You're not my Choice //Larry//

7.

,,A víte co je na tom nejhorší? Něco jsem mu za to slíbil, za to že zůstane mezi Spořádanými. Bože, nemůžu se na sebe ani podívat, je mi ze sebe špatně," zachraptěl chlapec zlomeným hlasem. Liam s Niallem se po sobě znepokojeně podívali.

,,Co jsi mu slíbil Louisi?"

Louis popotáhl a zadíval se na svoje kolena. Nevěděl jak kamarádům přetlumočit nepříjemný rozhovor, který s Harrym měl v Oliviiné kanceláři. Proto se trhavě nadechl, zvedl oči a odpověděl naprosto jednoduše.

,,Sebe."

---

,,Jak to myslíš sebe?" vyhrkl Liam. Sice tušil, o co tu jde, ale kvůli svému kamarádovi doufal, že nemá pravdu.

,,No jak asi. Chce mě, moje tělo, abych se mu oddal kdykoliv si řekne, bez protestů, bez odmlouvání," zašeptal zlomeně Louis a očima dál hypnotizoval svoje kolena. Niall se natáhl a pevně chlapce objal. Nedokázal pochopit, proč zrovna Louis, jejich malý BooBear, jejich sluníčko musí mít takovou smůlu. On si to nezasloužil. Navíc měl strašný pocit viny. Noční výlet za hranice byl jeho nápad a on měl neustále pocit, že kdyby tu noc Louis nepoznal Harryho, nic z tohoto by se nestalo.

,,Jsme tu pořád pro tebe Lou. Kdykoliv se na nás můžeš obrátit. Pomůžeme ti, slibuji," šeptal blonďáček kamarádovi do vlasů. Ten se k němu vděčně přitiskl.

,,Ochráníme tě," dodal Liam slavnostním hlasem a objal oba kluky. Chvíli tak všichni tři setrvali a užívali si vzájemnou blízkost. Ve vzduchu viseli nevyslovené sliby přátelství a naděje. Naděje, že se jednou vše obrátí k dobrému. Louis se smutně na kamarády zadíval.

,,Už půjdu kluci. Chci strávit ještě nějakou dobu s našima, když zítra už budeme spát v novém," odtáhl se od kamarádů a po čtyřech vylezl ven z dutiny stromu. Pokusil se o úsměv a postavil se na nohy.

,,Lou kdybys cokoliv potřeboval..." ustaraně ho sledoval Liam.

,,Budu v pohodě. Díky že jste mě vyslechli. Takže," nadechl se roztřeseně. ,,Uvidíme se zítra na obřadu." S těmito slovy odešel. Liam se obrátil k Niallovi a přitáhl si ho do náruče. Ten se vděčně schoulil do jeho paží a přivřel oči. Nosem nasával neodolatelnou vůni svého přítele a uvědomoval si víc než kdy předtím, jaké má štěstí.

,,Miluji tě Liame."

,,Já tebe taky, Ni."

--

Harry trávil poslední noc se Zavrženými. Zaynovi se někde podařilo sehnat několik láhví alkoholu, což se v dnešní době rovnalo pokladu. Alkohol dnes nebyl vůbec k sehnání a vyráběl se jen tajně, většinou na území Zavržených. Harry už byl značně opilí, když dostal dle jeho názoru úžasný nápad. Chtěl vidět Louise ještě před tím, než se zítra stane jeho manželem. Sjel pohledem své Zavržené, kteří se váleli na zemi jako zvířata, notně posilnění alkoholem. S úšklebkem zavrtěl hlavou a vstal. Budou mu chybět a moc. Je to jeho rodina.

Vrávoravým krokem se vydal směrem k plotu. S hlídkami si nedělal nejmenší starosti, koneckonců, zítra se stane oficiálně Spořádaným. Jen z té představy se mu zdvihal žaludek ale věděl, že tato jeho oběť přinese velké ovoce. Došel k plotu a i přes alkohol, který mu koloval v krvi, se poměrně hbitě vyhoupl nahoru a přelezl na druhou stranu. Rozhlédl se, ale hlídky nikde neviděl. Dnes mu prostě přeje štěstí, přece jen, ve stavu v kterém byl se netoužil dohadovat s žádným vojákem. Tiše se rozešel městem, které v tuto dobu už utichlo, a téměř všichni obyvatelé spali poklidným spánkem, aniž by měli tušení, že ulicemi jejich města se právě prochází Zavržený.