Burlesque

21 otázek

"Co je 21 otázek?" zeptal se Draco Hermiony, zvědavý, co tím myslela."Jenom způsob, jak se můžeme lépe poznat. Budeme si navzájem dávat otázky a ten druhý musí pravdivě odpovědět. Můžeš se zeptat na cokoliv a můžeš odmítnout odpovědět," řekla Hermiona a narovnala se na gauči tak, že k němu seděla tváří v tvář."Dobře, kdo se ptá první?" zeptal se jí Draco."No, ty chceš poznat mě, tak se ptej první," řekla Hermiona a napila se vína."Dobře, tak začneme se zřejmou otázkou. Jaká je tvá oblíbená barva?""Samozřejmě červená, ale tmavě, krvavě červená, ne ta křiklavá. Fajn, jsem na řadě. Jaké je tvé oblíbené místo ze všech, kde jsi již byl?""Ty se mne nezeptáš na mou oblíbenou barvu?" provokoval ji Draco."Tu už dávno znám. Je to zelená a nejen proto, že jsi ze Zmijozelu, ale také proto, že je to barva tvé rodiny," řekla Hermiona, zvedla Dracovu ruku, kde měl navlečený prsten s rodinným erbem, a jemně mu přes ni přejela prsty. "Myslím, že mi dlužíš odpověď.""Paříž. Je to překrásné město," řekl jí Draco. "Kdybys mohla jet kamkoliv na této planetě, kam bys jela?" zeptal se."Asi do Benátek. Chtěla bych je navštívit během karnevalu. Jaké je tvé oblíbené jídlo?""Umíš udržet tajemství?" zeptal se Draco a naklonil se k ní. Hermiona přikývla a také se naklonila, takže byl mezi nimi sotva nějaký prostor. "Miluju pizzu," přiznal a Hermiona se začala smát."Opravdu pizzu? Myslela jsem si, že ani nevíš, co to je," řekla Hermiona, pobavená faktem, že má rád něco tak mudlovského."A co ty, jaké je tvé oblíbené jídlo?" zeptal se Draco."Těstoviny. Oblíbené ovoce?""Hroznové víno. Co ty?""Broskve. Jsou tak sladké a šťavnaté. Jaký je tvůj oblíbený dezert?" zeptala se Hermiona, zatímco se zvedla, aby položila lahev od vína pryč."Čokoláda," řekl Draco a pozoroval, jak se Hermiona pohybuje."Moje taky," řekla Hermiona a usmála se na něj. "Máme něco společného.""Ano, máme. Oblíbená kniha?" zeptal se, když přišla, sedla si a opřela se o jeho hruď. Uvelebil se tak, aby na gauči pohodlně leželi."Má oblíbená kniha je Historie Bradavic, ale oblíbený příběh Rome a Julie," řekla, zatímo jemně přejížděla prsty po jeho ruce, jíž měl opřenou o svou nohu.""Proč Romeo a Julie?" zeptal se Draco."Protože je to nejlepší zamilovaný příběh všech dob. Dva lidé se do sebe navzdory přáním svých rodin zamilují natolik, že by raději zemřeli, než žili jeden bez druhého," řekla Hermiona se zývnutím. "Teď jsem na řadě já. S kým ses poprvé líbal?" zeptala se."S Daphne Greengrassovou, s kým ty?""S Viktorem Krumem," řekla Hermiona a ještě víc se přitulila k jeho hrudi. "S kým se zmijozelský bůh sexu poprvé vyspal?" zeptala se Hermiona, zvědavá s kým Draco začal."S Pansy, v šestém ročníku. S kým ty? Kdo měl to potěšení?" zeptal se Draco. Hermiona zůstala potichu a zavrtěla se. "Ty jsi...?" zeptal se Draco a Hermiona rozpačitě přikývla. "Jak se můžeš na pódiu tak hýbat, když jsi ještě nikdy neměla sex? Jsi tak smyslná, když se hýbeš. Sledovat tě, jak tančíš, je jako sledovat sex," řekl Draco."Tancování nemá nic společného s tím, zda jsi s někým spal, nebo ne, Malofoyi," řekla a zavřela oči. Najednou se cítila strašně unavená."Dobře," řekl."Co se stalo s tebou a Pansy?" zeptala se Hermiona."Zkrátím to. Začala být moc posedlá a majetnická a ve skutečnosti se mnou byla jen kvůli mému jménu a bohatství. Už jsem to nemohl vydržet, chtěl jsem někoho, s kým bych si mohl povídat. Někoho, kdo by mě měl rád kvůli mně samému a ne žádnému jinému důvodu," řekl Draco, stáhl z opěradla gauče deku a Hermionu s ní přikryl."Jsem si jistá, že ji najdeš," zašeptala Hermiona a usnula. Draco hůlkou zhasl všechna světla a zašeptal Hermioně do ucha 'Dobrou', než zavřel oči a také usnul.Hermiona se probudila do oslepujícího světla. Přetáhla si deku přes hlavu a slyšela, jak se někdo zachechtal. Sundala si deku z očí a vzhédla - přitulený k ní tam ležel Draco."Dobré ráno," řekl tiše a usmál se."Dobré. Kolik je hodin?" zeptala se."Ještě brzy, hned po východu slunce. Včera jsi na mně vytuhla," řekl jí."Promiň, musela jsem být víc unavená, než jsem si myslela. Oh a spala jsem v šatech, strašně se omlouvám, dám je vyčistit a ani to nepoznáš," řekla Hermiona, posadila se a prohlížela si své, nyní velmi zmuchlané, šaty."To je v pohodě, Grangerová. Ty šaty jsou teď tvoje, pamatuješ?" řekl Draco a zasmál se. Hermiona zrudla a vstala, aby složila deku a položila ji zpět na opěradlo. Draco také vstal, protáhl se a Hermiona tak mohla spatřit část jeho břišních svalů. "No, myslím, že bych asi měl jít domů. Včera jsem si to s tebou užil," řekl Draco, zatímco si rukou projel rozcuchané vlasy. Vypadal u toho tak sexy, pomyslela si Hermiona."Já vlastně taky," řekla Hermiona. Draco přikývl a poněkud nadskočil."No, tak tedy ahoj," řekl."Hele, nechtěl by sis někde dát společnou snídani? Víš, abychom lidem ukázali, že jsme spolu. Pro tisk,víš?" zeptala se Hermiona."Rád. Setkáme se za hodinu tady?" zeptal se. Hermiona souhlasila a on odešel, aby se osprchoval a připravil. Hermiona udělala to samé. Draco se znovu objevil, zrovna když se Hermiona doupravovala. Měla na sobě tmavé úzké džíny s kozačkami po kolena a bez podpatku, zelenou halenku s knoflíky a černou vestu. Vlasy jí spadaly přes jedno rameno v asymetrickém culíku. Právě si zasunovala kalhoty do bot, když si všimla Draca. Ten měl na sobě tmavé stylové džíny s černým svetrem a černými botami. Vlasy měl stále rozcuchané, ale hezky - tak se jí líbil víc, uvědomila si."Jsi připravená?" zeptal se Draco a opřel se o její kuchyňskou linku."Ano, jen mi dej vteřinku, dojdu si pro kabát," řekla a popadla kabát z postele a kabelku z kuchyňské linky. "Připravená. Takže, kam jdeme?" zeptala se Hermiona."No, to vím jen já a ty to brzy zjistíš," řekl Draco a odlepil se od kuchyňské linky. Přešel za Hermionu, obtočil jednu ruku kolem jejího pasu, aby si ji přitáhl blíž, čímž způsobil, že se Hermioně rapidně zrychlil tep, a druhou rukou jí přikryl oči. Hermiona ucítila známý tah přemisťování a poté její nohy narazily na něco, co znělo jako dlážební kameny."Kde to jsme?" zeptala se Hermiona, když ucítila chladný vánek."Vítej v Benátkách v Itálii," řekl Draco a sundal ruce z jejích očí. Hermiona spatřila, že stojí v uličce, jež vedla do srdce města."Ty jsi mě vzal do Benátek, opravdu. Ale, když jsme...to znamená, že už jsi tu byl," řekla Hermiona a kráčela ulicí směrem k velkému náměstí uprostřed města. "Nemůžu uvěřit, že jsi to udělal," řekla Hermiona, město jí uplně vyrazilo dech. Nemohla se přestat usmívat a Draco zjistil, že je ten úsměv nakažlivý."Napadlo mne, že by se ti to mohlo líbit," řekl a následoval ji, zatímco se porozhlížela kolem. "Myslel jsem, že bychom si mohli zajít na snídani a pak se trošku projít po památkách. Tedy pokud dnes nemusíš pracovat.""Hmm...oh ne, Cherry mi dnes dala volno. Opravdu strávím den v Benátkách?" zeptala se Hermiona a přistoupila k Dracovi. Draco přikývl. Hermiona zapištěla, vrhla se mu kolem krku a obajala ho. "To je ta nejkrásnější věc, co pro mne kdy kdo udělal," řekla."To je to nejmenší, co mohu udělat. Plus jsi řekla, že by ses sem jednou chtěla podívat, tak proč ne dnes," řekl Draco. "Teď nějaké to jídlo. Můžem?" zeptal se a nabídl jí rámě. Hermiona ho přijala a společně se vydali pro něco k jídlu.Po jídle v malé kavárně u kanálu si sedli na terasu, popíjeli kávu a pokračovali ve hře z předchozího večera. "Takže, co se stalo mezi tebou a Weaslym?" zeptal se Draco. Zdálo se jen fér, že když ona se ptala na Pansy, tak se on může zeptat na toto."Jako pár jsme byli moc rozdílní. Uvědomila jsem si, že být s ním je jako být s bratrem a ne s přítelem, ale on si to nemyslel a vzal to špatně, když jsem se s ním rozešla. Od té doby jsme spolu sotva mluvili. Proč jsi přestal hrát famfrpál?" zeptala se Hermiona."Po tom, co se stalo v pátém a šestém ročníku, jsem neměl na výběr," řekl Draco."Proč jsi to udělal?" zeptala se Hermiona a přemítala, proč vlastně přijal Znamení zla."Abych ochránil svou matku. Kdybych to neudělal, on by ji zabil, a to jsem prostě nemohl dopustit. Snažil jsem se to odčinit donášením informací Snapeovi, jak jen to šlo. To proto jsem nebyl poslán do Azkabanu jako ostatní. Snape se za mne zaručil," řekl Draco se zasmušilým výrazem, když si vzpomněl na svého kmotra, který se vzdal tolika, jen aby mohl bojovat s Pánem zla."To je mi líto, Draco. Nevěděla jsem, že sis tehdy prošel tolika věcmi. Jen jsem myslela...""Jen sis myslela jaký otec, takový syn, že?" řekl Draco a dokončil tak její myšlenku. Přikývla a delší dobu seděli potichu. "No, co ta procházka po památkách, co jsem ti slíbil?" zeptal se Draco a pohodil na stůl nějaké peníze. Pravděpodobně víc, než bylo třeba, pomyslela si Hermiona a společně se vydali na túru po benátských památkách."To byl ten nejúžasnější den, jaký jsem kdy měla. Díky, že jsi mne sem vzal," řekla Hermiona Dracovi, když se vrátili do jejího bytu."Jsem rád, že sis to užila. Měli bychom to dělat častěji," řekl Draco."Víš, že by mi to vůbec nevadilo. Nejsi ani z poloviny tak špatný, když se nesnažíš být kretén," řekla Hermiona a vytáhla z lednice dvě lahve vody. Jednu hodila Dracovi a ten ji bez problému chytil."No, snažím se," řekl a udělal pukrle, čímž Hermionu rozesmál. "Jsi úchvatná, když se směješ, věděla jsi to?" zeptal se Draco a posadil se na Hermionin gauč, kde se roztáhl jako doma."Ty taky, když se směješ...opravdu směješ, ne když se samolibě křeníš. Sluší ti to," řekla Hermiona a posadila se na druhý konec gauče. "Chceš se koukat na film?" zeptala se, protože ještě nechtěla, aby odešel. "Víš, co je film, ne?""Ano, vím, co je film. Chodil jsem na studium mudlů a od války trávil hodně času v mudlovském světě," odpověděl Draco. Hermiona popadla kopii Pýchy a předsudku, když se Dracovi tak líbila kniha, a vsunula ji do přehrávače. Udělala popcorn a ke konci filmu skončili zase přitulení k sobě. Po skončení filmu objednala Hermiona pizzu a chvíli seděli, jedli a povídali si o všedních věcech."Um...Grangerová, je tu něco, co bys měla vědět," řekl jí Draco, když sklízeli nepořádek."A to je co?" zeptala se, zatímco uklízela právě umyté talíře."No, věc se má tak...matka očekává, že se u ní za pár dní stavíš a proberete svatbu. Víš, začít s plánováním a tak, když si myslí, že se chystáme brát.""Cože! Řekni jí, že chceme dlouhé zásnuby, abychom se ujistili, že to skutečně chceme," řekla Hermiona a málem upustila sklenici, jíž právě držela v ruce."Snažil jsem se jí to říct, ale ona to prostě nebere. Řekla, že svatba se bude konat na Vánoce a nenechá si to vymluvit. Má matka umí být pěkně děsivá, když chce. Prosím, prostě spolupracuj, předstírej, že se ti nic z toho nezamlouvá, a tím to pozdržíme," prosil ji Draco."Fajn...fajn, budu spolupracovat, ale mám to u tebe, Mafloyi," řekla."Díky, Grangerová, opravdu to máš u mě. Můžeš se s ní sejít v sobotu řekněmě kolem jedné?" zeptal se Draco. Hermiona se podívala do kalendáře. Sobota byla již za dva dny."Ano, to mi vyhovuje," řekla mu. Draco poděkoval, políbil jí na tvář a odešel domů.