♕ Bad princess ♕ [CZ]

Neznámý.

,,...a doufám že s tím nemáš nic společného!'' Zahřměla moje matka na celou jídelnu až jsme s Loren nadskočily. Byly jsme moc unavené na nějaké protesty. A navíc, bylo mi po včerejšku strašně špatně. ,,No? Tak co bude! Co o tom víte?'' ,,Mami... hned po večeři jsme šly ke mě a tam se dívaly na filmy. Spát jsme šli celkem pozdě, takže si vyprošuji, aby jsi na mě v sedm ráno po mém pouze tříhodinovém spánku křičela.'' S naprostým klidem. Pěkně Sofie. ,,Dobře, běžte si lehnout. Dořešíme to později.''

Jako dva zombie jsme se potácely chodbami. Když jsme sebou konečně mrskly na postel, nepamatuju si vůbec nic. Prostě jsme jen spaly, spaly a spaly.

Zdál se mi sen. Byl to sen, ke kterému se pořád vracím. Zdálo se mi o otci, který zemřel při tom, kdy na něj byl spáchán atentát. Tehdy jsem byla u toho. S matkou jsme byly asi 30 metrů od něj a nebýt pohotových strážců, odstřelovač by dostal i nás. Měli vše dokonale naplánované, až mě to děsilo. Nikdy nezapomenu na okamžik, kdy jsem slyšela tu ránu. Podívala jsem se na otce a ten s pohledem upřeným na mě upadl. Chtěla jsem za ním utíkat, ale nedovolili mi to. Strážci mě rychle odnesly pryč. Tehdy jsem měsíce jen plakala a plakala a tyto sny se mi zdály často. Teď už to tak časté nebylo, ale občas se to vrátilo.

Celá udýchaná jsem se vzbudila. Venku byl tma. Loren vedle mě nespala. Rozhlédla jsem se po pokoji. V rohu seděl nějaký kluk. Nikdy jsem ho neviděla. Pořád jsem rychle oddechovala a navíc jsem se ho bála. ,,Ahoj'' řekl a usmál se. Tak sladce se usmál

Omlouvám se za tak krátkou část, zítra vám to vynahradím ☺!!