Burlesque

Narcissa Malfoyová a Sídlo

Hermiona se v sobotu ráno probudila a nachystala se na návštěvu v Sídle. Oblékla si černou pouzdrovou sukni, černé punčochy, bílou halenku a boty na podpatku. Vlasy si nechala rozpuštěné a jen mírně se namalovala. Popadla svetr a letaxem odcestovala do sídla rodiny Malfoyových na schůzku s Narcissou."Haló," zavolala Hermiona, když vykročila z krbu a oprášila se."Ahoj, drahá, díky, že jsi přišla. Domluvila jsem se s kouzelnickou organizátorkou svateb, že se tu s námi za chvíli setká, takže pojďme do mého salonku, kde na ni počkáme a dáme si nějaký čaj," řekla Narcissa, na pozdrav Hermionu objala a rychle ji odvedla pryč. Hermiona se snažila spatřit tolik ze Sídla, kolik jen šlo, zatímco Narcissa rychle kráčela chodbou a o nečem mluvila, ale Hermiona jí nevěnovala dost pozornosti na to, aby věděla o čem. Narcissa otevřela dveře a Hermiona ji následovala dovnitř. Salonek byl proveden v odstínech světle zelené a krémové barvy s nábytkem z 19. století, jenž vypadal, jako by patřil do muzea. Byl to krásný pokoj, jaký by Hermiona od Malfoyových neočekávala. Narcissa si sedla na malou pohovku a naznačila Hermioně, aby si přisedla. Vykouzlila čaj, nalila do dvou šálků a jeden Hermioně podala."Tak, drahá, teď mi řekni, jakou svatbu bys chtěla?" zeptala se Narcissa"Oh, nejsem si jistá, nikdy jsem nad tím moc nepřemýšlela," lhala Hermiona. Která dívka nikdy nepřemýšlela o své svatbě? Hermiona přesně věděla, jakou svatbu by chtěla."Tak to by prostě nešlo. Mám na mysli Vánoční svatbu, co myslíš?" zeptala se Narcissa a napila se čaje. Hermiona se málem zadusila tím svým."Ale to je jen za pár měsíců. Draco a já jsme doufali, že budeme mít dlouhé zásnuby. Chci říct, právě jsem se vrátila po třech letech, co jsem byla pryč," řekla Hermiona Narcisse a odložila šálek stranou."Ano, ale Vánoční svatba by byla úžasná a vy dva jste již souhlasili, že spolu strávíte zbytek života, tak proč se rovnou nevzít. Samozřejmě se poté nastěhuješ do sídla. A doufám, že jsi nechtěla malou svatbu, protože je na naší straně spousta rodin, jež budou pozvány plus ještě většina ministerských úředníků a samozřejmě média," řekla Narcissa Hermioně."Média?" zeptala se Hermiona a málem zaúpěla."Ale ovšem, tohle bude svatba století," informovala Narcissa Hermionu. Hermiona si v duchu poznamela, že za tohle Draca později zakleje. Hned poté vešla svatební organizátorka a začala s Narcissou hovořit o barvách a počtu hostů."A kde se bude konat obřad?" zeptala se žena. Hermiona se neobtěžovala zapamatovat si její jméno."Samozřejmě tady, v zahradách. Použijeme oteplovací kouzlo, aby nebylo chladno. Myslím, že sníh bude vypadat prostě úžasně," odpověděla Narcissa a neobtěžovala se zeptat Hermiony, co by vyhovovalo jí. Jen ať si užije plánování svatby, jež se nikdy neuskuteční," a recepce se bude konat v plesovém sále. Je dost velký nejméně pro tisíc lidí, ne-li víc," řekla Narcissa."Tisíc lidí. Opravdusi myslíte, že jich přijde tolik?" zeptala se Hermiona, šokovaná tak vysokým číslem."Ovšem, říkala jsem ti, že to bude svatba století, na kterou bude chtít přijít každý," řekla jí Narcissa, jako by tisíc lidí na svatbě nebylo nic mimořádného. "Tak, myslím, že by Hermiona měla mít na sobě princeznovské šaty, něco velmi propracovaného, co by poukazovalo na postavení, do kterého se vdává. Bude další Lady Malfoyovou a děti, jež bude mít s mým synem, zdědí titul markýze stejně, jako ho Draco zdědí po svém otci," řekla Narcissa svatební organizátorce."Promiňte, Draco zdědí mudlovský titul?" zeptala se Hermiona zmateně."On ti to neřekl? Ano, zdědí mudlovský titul. Ten titul byl v rodině po generace, ale většina kouzelníků si to neuvědomuje," řekla Narcissa Hermioně. "Co kdybychom se teď šli podívat do zahrad a plesového sálu, můžeme?" zeptala se Narcissa a zvedla se. Obě ženy ji následovaly, a když dorazily do plesového sálu, krása místnosti Hermioně vyrazila dech. Sál byl bílý a zdobený zlatým filigránem, z prostředku oválného stropu, na němž byly vymalovány fresky zobrazující různé květiny, visel obrovský lustr. Do jedné z prostorných zdí byly vsazeny dveře, jež vedly do nádherně upravných zahrad. Na konci zahrady byl mramorový altánek v římském stylu, v němž Narcissa chtěla, aby si Draco a Hermiona řekli své sliby. Hermiona si začínala myslet, že tohle bude překrásná svatba, i když se nikdy neuskuteční. Veděla, že Narcissa bude zdrcená, až se dozví, že se svatba nekoná, ale Hermiona si myslela, že ji nechá užívat si plánování, dokud může. Všechny tři šly zpět dovnitř, kde svatební organizátorka vzala Hermioně míry na šaty, rozloučila se s dámami a odešla začít s prací."Tak, Draco má něco, co by ti chtěl ukázat, takže pro něj pošlu. Zdržovala jsem tě dost dlouho, mé dítě, tohle bude krásná svatba. Moc doufám, že se ti bude líbit," řekla Narcissa a zavolala domácího skřítka, aby poslal pro jejího syna. O chvilku později Draco dorazil a odvedl Hermionu pryč."Tak jaké to bylo?" zeptal se Draco, zatímco stoupali po schodech a poté pokračovali dál chodbou jednoho z křídel Sídla."Tvá matka si plánování svatby náramně užívá. Bude to pěkný obřad," odpověděla Hermiona. Zastavili se před obrovskými dubovými dvojitými dveřmi a Hermiona si je se zvědavostí prohlížela."Matka si myslela, že bys tu chtěla mít svůj vlastní pokoj, když se dozvěděla, že jsem strávil noc u tebe," řekl jí Draco a dveře otevřel. Hermionina brada musela spadnout až na podlahu, protože tak krásný pokoj ještě nikdy neviděla. Zdi měly krémovou barvu a byla zde velká přepychová postel, vzadu v místosti se nacházel gauč, krb a nad krbem vestavěné police na knihy. U prostorného arkýřového okna stál stůl, židle a dva pečlivě upravené keříky na každé straně. Korunním šperkem celého pokoje byl obrovský litinový lustr vprostřed."Je nádherný," řekla Hermiona. Přejížděla prsty po hladkém nábytku, poté se posadila na onu měkkou postel a lehla si. Nemohla si pomoci, aby se neusmála. Jestli má spolupracovat, bude využívat výhody, které to přináší."To není všechno," řekl Draco a přešel ke dveřím, za kterými se podle Hermiony nacházel šatník, ale byl tam celý další pokoj, jenž byl vyveden ve stejných barvách a představoval její vlastní salonek. Podlaha byla z mramoru a stůl z drahého dřeva. Hermioně bude líto, až toho nebude moci využívat."Jsou úžasné. Myslím, že bych se sem mohla nastěhovat, když předstíráme, že se milujeme," vtipkovala Hermiona."To je přesně to, co si matka přeje, tak se klidně nastěhuj," řekl Draco Hermioně."Dobře," bylo vše, co řekla a Draco byl šokovaný, že to bylo tak snadné. "I když tu bude problém, jak se dostanu do práce.""Přemísti se letaxem do svého bytu a jdi odtamtud. Řeknu rodičům, že jsi šla pomáhat dětem, tak něco, nebo řeknu, že jdeme na večer ven," řekl jí Draco."Super, takže si jen musím sbalit oblečení a pak tu můžu na čas zůstat," řekla Hermiona Dracovi a přešla zpět do svého pokoje."Víš, nečekal jsem že to vezmeš tak dobře," řekl a přisedl si k Hermioně na postel."No, rozhodla jsem se, že jestli z toho budu mít nějaké výhody, tak je začnu využívat. Plus jsem slyšela, že máte úžasnou knihovnu," řekla."No, výhodou bydlení tady je fakt, že můžu poslat domácího skřítka, aby posbíral všechny tvé věci, zatímco tě provedu zbytkem Sídla," řekl jí Draco, zavolal domácího skřítka a poslal ho k Hermioně pro věci.Ukázal jí formální jídelnu, kde se bude za týden konat jejich zásnubní večeře, hudební salonek, jenž byl velice otevřený a vymalovaný mátově zelenou, pak ještě několik dalších podivných místností, jež nesloužily žádnému účelu kromě toho, že byly krásné, a poté vzal Hermionu do místnosti, kterou nejvíce dychtila spatřit. Do knihovny. Jakmile Draco otevřel dveře, ocitla se Hermiona v sedmém nebi. Místnost byla obložená tmavým višňovým dřevem a byl zde černý a zelený nábytek a závěsy. U protější zdi se nacházel krb, který byl vyšší než ona, když si vedlě něj stoupla. Knihovna zabírala dvě patra a obsahovala texty, jejichž vznik se datoval až do počátku 13. století. Draco pozoroval Hermionu, jak přejížděla pohledem nahoru a dolů po uličkách plných knih s širokým úsměvem ve tváři. Draco by mohl strávit zbytek života jen snahou, aby ten úsměv nikdy nezmizel. Kdyby to dokázal, byl by šťastný muž, jenž prožil naplněný život.Draco k ní přistoupil a zašeptal jí do ucha: "Líbí se ti tedy?""Oh, je prostě úžasná," řekla Hermiona a otočila se jeho směrem, ovšem neočekávala, že bude tak blízko, a tak zavrávorala. Draco ji chytil do náručí a přitáhl si ji k sobě. Jejich rty byly pouhé centimetry od sebe a oni si navzájem dlouze hlěděli do očí. Draco si v ten moment nepřál nic jiného, než ji políbit, takže byl překvapen, když to byla ona, kdo se k němu začal přibližovat. Ovinula mu paže kolem krku a přejela rty přes ty jeho. Dovtípil se a začal ji vášnivě líbat. Obě jejich těla byla v jednom ohni. Hermiona zajela rukama až do jeho vlasů a on pevněji obtočil ruce kolem jejího pasu. Jejich polibky byly čím dál zběsilejší. Přejela mu dlaněmi po zádech, vytáhla košili z kalhot a začala rozepínat jejich knoflík. Draco ji pohladil po nohou a s lehkostí ji nadzvedl, aby je mohla obtočit kolem jeho pasu. Přešel k jedné z pohovek a bez meškání ji na ni položil. Hermiona z něj stáhla košili a přejela prsty po jeho břišních svalech. Bože, má perfektní tělo, pomyslela si. Začal ji líbat na krku a lehce ji kousl v místě, kde cítil její tep, z čehož zasténala a jen tím zhoršila jeho narůstající erekci. Hladil ji po stehně a začal jí vyhrnovat sukni. Proč na sobě musí mít dneska punčochy, pomyslel si. Hermiona si přitáhla zpět jeho obličej, jemně ho kousla do spodního rtu a poté přes místo přejela jazykem. Oplatil jí stejnou mincí a jazykem dráždil její ústa. Na pannu v tom byla opravdu dobrá. Odstrčila ho, čímž způsobila, že si sedl. Obkročmo se mu posadila na klín a začala si rozepínat halenku, odhalujíc tak svou krajkovou push-up podprsenku. Její kůže měla perfektní krémovou barvu s lehkým nádechem do růžova. Draco ji líbal dolů po krku a přes prsa. Prohnula se a otřela se tak o jeho penis, až mu v kalhotách zacukal. Zasténal a bylo mu jasné, že musí přestat dřív, než ztratí kontrolu. Nechtěl ji zranit. Hermiona sklonila obličej k jeho a divoce ho políbila, zatímco svírala jeho vlasy v dlaních. Ještě neměla v úmyslu přestat."Pojdmě nahoru do mého pokoje," zašeptala proti jeho rtům a on přikývl. S hlasitým 'pop' přistáli na její posteli, odhazovali polštáře a vášnivě se líbali. Hermioniny ruce putovaly k Dracovým kalhotám, kde přejela po jeho tvrdé erekci. Jednou rukou rozepla knoflík i zip a stáhla je o kus dolů. Draco jí vytáhl halenku ze sukně a odhodil ji na podlahu, rukama vklouzl pod podprsenku, vzal do dlaní její ňadra a jemně je zmačkl. Znovu zasténala a přitiskla se k němu blíž. Líbala ho dolů po jedné straně krku, přes jeho klíční kost až na druhou stranu a jemně mu olízla ucho. Dracovy ruce sjely k zipu na zadní straně její sukně a začaly ji rozepínat, když se podíval do strany a spatřil tam sedět vyděšeného domácího skřítka se zavadly."Hermiono, lásko, přestaň," řekl Draco a zatlačil proti ní. Hermiona se na něj podívala očima plnýma chtíče a jemu bylo skoro jedno, že byl v pokoji domácí skřítek. Poté se podívala směrem, kam kývl, a zasténala, že musela přestat. Praštila sebou zpět na postel a dlouze vzdychla. Draco se posadil na okraj postele a mnul si obličej v dlaních. Co se to právě stalo, přemítal. Ne že by mu to vadilo."Věděla jsem, že existuje nějaký důvod, proč si nepořídit domácí skřítky," řekla a pohlédla na Draca, jenž se zachechtal. "Draco?" zašeptala."Hmm," odpověděl."Omlouvám se.""Za co? To bylo...úžasné," odpověděl Draco, naklonil se blíž k ní a opřel se o loket."Opravdu?" zeptala se Hermioně trochu překvapeně."Jestli se takhle muckáš, tak hádám, že v posteli musíš být sexuální bohyně," řekl Draco a políbil ji pod uchem."No, myslím, že to budeme muset zjistit později," zašeptala svádivě, "ale teď bych si měla jít vybalit a myslím, že ty by sis měl dojít do knihovny pro košili," řekla Hermiona, seskočila z postele, zvedla svou halenku a upravila se. Jo, to a dát si velice ledovou sprchu, pomyslel si Draco. Ale přikývl a opustil její pokoj, aby si došel pro košili a osprchoval se.