohnu se k ní znovu a řeknu: ,, Lily ty dračice. " Plesk! Na rameni mi přistane Lilyina pěst a já hraně zaskučím. V té chvíli kolem prochází Marthy a my se začneme smát opravdu nahlas. Lidé, kteří procházející kolem se po nás otačejí, to ale netlumí náš smích a tak smějeme se dál. ,, Slečno Lupinová, slečno Evansová, za pět minut vám začína hodina a přestože důvod vašeho smíchu musel být opravdu vtipný měly byste se vydat ke třídě. " Obě dvě se rázem přestaneme smát a otočíme se na profesorku McGonnagalovou. S tichým promiň se otáčíme a vybíháme k nedaleké učebně. I za běhu se některá z nás uchechtne.

Stojíme přede dveřmi a já se chystám otevřít, když v tom někdo prudce rozrazí dveře. Ty mě trefí do čela a následně i do nosu, z kterého mi začne téci krev. ,, Ty pitomče podívej cos udělal! " rozkřiknu se na člověka co otevřel ty dveře, aniž bych věděla kdo to je. Ze třídy vystrčí hlavu Marthy a mně dojde, že přeměňování máme s Havraspárem. Celá zrudnu, když si vzpomenu jak jsme se s Lily řehtaly, ale pod tou krví to není moc vidět. A pak už slyším jen hlas Minnie, která říká ... No není to snad jedno? Vždyť tamhleten zelenej lachtan je mnohem zajímavější. Nakloním hlavu ke straně, abych na něj líp viděla a pak spadnu na podlahu. Ještě chvilku sleduju Tima - mého lachtánka a pak už nic nevidím.

POHLED LILY

Zrovna jsme stály přede dveřmi do třídy. Clar se na mě otočila uculila se a zase otočila ke dveřím. A ty se otevřely. Clar to schytala plnou ranou do čela a nosu. Z nosu se jí hned začala valit krev. Zpoza dveří vykoukl Marthy a hned se chtěl začít Clar omlouvat, to už ale u nás byla McGonnagalová a chtěla na nás křičet. Její pohled, však sklouzl na podlahu a tam uviděla Clar. Teď se přiblble usmívala, zaujatě pozorovala protější zeď, mumla něco o lachtanech a z nosu jí stále tekla červená. ,, Pane Safarengenttone odveďte, " - CLar spadla na zem a nejspíš omdlela - ,, Odneste slečnu Lupinovou na ošetřovnu. " Marthy přikývl a s proviněnilým výrazem vyrazil na ošetřovnu. ,, Slečno Evansová co se zde stalo? " ,, Clar se bouchla o dveře když je Marthy prudce rozrazil. " ,, Děkuji vám. Běžste se posadit. "

Snad bude Clar v pořádku. Byla jsem tak v šoku, že mě ani Potterovi kecy, ani výklad profesorky McGonnagalové nedokázaly vytrhnout ze zamyšlení a strachu o Clar. Přece jenom to byla pořádná šlupka a ... Všechno je to složité. Normálně bych se na toho kdo to Clar udělal naštvala, ale teď se na Marthyho nezlobím. ,, Slečno Evansová, běžte radši taky na ošetřovnu, očividně jste v šoku. " ,, Jistě, " špitla jsem a vydala jsem ke dveřím, ale zastavil mě profesorči hlas: ,, Pan Potter vás doprovodí. " Tiše jsem zasténala. Od té nešťastné schůzky kdy jsem mu dala pusu je ještě otravnějšía zrovna teď jsem byla nabroušenější než obvykle. Počkala jsem až vyjde na chodbu a sama jsem šla pár metrů za ním. Naštěstí byl zticha. Po celou cestu jsme byli oba dva tiší jako myšky a zabraní do svých myšlenek. Teprve před ošetřovnou Potter přerušil ticho, které mezi námi panovalo a opatrně řekl: ,, Vím jak ti je. Kdyby se něco stalo Tichošlápkovi, Removi nebo Peterovi taky bych nebyl v pohodě. " Normálně bych se na něj rozkřikla, co si dovoluje o mně tvrdit, že jsem nějak slabá nebo co, ale z jeho hlasu zaznívala lítost a soucit a to mě obměkčilo. ,, Díky, " řekla jsem a zaplula jsem na ošetřovnu.

Marthy tady  už nebyl, ale Clar ležela stále na jedné z postelí a poklidně spala. Po špičkách jsem se doplížila ke kanceláři a jemně jsem zaklepala. Madame Pomfreyová mi otevřela a kývla hlavou směrem do pokoje za dveřmi. Vešla jsem tedy dovnitř. Otevřela jsem pusu, ale madame Pomfreyová durázně zavrtěla hlavou na nesouhlas. Zamávala hůlkou a kývla na mě, že můžu mluvit. ,, Jak je Clar? " ,, Clar je skvěle, ale nastala menší komplikace ... " ,, Jaká komplikace? " ,, Ztratila paměť, sice né uplně, ale nepamatuje si všechno. " ,, Co si nepamatuje? " ,, Řeknu vám to takhle slečno, pamatuje si, že je čarodějka a ví i to, že chodí do Bradavic, ale nepamatuje si lidi z Bradavic. Je zázrak, že si pamatuje vás, Minervu a jednoho chlapce z Havraspáru, toho co ji přinesl. " ,, Jak reagovala na vás? " ,, Nejdřív byla vyděšená, pak se mě ptala kdo jsem. Odpověděla jsem jí, že jsem madame Pomfreyová, ošetřovatelka ve škole, na kterou chodí. Následně jsem se jí ptala co všechno si pamatuje, ale co mi odpověděla to už jistě víš. Lily co se jí stalo? " ,, Šly jsme později na hodinu a za chvíli mělo zvonit Clar chtěla otevřít dveře, ale dveře se rozletěly dřív než stihla zvednout ruku. Trefilo ji to do čela a nosu. Ti lidé co si pamatuje, byli jsme poslední, které vnímala předtím než omdlela. " ,, Děkuji slečno Evansová. "

,, Haló? " ozvalo se z ošetřovny a já jsem vyběhla z kanceláře. Clar se opírala o lokty, aby viděla jestli někdo vybíhá z kanceláře. Když mě uviděla tvář se jí rozjasnila a zamávala mi. ,, Ach  Clar! Je mi moc líto co se ti stalo. " ,, To je v poho.  JInak ... Madame Pomfreyová můžu jít na večeři? " ,, Jistě a můžeš mi říkat Poppy. Je to ktratší. " S vážnou tváří jsem spolu s Clar opustila ošetřovnu. ,, Cos jí zase nakecala? " ,, Nic jen, že mi dělá problémy zapamatovat si dlouhá jména. " ,, A je to pravda? " ,, Ne. " Celou cestu do velké síně jsem si s jejím problémem nelámala hlavu, ale těsě před tím než jsem otevřela dveře mě něco v mojí hlavě zastavilo a myslím, že to bylo jenom dobře.


AHOJ LIDI JSEM ZPĚT S NOVOU KAPITOLOU! ANO NEUMŘELA JSEM, ALE JÁ MÁM O PRÁZDINÁCH MÍŇ ČASU NEŽ CELÝ ŠKOLNÍ ROK. KAPITOLY BUDOU VYCHÁZET KAŽDÝ PÁTEK. SNAD SE KAPITOLA LÍBILA.PŘÍJEMNÝ VÍKEND A ODPOČINE OD ŠKOLY VÁM PŘEJE - bíša

P.S. : mockrát děkuji za 2K přečtení


Blacku? Ano Clar? Slez z mojí nohyKde žijí příběhy. Začni objevovat