Dissimilarity

Chapter 3

Je divné, jak jsem zapadli do životního systému. Žijeme pro budoucnost. Studujeme, abychom měli dobrou práci. Pracujeme, abychom měli peníze na důchod. Kdo tento systém vymyslel? (J.Green) 

Ráno proběhlo tak, jako vždy. Do školy mě hodil taťka. Byla jsem strašně zvědavá na Maxe a Ollieho. Měla jsem strašně divný pocit. Byla jsem ráda, že mám a kamaráda, a cítila jsem hrdost. Nevím proč, ale cítila jsem jí. "Ahoooj," pozdravil mě Max. "Ahoj" opáčila jsem. "Tohle je Ollie. Ollie Cassie...ale říkám jí Cas," představil mě Max. "Ahoj Cas," pozdravil mě Ollie. "Ahoj, moc ráda tě poznávám," přivítala jsem ho. Pak už ale zazvonilo, tak jsme toho moc nenamluvili.

Sednu si jako do mojí lavice. Sedím jako jediná s celé třídy sama. Naštěstí nechodím do třídy s Misty a jejíma BFFs. Zrovna jsme měli matematiku. Opakovali jsem statistiku, a v tom do třídy přijde Jason. "Dobrý den pane Woode" pozdravil učitel Jasona. "Posadte se třeba k.....ke Cassie. Ano..ta," sdělil mu učitel. Jason jen přikývl. "Ahoj, jsem Jason," pozdravil mě. "A-Ahoj, jsem Cassie, ale říkají mi Cas," koktla jsem. Výborný. Teď si určitě myslí - *Kdo ti říká Cas?..tvoji kámoši? vždyť žádný nemáš.* "Nevadí ti, že u tebe budu sedět?" zeptal se přátelsky. "NNne" řekla jsem popravdě. Vypadá mile. Ale je to namyšlený fotbalový hráč. Po zbytek hodiny jsem ani necekla, ani se skoro pořádně nenadechla. Jen jsem napsala esemesku Maxovi, že s ním potřebuju o přestávce mluvit. Jason se na mě šibalsky usmál. To asi dělá na každou holku, protože po něm letí uplně všechny holky školy. Teda nevím jak teď, ale když byl kapitán týmu, tak po něm letěly. Pípne mi mobil. "Jasně. U knihovny." písne mi Max. Znám ho ani ne 24 hodin, ale už je to můj nejlepší kamarád. A já jsem mu strašně vděčná, že si na mě udělá o přestávce chvilku. A knihovnu mám blízko - takže super! 

"Děláš si srandu?" zeptá se mě Max po tom, když mu řeknu o Jasonovi a o naší dnešní konverzaci a jeho úsměvu. "Copak bych žertovala?" napodobím ho. Oba se zasmějeme. "Tak třeba se s tebou chce prostě kamarádit. To je první možnost. Druhá je, že chce radit a opisovat od tebe. A třetí...no nic..." napne mě Max. "Co je ta třetí možnost," zeptám se netušícně. "Třeba se Jasonovi líbíš," sdělil mi vážně. A pak jsme se oba rozesmáli. Pak už ale zase zvonilo. Až když jsem se v lavici uklidnila a zamyslela jsem se nad tím, že bych chodila s Jasonem....Ne. Za prvé je to namachrovaný debil. Za druhé by mě nechtěl. A za třetí by mě nechtěl!! Ale třeba už bych nebyla ta přehlížená divná holka. Promluvím si o tom ještě s Maxonem a možná i s Olliem, když tam bude s ním. Ale nevyužiju ho. Nespadnu na Mistyinu úroveň.