Blacku? Ano Clar? Slez z mojí nohy

23. KAPITOLA aneb Útok

POHLED PETERA

Už jsme tu byli tři týdny. Zásoby nám pomalu začaly docházet a byli jsme nuceni chodit stále hlouběji do lesa.  Poslední dobou jsem byl strašně nervózní v přitomnosti Sel. Je moc milá, fajn a ... Ne nezamiloval jsem  se. Já nemůžu. Nemám šanci. Jsem ošklivý tlustý a stále jenom jím. Ale ... Třeba je nějaká šance. Aspoň jedna ku miliónu, ale mohlo by to vyjít.

POHLED SEL

Peter je poslední dobou nějak zamlklý. Dnes jsem s ním byla nasbírat nějaké ovoce a on stále mlčel pokukoval po mně a tvářil se vyděšeně a zmateně. Nevím co se mu stalo, ale mrzí mě to. Mám ho moc ráda. Je roztomilý, má přáteský obličej a k tomu všemu by mu jistě chutnalo cokoliv co bych mu uvařila.

POHLED REMUSE

Bavili jsme se u ohně když jsme uslyšeli tichý syčivý hlas: ,,Partička puberťáků si vyrazila na výlet, že? Tak to jim budeme muset vysvětlit jak to děláme se záškoláky my." Dalších pět smrtijedů, kteří stáli za mluvčím se hlasitě rozchechtali, ale stále na nás mířili hůlkami. Spatřil jsem nenápadný Jamesův pohyb jak se natahuje pro hůlku a sám jsem tento pomalý pohyb zopakoval.

Hůlku už jsem držel bezpečně v ruce stejně jako zbytek party. Smrtijedi se zase chechtali jednomu z těch podivných vtipů jejich velitele, a tak neměli šanci slyšet Jamese jak potichu šeptá: ,,Tři,dva, jedna," na jedna jsme všichni vyslali kouzlo. Někteří expeliarmus, jiní mdloby na tebe ...  Každý jsme prostě využil momentu překvapení a zaútočili jsme na ně. Naši soupeři to nečekali, a tak jsem tři z pěti odrovnali hned na začátku. Od té doby jsem se v tom už nemohl vyznat. Kletby lítaly všemy směry, ale nakonec jsme vyhráli. Smrtijedy jsme svázali, hůlky jsme jim zabavili a střídali jsme se v hlídce u nich. My jsme si zabalili kufry a zamaskovali jsme stopy po tábořišti. Hůlku jsme ostražitě svírali v rukách a bázlivě jsme se rozhlíželi. Každičký zvuk jsme slyšeli desetkrát silněji a obávali jsme se dalšího útoku. Rána po přemístění bystrozorů, kteří nás přijeli vyzvednout nás velmi vyděsila. Vyskočil jsem do vzduchu a vyslal jsem expeliarmus za zvukem. Naštěstí jsem trefil strom vedle a rány bystrozorů nás též minuly. ,,Co to sakra ..." zašeptal jeden z bystrozorů, když se rozhlédl a spatřil svázané smrtijedy. ,,Myslím, že nám budete muset pár věcí vysvětlit," řekl ten samý bystrozor a přemístil se spolu s námi.

,,Takže, abych to pochopil správně, vás osm lidí, kteří ani nedostudovali, jste porazili pět smrtijedů a ani jste se nezapotili?" ,,To není úplně přesné, ale v podstatě ano," promluvil Sirius a já jsem musel protočit oči. ,,Dobrá, ještě si s vámi promluví profesor Brumbál a pak se s vámi na něčem domluvíme."

,,Dále," řekl profesor Brumbál ještě před tím než jsme stihli zaklepat. VStoupili jsme dovnitř a profesor se po nás rozhlédl. ,,Vždyť je to pouze pár let co jste byli malé děti a teď máte pomáhat ministerstvu chytat smrtijedy. Je mi vás tak líto a přesto to musím udělat. Nemůžeme si dovolit ztratit další čas. Musím vás požádat, a věřte, že ti z ministerstva vás budou žádat také,  zda byste chtěli pracovat pro fénixův řád. Zatímco ti z ministerstva musí brát do řad bystrozorů i neschopné, fémixův  řád  se zaměřuje na lidi, kteří jsou něčím výjmeční nebo jsou opravdu dobří a vy spadáte obou skupin. A tím se dostáváme k jádru věci. Jak mi tedy odpovíte?" 

,,Ano,"

,,Ne,"

,,Možná,"

Asi ano,"

,,A co to obsahuje?"

,,A co za to?"

,,Já ... netuším,"

,,Když chcete,"

To všechno jsme řekli naráz. Profesor se jen usmál a pak řekl: ,,Neche si to projít hlavou, protože minimálně tento školní rok musíte dochodit. Mimochodem asi byste měli vědět, že jste vyhráli." ,,Opravdu? A proč tady ještě není Marthyho skupina?" zeptala se Lily. ,,Vyhráli jste, protože jste zvládli něco, co se nepodařilo ani speciálně vycvičené skupině, která byla v převaze."  

,,Koukám, že už jste zpět," promluvil vůdce bystrozorů. ,,Potřebujeme posílit řady bystrozorů a vy jste skvělí bojovníci. Samozřejmě, že až po dokončení školy." ,,Jistě pane," řekli jsme jako jeden a opustili jsme místnost.

,,Proč mám být mluvčí?" zeptal jsem se ublíženě. ,,Protože ... Prostě proto!" ,,Nehádejte se a pojďte už na vás čekám," Vzhlédli jsme na vyšší schod a tam stál profesor. ,,Přestože jste jistě nedočkaví až za vás pan Lupin promluví, myslím, že se vám více bude zamlouvat atmosféra kuchyně. 

,,Co obsahuje práce pro řád?" zeptal jsem se, když jsme se usadili a skřítci přinesli zmrzlinové poháry. ,,Výslechy, shánění spojenců, boj ... V podstatě je to bystrozorská práce, ale tajná a  zajímavější," odpověděl pan profesor a prohlížel si nás skrze své půlměsícové brýle.