You're not my Choice //Larry//

17.

,,Liame prosím dost, nech toho!!" zaječel Niall co nejhlasitěji dovedl a sevřel Liamovi ruce. Ten se na blonďáčka rozzuřeně zadíval, ale vzápětí se uklidnil. Naposledy věnoval Harrymu nenávistný pohled a vstal.

Harry se ztěžka posadil. Z nosu mu tekla krev, měl rozbitý ret a měl pocit, že se mu rozskočí hlava. Ale věděl moc dobře, že by si za to, co provedl, zasloužil daleko víc bolesti. Nedokázal se na Liama zlobit.

,,Jak..jak jsi mu mohl tak ublížit??" obrátil se na něho nevěřícně Niall, zatím co objímal Liama a konejšivě ho hladil po zádech, aby utišil jeho vztek.

,,Byl jsem opilý.."

,,To tě ale k sakru neomlouvá! Nic nemůže omluvit to, jak si zahráváš s Louisovou důvěrou! Jak ti má po tom všem někdy věřit??" mračil se Niall.

,,Mrzí mě to!"

,,Teprve tě to bude mrzet.." sykl Liam a zatnul ruce v pěst, ovšem jeho manžel ho zpět k Harrymu nepustil. Pohladil Liama po vlasech a otočil se zpět k Harrymu.

,,Louis jde bydlet k nám."

,,To teda nejde!"

,,Podívej se, v jakém je stavu! Musí se dát trochu dohromady! A opravdu mu nepomůže, když tě bude mít denně na očích, bude pořád vidět jen to, jak jsi mu ublížil!"

Harry se kousl do rtu a uvědomil si, že má pravdu. To nejlepší, co může teď pro Louise udělat je to, že ho pustí k Paynovým, dokud se trochu nesebere. Nepříjemně ho bodlo u srdce, když si uvědomil, že nebude mít svou princeznu u sebe.

,,Můžu ho chodit navštěvovat?"

,,Jen pokud tě bude chtít vidět," řekl suše Niall. Pak odešel k Louisovi, který se stále krčil na svém místě u okna a jemně se pousmál. ,,Co říkáš Boo? Půjdeš s námi?"

Louis sklopil hlavu a přikývl. Ve skutečnosti se mu nijak nechtělo odcházet od Harryho, ale jeho přítomnost ho stále neskutečně děsila a on věděl, že jestli má mít jejich manželství ještě někdy šanci na normální fungování, musí na čas odejít.

,,Dejte mi alespoň chvilku, ať se rozloučíme," zachraptěl Harry a zvedl se na nohy.

Niall ho sjel výhružným pohledem, ale nakonec kývl. Pohladil Louise po ruce.

,,Půjdeme ti s Liamem zabalit, ano? Kdyby něco, křič." Poté vzal Liama za ruku a oba odešli nahoru pro Louisovy věci.

Harry si nedbalým pohybem setřel zbytky krve z obličeje a přiblížil se k svému manželovi, ovšem jen na bezpečnou vzdálenost, která Louise nedonutila utíkat.

,,Tolik mě to mrzí, princezno," zašeptal. ,,Nechci aby jsi odešel. Chci tě mít u sebe..ale vím, že tohle bude pro nás oba nejlepší. Jen tě chci poprosit, alespoň přemýšlej o tom, že mi odpustíš. Nechci, aby naše manželství skončilo takovým způsobem."

Louis na to nic neřekl, jen dál upíral oči do země a nervózně přejížděl prstem po svém stehni.

,,Budu za tebou chodit každý den. Tedy..když mi to dovolíš," podíval se Harry s nadějí na chlapce. Ten chvíli nijak nereagoval, ale nakonec krátce přikývl. Harry se široce usmál. Tohle byla první reakce, kterou z Louise za poslední měsíc dostal.

,,Tak jsme tady Louisi," ozval se Liam, který držel tašku s Louisovými věcmi. Niall ho následoval v těsném závěsu. ,,Je všechno v pořádku?" podíval se ošklivě na Harryho.

,,Co myslíš, že jsem mu tu vyhrožoval nebo co?" odsekl už nabroušeně Harry. Jestli bude Louis ve společnosti těch dvou moc dlouho, nikdy mu neodpustí. Byli jako matky kvočny.