Blacku? Ano Clar? Slez z mojí nohy

15. KAPITOLA aneb Dohoda

POHLED LILY

Běžela jsem chodbami Bradavického hradu. Musela jsem sebou hodit. Až si to Clar přečte poběží za ním a ... No to je jedno. Prostě tam musím být včas.

Rozrážela jsem davy lidí a za běhu jsem na ně pokřikovala omluvy. Vyběhla jsem posledních pár schodů a zahulákala jsem heslo. Buclatá dáma mě sjela káravým pohledem, pustila mě však dál. Vyběhla jsem po schodech a vrazila jsem do chlapecké ložnice. ,, Siriusi, už to ví, " vydechla jsem a znaveně jsem usedla na něčí postel.

Chvilku jsem se vydýchávala a pak jsem znovu vstala. Bez dalšího slova jsem vyšla z pokoje a podívala jsem se zda Sel a Tonks nejsou v společenské místnosti bohužel zde nebyly. Musela jsem tedy znovu sejít schody a vyběhnout k našemu pokoji.

Rozrazila jsem dveře a zavolala holky k sobě. ,, Musím vám něco říct a pravděpodobně se vám to nebude líbit. Jak jistě víte Clar ztratila paměť a přestože čte všechny papíry vrací se jí jenom pár střípků z moře informací. Jistě si vzpomínáte na den, kdy jsme pergameny vybírali. Jako poslední přiběhl Sirius. Zběžně jsem štus prolítla očima a podala jsem ho Marthymu. Něco mě na něm zaujalo a tak jsem se se Siriusem pustila do debaty. Šlo o to, zdržet se tam tak dlouho dokud Marthy neodejde. Když Marthy odešel čapla jsem Siriuse za ruku a odtáhla jsem ho do prázdné učebny. Začala jsem na něj křičet něco ve smyslu co si to dovoluje a tak. Možná se divíte proč, ale on tam napsal, že s Clar chodí! Zuřila jsem, ale Sirius mě uklidnil a pak mi řekl, že chce zkusit jaké to je mít holku, která neví o jeho minulosti. Naklonila jsem hlavu ke straně a slibila jsem, že to Clar neřeknu.  Prosím neříkejte jí to. " Prosebně jsem na ně koukla a holky mi pohled opětovaly, ovšem ten jejích nebyl prosebný, na mě osobně působil zaujatě a zvědavě. Po chvíli tiche se slova  chopila Tonks: ,, Lil, co ti slíbil? " Řekla. V hlase jí zaznívala zvědavost. ,, Slíbil mi, že než jí to řeknu bude krotit Jamese. " ,, Než jí to rekneš? " ozvala se tentokrát Sel a já jsem přikývla se slovy: ,, Nevěří, že budu navždy mlčet. " ,,A dělá správně, " dodala Tonks a zasmála se a my dvě s ní  ,, A proč nám to říkáš až teď? " ozvala se Sel znovu,, No... Když jsem přišla na pokoj Clar si četla. Přišla jsem k ní a ukázala jsem jí Tedyho a Marlen, taky vás a pak jsem se šla vysprchovat. Prostě jsem na ně zapomněla. " ,, Neboj Lil, budem s tebou držet, " řekly holky unisono a usmály se.

PHLED CLAR

Vzpomněla jsem si na Rema, mého brášku. James a Peter nejsou úplně neznámí, ale nevím všechno, nejzvláštnější na tom je, že si nepamatuji Siriuse, svého kluka. Je rozkošný. Ještě chvíli jsem se rozhodovala a pak jsem vyběhla do Nebelvírské společenské místnosti. Heslo mi prozradila Lily už včera. Šla jsem do klučičích ložnicí a pak k Pobertovskému pokoji.
Láskyplně jsem objala Rema a se slovy: ,, Moc se omlouvám,  " jsem ho pustila. ,, Za co? " zeptal se a já se zasmála. ,, Za to, že jsem na tebe zapomněla. Ahoj kluci! " Poslední věta byla věnována Jamesovi a Peterovi.  ,, Ahoj, " řekl James a Rem ještě dodal: ,, Nezlobil bych se na tebe, ani kdyby jsi si na mě vymazala vzpomínky, protože jsi moje malá sestřička a vždy jí budeš. " ,, Ehm ... Siriusi musím s tebou mluvit. " Kluci je kývli, na znamení, že mě chápou a odešli z pokoje.

,, Já ... nic si nepamatuju, " hlesla jsem potichu a zpod přivřených očí jsem sledovala jeho reakci. Zatvářil se chápavě, omluvně, odhodlaně a nakonec dojatě. Než vystřídal všechny obličeje uběhlo sotva deset vteřin a přesto mi přišlo, že v mezerách se tvářil provinile. ,, To nevadí. Můžeme si udělat nové, " řekl a políbil mě. Cítila jsem se zvláštně. Jakobych dělala něco ce se mi nelíbí, ale zároveň mě to dělá šťastnou. Pak polibek ukončil a já jsem se zhluboka nadechla. Zmatená jsem se s ním rozloučila pusou na líčko a vešla jsem na náš pokoj. Právě jsem si vzpomněla kde je.

Přede dveřmi jsem se rozhodla, že jim o tom polibku neřeknu.

POHLED SIRIUSE

Políbil jsem ji. Nechtěl jsem, ale něco mě k tomu donutilo. Chtěl jsem ji políbit až si vzpomene, až bude vědět koho líbá. Rozhodl jsem se to klukům neříct. Zvlášť Removi ne. Stačilo mi jak vyváděl když jsem řekl co jsem napsal na ten papír.

FLASHBACK

,, Cože jsi udělal? " vykřikl Remus a propaloval mě zabijákem, neboli zabijáckým pohledem. ,, Ehm ... " ozval se James a s Remem jsem unisono vykřikli: ,, TICHO! " James znovu otevřel pusu a tak jsem zasáhl: ,, Nepleť se do toho, " pohled jsem přesměroval zpět na Remuse. ,, Napsal jsem tam, že spolu chodíme. " ,, Jsi sobec. " ,, A ty lakomec. " ,, Aristokrate! " ,, Vlkodlaku! " ,, Princátko! " ,, Bestie! " Po těchto slovech Remus zbledl a pohlédl na mě se slzami a odporem v očích. James bezradně sledoval odcházejícího Remuse. V bezradném gestu si rukou vjel do vlasů a pak pohlédl na Petera. ,, Přiveď ho, prosím. "

END OF FLASHBACK

Řekl jsem jim to ještě ten den. To co jsem řekl Removi jsem přehnal a vím to. Omluvil jsem se mu a už jsme zase přátelé. Na jeden kratičký moment jsem si myslel, že se za ním James rozběhne a Peter s ním. Byl to nejhorší moment mého života, protože kdyby se to stalo byl bych na svou rodinu sám.