8.kapitola- Změny

541 28 2
                                    

Caroline si povzdechla, "máš pravdu, Eleno. Sbal se a pokus se tam odsud co nejdříve zmizet. Sejdeme se za dvě hodiny tady." Přikývla jsem a otočila se k odchodu. "Buď opatrná." Pobízela mě.


Vešla jsem do domu. Lekla jsem se, když jsem si všimla Camille. Seděla na gauči a koukala na nějaký papír. Jakmile mě viděla, tak se zvedla a pousmála se."Eleno, jak se máš? Dala jsi Klausovi šanci?"


Zakroutila jsem hlavou, "mrzí mě to, Camille, ale on už je ztracenej." Překvapeně vykulila oči, "co udělal?"


Povzdechla jsem si, "unesl mě a chtěl prodat Marcelovi, aby znovu získal kontrolu nad New Orleans."


Camille nasadila zoufalý výraz, chvíli jen mlčela, dokud se konečně neodhodlala k nějakým slovům, "mrzí mě to, Eleno."


Přikývla jsem, "já vím, že jo. Věřila jsi mu, ale on si sám zkazil jakoukoliv šanci. Je z něj obyčejný netvor," řekla jsem rozhodně a vydala se pryč. Camillin bolestivý výraz jsem se snažila nevnímat.

V pokoji jsem si vzala svou tašku a naházela do ní všechny své věci. Naštěstí jsem jich tady ještě ani moc neměla. Chtěla jsem si dát tašku přes rameno, když jsem někoho spatřila stát ve dveřích.


Celé mé tělo úplně ztuhlo. "Elijahi," vykoktala jsem a pokusila se alespoň o plachý úsměv. Sledoval mě s vážným výrazem.


"Moc dobře vím, co se děje," řekl klidně.


Přikývla jsem. "Odcházím," opakovala jsem. Podívala jsem se na něj, "ta celá situace s Klausem by mi nedovolila tady zůstat. Já prostě nemůžu. Necítím se tu o moc bezpečněji než kdekoliv jinde venku, právě naopak."


Elijah přišel blíž ke mně, stáli jsme od sebe jen několik stop. Hleděla jsem mu pevně do očí. Stále nic neříkal a jen mě pozoroval.


"Musím ti něco říct, Eleno," začal po chvíli.


"Ne, Elijahi, prosím nedělej to," zašeptala jsem a otřela si slzu, která mi volně stékala po tváři, "já vím, co mi chceš říct. Ale nedělej to, protože je tu něco, co teď musím říct já tobě."Elijah pouze přikývl.


Povzdechla jsem si. "Od té doby, co jsem tě poprvé spatřila, jsem věděla, že k tobě chovám nějaké zvláštní city," Elijah mlčel, zhluboka jsem se nadechla, "ale ty jsi mi nikdy nic nenaznačil, a já jsem celou tu dobu nevěděla, co vlastně cítíš ty ke mně."


Jemně jsem mu položila ruku na tvář a rychle se k němu přiblížila. Mé rty se spojily s těmi jeho v krátkém, ale stejně tak úžasném polibku. Odtáhla jsem se a podívala se na něj.


"Záleží mi na tobě, Elijahi. Opravdu záleží." Setřela jsem si další slzy. "A právě proto tě teď musím nechat jít a přestat se chovat tak sobecky. Vím o Hayley." Pokusila jsem se usmát, "přeji ti, aby si byl v životě šťastný a právě ona tě může učinit takovým mužem. Nenech si ji utéct. Sbohem, Elijahi."

The Awakening- Elena a Elijah FanFictionKde žijí příběhy. Začni objevovat