13. KAPITOLA aneb Papír

1.1K 110 0
                                    

POHLED SIRIUSE

Seděli jsme s klukama na pokoji. Přede mnou ležel papír a na něm mé úžasné jméno. Nic víc nic míň. ,, Reme, pomoz mi. " ,, Já mám svejch problémů dost. Moje vlastní sestra si mě nepamatuje a mně docházejí papíry. " ,, Hej kluci, prestaňte. Reme jestli chceš papíry tak chvilku počkej, dojdu ti pro ně. Petere ty už to můžeš odnést. Siriusi pojď se mnou pro papíry zkusíme něco vymyslet, " James takhle ukončil moji a Removu hádku v zárodku. ,, Takže? " zeptal jsem se jen co jsme vyšli z pokoje. ,, James prohlédl na Lily, která přinášela další papíry, v očích mu zajiskřilo a řekl: ,, Tichošlápku, běž do komnaty nejvyšší potřeby, za chvilku jsem u tebe. " Pokrčil jsem rameny a vyrazil jsem. Vzhledem k tomu, že stále bylo alespoň trochu teplo většina lidí byla venku a užívala si chvilky volna. Zbytek kolejí měl hodinu a tak jsem kráčel poloprázdnými chodbami až jsem stanul před zdí. Většině lidí připadala jako úplně obyčejná zeď, ale já a mí přátelé jsme věděli své. Třikrát jsem přešel kolem zdi a přede mnou se objevily dveře. Rozhlédl jsem a vešel jsem dovnitř. Místnost byla prázdná a uprostřed stálo něco jako umyvadlo. Sedl jsem si na lavičku, která se tu zčista jasna objevila a čekal jsem na Jamese. Ten přišel jen chvilku po mně. ,, Siriusi víš co je tamhleto? " zeptal se James a ukázal na umyvadýlko. ,, Ehm ... umyvadlo? " ,, Ne Siriusi. To se vážně myješ tak málo, že si myslíš, že umyvadlo vypadá takhle? " řekl James pobaveně. ,, Náhodou trávím v koupelně víc času než ty. ",, Dobře. Radši pojď sem a začneme, " přišel jsem k ,, umyvadlu a James řekl: ,, Je to myslánka. Teď ti vytáhnu z hlavy vzpomínky na Clar a vložím je do ní. Ty se do ní ponoříš, ale až odejdu. Když se ti budou vzpomínky přehrávat bude je zároveň zapisovat brk, který jsem speciálně očaroval. Za pomoci Lily samozřejmě. " Poslední větu dodal až když jsem tázavě pozvedl obočí. Přikývl jsem a James odešel. Pomalu jsem se přibližoval k hladině a pak jsem se ponořil. Bylo to dost děsivé. Jako bych padal do nekonečna. Pak se podemnou objevila země a já se mohl rozhlédnout. Přišel jsem do velké síně a tam stála skupinka prvňáčků uviděl jsem se. Pomalu jsem k sobě přišel a vžil jsem se do vzpomínek.

1. září

Nechápu proč Removi tolik záleží na zařazování. Řekl mi, že pro nás má překvapení. Snad to bude opravdu zajímavé, zajímavější než obarvení Norrisový. Právě začlo zařazování a Rem zpozorní. Minnie čte abecedně seřazená jména. Už je u K když na Rema zamává mála holka. Hned poté se vydává k profesorce, protože bylo řečeno její jméno a to Clariell Rose Lupinová. Šla jsi pomalu kolem stolu. Tak pomalu, že Brumbál už začal večeři. Pak jsi došla k nám. Rem se na tebe usmál a řekl: ,, Ahoj Rose , tohle jsou mí přátelé. Sirius, James a Peter. " Zvědavě jsi naklonila hlavu ke straně. ,, Jamesi, nezapomeň na Rema kvůli Lily. Petere mám pro tebe čokoládu. Siriusi vyndej si vlasy z polívky. " Až teď jsem si uvědomil, že opravdu mám vlasy v polévce. Urychleně jsem je z ní vytáhl a poslouchal jsem Rema. Povídal nám o tom, že jsou sourozenci ...

23.prosince téhož roku 23:31
Šli jsme s tebou a klukama chodbami Bradavického hradu a mířili jsme k Filchovi. Naším cílem bylo převlíknout Fliche za Santu a Norrisovou za vánoční stromek. Už jsme byli skoro u dveří když Filch vyšel ven. Všichni jsme zkoprněli strachy a čekali jsme až zase půjde spát. Naštěstí se jen rozhlédl po chodbě a zalezl dovnitř. Toho jsme, ale využili a vklouzli jsme dovnitř. Norrisová spala s Filchem v posteli a my všichni jsme zadržovali smích, protože Filch měl na sobě modré pyžamo s králíčky. Po chvíli se pokojem rozneslo chrápání a my jsme se připlížili k posteli. Všichni jsme se opravdu snažili a tak před námi za chvilku ležel Santa a jeho věrný stromek...

28.prosince téhož roku

S klukama jsme seděli v společence a povídali jsme si. Najednou se dovnitř vřítila Evansová a radostně se k nám rozběhla se slovy: ,, Mám pro vás úžasnou novinku. Profesor Dippet přesunul Clar do našeho ročníku. " Chvilku jsme na ni němě zírali a pak jsme unisono zařvali ....

25.května 3. ročník
na pozemku u jezera

Seděla jsi na lavičce u jezera a sledovala jsi hladinu. Potichu jsem se k tobě připlížil a dal jsem ti ruce na oči a změněným hlasem jsem řekl tu známou otázku kdo jsem. ,, Lily? " zeptala jsi se a já vyprskl smíchy. Ještě dlouho jsme se smáli a povídali si ...

29.října 4.ročník chodba

Ten den mi rodiče napsali, že budu muset na Vánoce přijet domů. Naštval jsem se, protože jsem se už předtím domlouval s Jamesem co o Vánocích budeme dělat. Ruplo mi v bedně a využil jsem své oblíbenosti u dívek a vybil jsem tak svůj vztek. Všechno by bylo v pořádku, jenže ty jsi musela jít po té chodbě. Viděla jsi jak jsem vylezl z kumbálu s tou cizí dívkou. Vrazila jsi mi facku a od té doby jsme se spolu nebavili a pokud jsme se bavili tak ppuze v hádce. Od té doby jsem už nikdy neměl vážný vztah. Zlomila jsi mě. Ten den jsem přišel o mé Vánoce a o naše přátelství a to mě změnilo. Navíc se ten den Regulus přidal k Voldemortovi.

Vzal jsem popsané papíry a běžel jsem k té místnosti kde teď bydlí Clar. Cestou jsem ještě zalezl do prázdné učebny a dopsal jsem tam pár řádek. Před vchodem na pokoj stála Lily. Vyfotila mě fotku přilepila na papíry, které jsem jí odevzdal a Marthy je zařadil do desek. Musel jsem vyprsknout smíchy, protože Marthy na sobě měl brýle a vypadal jako dcerka Minnie a Křiklana.

Blacku? Ano Clar? Slez z mojí nohyKde žijí příběhy. Začni objevovat