Burlesque

Co by člověk neudělal pro rodinu

Od maškarního plesu uběhly dva týdny a Draco s Hermionou nemohli být šťastnější. Hermiona se pustila po hlavě do plánování svatby, jelikož jim zbýval už jen měsíc. Nemohla si vzpomenout, kdy naposledy byla takhle šťastná a klidná. Ještě pořád se neodvážila kouzlit, ale zdálo se, že si toho nikdo nevšiml. Draco ji stále kryl, když musela tancovat v klubu, ale přemýšlela, že s tím skončí. Už jednou byli chyceni a Hermiona nechtěla, aby se to opakovalo. S Dracem uvažovali o tom, že by vedla jeden ze sirotčinců, které Draco budoval, a jí se ten nápad velmi zamlouval.Byla po cestě do knihovny tak ztracená v myšlenkách, že ani nezaregistrovala, jak na ni Narcissa volá, dokud jí nepoložila ruku na rameno."Hermiono, drahá, jsi v pořádku?" zeptala se."Ano, promiňte, že jsem vás neslyšela. Asi jsem se nějak zamyslela," řekla Hermiona."To nevadí, drahá. Právě přišla švadlena a přinesla tvé šaty. Potřebujeme, aby sis je šla vyzkoušet," řekla Narcissa nadšeně."Oh, to je skvělé. Nemůžu se dočkat," řekla Hermiona a obě ženy odešly do Narcissina salonku, jenž byl přestavěn na provizorní převlékárnu. Na věšáku visely její šaty, které byly ve skutečnosti ještě nádhernější než na náčrtku. Po celé délce sukně se v pravidelných intervalech vinula výšivka vinné révy, živůtek měl srdíčkový výstřih a stejnou výšivku jako sukně, jež měla opravdu působivý objem a dlouhou vlečku. Hermiona si nemohla vybrat krásnější šaty.

"Jsou perfektní," řekla a neměla daleko k slzám."No, tak už si je oblékni," řekla Narcissa a posadila se, zatímco Hermiona se švadlenou odešly za paravan. Oblékání a zapínání trvalo několik minut. Navíc měly tyto šaty i všitý korzet, takže si Hermiona nemusela pořizovat nový. Přejela dlaněmi po sukni a užívala si dotek luxusního materiálu. Jakmile byla v šatech patřičně uvázaná, vyšla zpoza paravanu. Narcissa se při pohledu na ni rozbrečela."Oh, promiň drahá, tobě to prostě tak sluší," řekla, objala Hermionu a odvedla ji k zrcadlu. Hermiona nemohla uvěřit, jak dobře jí šaty padnou. Vypadala v nich tak krásně, že se také neubránila slzám, a přála si, aby ji mohla vidět její matka."Všila jsem dovnitř korzet i krinolínu, takže s tím si nemusíš dělat starosti, jenom radím, abys před svatbou nehubla, ani nepřibrala, ty šaty sedí perfektně," řekla švadlena, ale Hermiona ji skoro neposlouchala, poněvadž nemohla odtrhnout oči od svého odrazu v zrcadle."Mám pro tebe ještě něco," řekla Narcissa a zvedla úzkou černou krabičku. Otevřela ji a Hermiona užasla nad krásou náhrdelníku, jenž se v ní nacházel. Skládal se z drobných lístků a uprostřed byl do přívěsku ve tvaru květiny zasazen smaragd. Narcissa ho vyndala z krabičky a Hermiona si podržela nahoře vlasy, aby jí ho mohla zapnout kolem krku."Tenhle náhrdelník mi dala má tchýně v den svatby a já ho teď předávám tobě, abys ho jednou mohla předat další Lady Malfoyové," řekla Narcissa a o krok ustoupila, aby se mohla na Hermionu pořádně podívat. Nemohla pro syna vybrat lepší nevěstu."Děkuji vám, je překrásný," řekla Hermiona a Narcissu objala."Teď si pojď sundat šaty, aby ses mohla připravit na dnešní charitativní večírek. Nechala jsem do tvého pokoje poslat nějaké večerní šaty," řekla Narcissa a Hermiona se šla převléknout."Oh, díky, to jste opravdu nemusela dělat," řekla."Já vím, ale když jsem je uviděla, pomyslela jsem si, že si je prostě musíš vzít. Teď si pospěš, dáme si před večírkem ještě lehkou večeři," řekla Narcissa a podala Hermioně krabičku s náhrdelníkem.***Všichni seděli u jídelního stolu a večeřeli, když vešel domácí skřítek a podal Narcisse dopis."Trochu pozdě na poštu," řekl Lucius. Narcissa přikývla a dopis otevřela."Oh bože," řekla a sedla si zpět na své místo."Co se děje, matko?" zeptal se Draco."Vypadá to, že se zpěvačka, jež tu dnes večer měla zpívat, nakazila dračími spalničkami a nebude moci zpívat. Říká se, že má nejhezčí hlas v celém kouzelnickém Londýně," povzdechla si Narcissa."Hermiona umí zpívat, matko," řekl Draco a Hermiona po něm vrhla zlostný pohled."Je to pravda, slečno Grangerová?" zeptal se Lucius."Ano, pane, ale myslím, že by mě vaši hosté nechtěli slyšet. Nemůže přijít nějaká náhradnice?" zeptala se Hermiona."Obávám se, že nikoliv. Nezazpívala bys? Ráda bych tě slyšela a jsem si jistá, že hosté rovněž. Navíc by Draco neříkal, že umíš zpívat, kdybys neměla skutečně výjimečný hlas," prosila Narcissa. Hermiona se podívala na obličeje všech okolo, pak sotva znatelně přikývla, zasténala a v duchu si poznamenala, že za tohle Draca později zabije."Oh, skvělé. Dám ti seznam skladeb. Hudba je podobná té, jež sis vybrala na svatbu, a doprovázet tě bude živá kapela, která se tam již připravuje. Co kdybys šla dolů za nimi přezkoušet repertoár, aby ses pak ještě stihla připravit? Mohla bych ti poslat svou stylistku, kdybys chtěla," řekla Narcissa."Ne, to je v pohodě," řekla a vrhla další zlostný pohled směrem k Dracovi. Ten se jen zazubil a pokrčil rameny.Když Hermiona vešla do plesového sálu, pozdravila kapelu a prohlédla si program. Napřed bude hodinu hrát jen samotná kapela, poté Hermiona zazpívá tři písně, půl hodiny si odpočine, zazpívá další tři písně a zbytek večera bude mít volno. Měla štěstí, že všechny ty písně znala, takže stačilo se jen s kapelou domluvit, jak pro ni mají hrát. Do chvíle, kdy se začnou objevovat první hosté, zbývala hodina a půl, Hermiona se tedy šla do svého pokoje připravit. Poté, co se vysprchovala, hleděla na šaty, jež jí Narcissa vybrala, a rozhodovala se, jak se učeše a namaluje. Šaty byly světle zelené, velmi těsné a opět nabízely lákavý výhled do jejího výstřihu. Byla si jistá, že kdyby se v těch šatech jen lehce ohnula, roztrhly by se. Posadila se ke svému toaletnímu stolu, uhladila si vlasy voskem, aby je trochu zkrotila, a začala si je připínat do ležérního vrkoče. Ve předu nechala pár kudrnek volně viset a ty jí teď zpadaly do obličeje. Oči si namalovala tekutými očními stíny, jen aby jim dodala trochu lesku, a nakonec si udělala černé linky, jejichž konce zatočila jemně nahoru. Tváře jen jemně poprášila tvářenkou, aby je trochu rozzářila, a celý vzhled doplnila temně rudou rtěnkou. Vypadala jako dívka, ze starých plakátů. Ve váze na stole našla bílou orchidej, kterou si vetkla do vlasů, aby přidala účesu na zajímavosti. Poté si oblékla vhodné spodní prádlo a vklouzla do svých páskových bot na podpatku. Děkovala bohu, že kvůli práci v klubu udržovala své nehty na nohou v perfektním stavu a vždy nalakováné. Odešla z místnosti a zaklepala na dveře Dracova pokoje, aby mu sdělila, co si o tom všem myslí. Když dveře otevřel a spatřil ji - oblečenou v zelené, s pár kudrnkami kolem obličeje a plnými rudými rty - stálo ho to hodně sebeovládání, aby se jí nedotkl."Hermiona umí zpívat, matko," napodobila Hermiona to, co Draco řekl dříve toho dne."No, vždyť umíš," řekl Draco nevinným tónem."Jo, ale nemusel jsi jí to říkat. Zpívám v klubu, protože ti lidé nejsou součástí mého života, kdežto dnes budu muset zpívat před lidmi, které znám, před lidmi, které uvidím po zbytek mého života, a před lidmi, s nimiž jsem během války bojovala. Opravdu si myslíš, že chci před nimi zpívat?" zeptala se Hermiona, a když se nad tím vším zamyslela, začala se cítit ještě víc vyděšeně."Budeš úžasná a nemělo by ti záležet na tom, co si lidé pomyslí. Nikdy dříve ti na tom přece nezáleželo," řekl Draco a položil jí ruce na ramena, aby jí zabránil v přecházení po místnosti."Protože před tím jsem se nemusela vyrovnat tvé matce - obrazu krásy a elegance," přiznala Hermiona."Matka tě miluje a chce, abys dnes zpívala. Miluje tě a bude na tebe pyšná, věř mi," řekl jí a sladce ji políbil. "Teď musíme jít. Za chvíli dorazí první hosté a matka tě chce vidět v těch šatech, které na tobě mimochodem vypadají naprosto úchvatně," řekl Draco. Hermiona přikývla a spolu s ním sešla dolů do plesové sálu, kde se měli setkat s Luciusem a Narcissou."Hermiono, vypadáš naprosto božsky. Líbí se ti ty šaty?" zeptala se Narcissa."Jsou krásné, děkuji," řekla Hermiona a políbila ji na tvář."Musím říct, slečno Grangerová, že mezi nás skvěle zapadáte. Jsem pyšný, že si Draco vybral za nevěstu zrovna vás. Jsem si jist, že pozvednete důstojnost a slušnost jména Malfoy," řekl Lucius svým monotónním hlasem. Hermiona mu poděkovala, ale stále se jí zdálo divné, že se k ní choval jako ke skutečnému člověku a ne jako ke špíně tak, jak to dělával kdysi. Hosté začali přicházet, kapela vyhrávala, číšníci nosili předkrmy a šampaňské teklo proudem. Hermiona a Draco konverzovali s hosty, dokud nebyl čas, aby Hermiona vystoupila. Oznámili ji a kapela začala hrát.Hermiona se dívala do davu a prohlížela si tváře bývalých Smrtijedů, kamarádů, spolupracovníků z doby, kdy ještě pracovala na Ministerstvu, a nakonec i tváře Malfoyových, jež stáli vzadu s Blaisem a Ginny. Všichni se na ni povzbudivě usmáli. Hermiona se zhluboka nadechla a její hlas naplnil plesový sál.Když marimba začne hrát,Tancuj se mnou, rozhoupej mě,Jako líný oceán objímá pobřeží,Drž mě blízko a houpej mě víc.Jako květina, jež se ohýbá ve větru,Ohni se se mnou, zlehka se houpej,Když tancujeme, máš nade mnou moc,Zůstaň se mnou, zůstaň se mnou.Na parketu můžou být i jiní tanečníci,Ale já mám oči jen pro tebe,Jen ty máš tu kouzelnou dovednost,Když se houpeme, slábnu.Houpej mě, udělej mě,Vzruš mě, drž mě,Ohni mě, uvolni mě,Máš nade mnou moc.Hey, yeah, houpej mě,Houpej, houpej, houpej.Na parketu můžou být i jiní tanečníci,Ale já mám oči jen pro tebe,Jen ty máš tu kouzelnou dovednost,Když se houpeme, slábnu.Mohu slyšet tóny houslí,Dlouho před tím, než začnou hrát,Vzruš mě, jak to dokážeš jen ty,Jemně mě houpej, houpej mě teď.Vzruš mě, jak to dokážeš jen ty,Jemně mě houpej, houpej mě teď,Vzruš mě, jak to dokážeš jen ty,Jemně mě houpej, houpej mě teď,Houpej mě, houpej mě,Houpej mě teď.Celý sál začal tleskat, Hermiona udělala drobné pukrle a podívala se na své přátele, kteří se na ni usmívali. Lucius se dokonce pobaveně uculoval.Hermiona zazpívala ještě další dvě písně a udělala si přestávku. Když sestoupila z pódia, každý jí říkal, jak byla úžasná, a že by na tom měla založit svou kariéru. Všem zdvořile poděkovala a odpověděla, že zpívá pouze pro zábavu."Hermiono, nemohu uvěřit, že jsi držela takový hlas v tajnosti. Byla jsi prostě skvělá. Mohla bys zpívat na všech mých akcích," řekla Narcissa a zářivě se na ni usmála."Oh, prosím, ne. Doufám, že zůstane jen u tohoto jednoho vystoupení," řekla Hermiona a modlila se, aby na ni Narcissa nenaléhala."Uvidíme, byla jsi opravdu úžasná," řekla a znovu Hermionu objala, než ji obklopili další hosté, kteří teď chtěli darovat ještě více peněz."Vedla sis dobře, lásko," řekl Draco a dal jí pusu."Díky. Nemyslíš, že mě tvá matka bude nutit znovu zpívat, že ne?" zeptala se Hermiona a pozorovala Narcissu, jež si s ostatními hosty povídala o tom, jak skvěle Hermiona zpívá."Od kdy tě lidé nutí dělat věci proti tvé vůli?" zeptal se Draco a Hermiona po něm střelila pohled ve stylu 'to si ze mě děláš srandu'. Draco se jen zasmál a požádal ji o tanec.***"No, řekla bych, že dnešní večer byl opravdu úspěch," řekla Narcissa, když po skončení večírku procházeli Sídlem. "Vybrali jsme rekordní množství peněz a hodně lidí si přálo, abys zpívala na jejich večírcích. Ale samozřejmě jsem jim řekla, že nemáš zájem," řekla."Děkuji," řekla Hermiona a vydechla úlevou."Tak do postele vy dva. Hermiono, nezapomeň, že zítra vybíráme šaty pro Ginny," řekla Narcissa a spolu s Luciusem odešla do jejich ložnice."Říkal jsem ti teď někdy, jak moc tě miluju?" zeptal se Draco, zatímco si přitáhl Hermionu do náručí a políbil ji."Ne, neříkal," řekla Hermiona s úsměvem a znovu ho políbila."Už jen jeden měsíc do svatby a pak budeš moje," řekl a hladil ji po rukou."Jen když se budeš chovat slušně," škádlila ho Hermiona. Odešla od něj pryč a houpala s při tom v bocích"Provokatérko," volal za ní Draco. Ona se jen otočila, mrkla na něj a zmizela ve svém pokoji.