You're not my Choice //Larry//

27.

,,Jsi v pohodě?" prohodil Harry k Liamovi, který byl bílý jako stěna a opíral se o strom. Nejspíš viděl poprvé v životě násilí páchané na člověku. Ostatní Zavržení se mezitím zbavovali mrtvého těla.

,,Jo..jsem," vydechl chlapec a protřel si dlaní obličej. ,,Jen mě to trochu vykolejilo, to je všechno."

,,Nemusíš s námi jít, pořád se můžeš vrátit do města."

,,Tak to v žádném případě," vybuchl Liam. ,,Snad si nemyslíš, že po tom všem, co jsem viděl a slyšel se seberu a půjdu domů?? Zachráním s vámi Louise, nikam nejdu."

Harry se navzdory situaci neubránil drobnému úsměvu.

,,Byl by z tebe skvělý Zavržený," řekl a poplácal šokovaného Liama po zádech. Poté se otočil ke svým mužům.

,,Můžeme jít? Máte zbraně?"

,,Ano šéfe," odpověděli všichni sborově a Harry spokojeně přikývl. Udělil ještě mračícímu se Jamesovi poslední pokyny, a celá skupinka vyrazila lesem vpřed, hledat Harryho manžela.

Šli dlouho, jelikož místo, kde začínal tunel k Andrewovu táboru, se nacházel dál, než Harry čekal. Snažili se spěchat, ale zároveň jít dostatečně tiše, protože netušili, zda Andrew kromě mrtvého muže nevyslal na průzkum další své lidi.

Cesta nebyla nijak snadná, vedla poměrně nehostinným terénem, kde se museli vyhýbat různým překážkám, a zvlášť pro Liama byla chůze někdy dost obtížná.

Konečně začali stromy řídnout a Zavržení se ocitli na rozlehlé louce, kde se kromě pár křovisek a balvanů nenacházelo nic. Navíc v okolí panovalo až nepříjemně mrtvolné ticho, což nebylo dobré znamení.

,,Jdeme," zavelel tiše Harry a všichni se rozběhli doprostřed louky, kde se nacházel obrovský kámen. Harry upřímně doufal, že je to správný. Docházel jim rychle čas a on netušil, zda není Louis už nějakým způsobem raněný.

Doběhli ke kameni a kudrnáč bezpečně poznal, že jsou na správném místě. Tráva a půda kolem kamene byla místy udusaná, a místy naopak rozhrabaná, jak Danielsovi s kamenem manipulovali sem a tam.

Naštěstí Zavržení oplývali velkou silou, a proto překážku odstranili téměř bezu problémů. Hned viděli, že mrtvý muž jim nelhal. Pod kamenem se nacházela hluboká, temná díra, v které, jak doufali, najdou tunel.

,,Půjdu tam první, pokud nebudu křičet, že je to v pohodě, neskačte za mnou, najděte jinou cestu k Louisovi a zachraňte ho," řekl stroze Harry a seskočil do pohlcující temnoty. Padal dlouho, než bezpečně dopadl na obě nohy a sotva si jeho bystré oči přivykli tmě, uviděl před sebou tunel akorát tak vysoký, aby v něm mohl pohodlně projít středně vysoký člověk. Opět nedokázal potlačit obdiv nad tím, jak Danielsovi zvládli tuhle cestu vybudovat, aniž by o ní kdokoliv jiný věděl.

,,Je to dobrý!" zakřičel Harry směrem nahoru, a rychle uhnul, když za ním vzápětí naskákali i ostatní kluci. Nikdo z nich se netvářil nadšeně, že je čeká cesta dlouhou, černou dírou ale věděli, že jim nic jiného nezbývá.

Harry se zhluboka nadechl a vkročil do tunelu s vědomím, že má svoji princeznu už téměř na dosah ruky.

--

Sotva se Louis probral a uvědomil si, že kolem něho je pusto prázdno, dal se do práce na ničení jeho pout. Nyní už měl ruce rozedřené do krve a provaz stále nepovoloval, on se ale nevzdával. Zakázal si jakoukoliv myšlenku na to, jak mu Andrew zprznil ústa, jelikož věděl, že by mohl opět upadnout do apatie a topit se v sebelítosti, což by mu vůbec nepomohlo. Místo toho, se soustředil na svůj útěk.