Niall's view:
Proboha. Měl nádherné oči a já se v nich mohl ztrácet pokaždé, když jsem se do nich podíval. A jeho rty. V mém břiše poletovali motýlci a já se třásl. To nemohlo být možné. Nemohl jsem se zamilovat do neznámého chlapce. Naposledy jsem se podíval do jeho očí, kde jsem hledal kapku strachu. Ale nic takového tam nebylo. Byly plné očekávání. Oba jsme zběsile dýchali a nic neříkali. Naše obličeje byli blízko u sebe a tak jsem mohl cítit každý jeho jemný výdech. Ne! Neznám ho a na kluky nejsem!
Prudce jsem se zvedl a celý zmatený odešel do svého pokoje pro mikinu. Chtělo to vyrazit na párty a ošukat nějakou mladou krásnou dívku. Určitě mi to chybělo a tak jsem si vše vyléval na Harrym. Zabouchl jsem za sebou dveře a nastoupil do bílého Mercedesu. Nechal jsem tu Harryho jen tak samotného, takže mohl využít situace a utéct daleko. Ale bylo mi to jedno. Potřeboval jsem dvě věci. Sex a alkohol.
*************
Zapotácel jsem se a ukázal na mladou blondýnku, aby byla ticho. Byla pod vlivem nějaké drogy, takže mne vůbec nevnímala, pouze se po mně sápala. Musel jsem jí vzít s sebou, abych Harrymu ukázal, že u mě nemá šanci a abych dokázal i sobě, že mě Harry nepřitahuje. Vstoupil jsem s ní do obýváku a všiml si spícího těla na gauči. Mé tělo se při pohledu na něj uvolnilo. Neutekl. Ale! Zase myslíš na něj! Proč tu pak je ta mladá dívka? To už si rovnou mohl ošukat Harryho!
,,Medvídku. Pojď do postýlky!"pohladila mne blondýna po hrudi a já se nepříjemně zatřásl. Potřeboval jsem Harryho vzbudit, aby tohle viděl.
,,Cože krásko?"přimáčkl jsem se k ní a začal jí líbat. Jediné co jsem chtěl bylo, aby mě s ní viděl Harry a myslel si, že jsem se s ní vyspal. Musel jsem mezi námi postavit zeď. Nemohl mne přitahovat a já jeho, pokud tomu tak opravdu bylo.
,,Kde máš postel?"zasmála se a Harry se prudce zvedl. Lekl se. Promnul si oči a poté se na nás otočil. Přilepil jsem znovu své rty na její a zmáčkl jí zadek. Zavzdychala mi do úst a já se zamračil. Byl to nezvyk zase spát s někým ožralý. Většinou jsem s dívkami spal střízlivý a o těch dívkách jsem něco málo věděl.
,,Nahoře."zamlaskal jsem a začal jí táhnout nahoru po schodech. Očkem jsem mrkl po Harrym, který seděl nehybně na gauči a pozoroval nás. ,,Nemáš už spát?"houkl jsem po něm a on zatřásl hlavou, jako by se probudil.
,,Ono to nejde, když neumíte být potichu."zachraptěl a já se otřásl vzrušením. Jeho drzost nepřešla.
,,Máš spát v pokoji."odfrkl jsem si a odešel s mou partnerkou na noc do pokoje pro hosty na konci chodby. Nikdy jsem nikoho netahal do mého pokoje. Nechtěl jsem. To že tam dnes Harry vlezl sám od sebe, mě dost naštvalo. Měl bych mu vysvětlit pravidla mého domu. Položil jsem dívku na postel a vysvlékl ji. Na nic jsem nečekal. Nechtěl jsem se svlékat, chtěl jsem své potěšení. Ale něco bylo jiné.
Prostě to nebylo takové, jako naposledy. Takové..bez chuti. Nahlas jsem vzdychl a nechal se udělat i ji, aby nekřičela. Poté jsem po ní hodil oblečení a nařídil jí, aby se oblékla. Beze slov to udělala, křikla po mne nějaká sprostá slova a odešla pryč.
Harry's view:
Od té chvíle, co mne Niall s tou dívkou probudili, jsem neusl. Převaloval jsem se, počítal ovečky, ale nic nezabralo. Pořád jsem přemýšlel, proč měl Niall potřebu se s ní ukazovat. Brzy ráno jsem se vydal do kuchyně, abych nám připravil snídani. Kuchařka se nabídla, že za mě vše udělá, ale já jí poslal dělat jinou činnost, že chci snídani připravit já. Rozhodl jsem se pro lívance, které jsem se naučil od babičky. Vždy mi je sypala lesními jahodami a borůvkami, abych měl alespoň trochu zdravou snídani.
Během toho, co se mi smažil poslední lívanec jsem připravil sklenku vody, prášek na bolest hlavy a odnesl to Niallovi do pokoje. Ležel zády ke mně, a já se nechtěl zdržovat, protože by se mi lívanec připálil, ale nemohl jsem si odpustit pohled na mého zajatce po ránu. Byl sladký. Rozcuchané vlasy ho dělaly ještě roztomilejším a jeho tvář připomínala anděla. Pousmál jsem se nad ním a zmizel znovu v kuchyni. Talíř s lívanci jsem položil na stůl a přidal misky s ovocem a marmelády. Nevěděl jsem, co má Niall rád, takže jsem kolem velkého talíře připravil vše možné.
Ze schodů se ozvalo zakašlání a já se zamračil. Co to vlastně mělo včera znamenat? Přivedl si jí schválně, aby smazal naše ležení na gauči, nebo si je tak vodil normálně? Nemohl jsem říct, že mě pohled na ně neštval. Protože štval.
,,Dobré ráno."zaskuhral a usedl si ke stolu. Snídani bral jako samozřejmost. Jak jinak.
,,Dobré."pronesl jsem bez emocí a otočil se k němu zády. Nemohl jsem se na něj dívat. Byl bez trika, a já bych si nedokázal říci stop při pohledu na něj. Nechtěl jsem s ním mluvit. Po včerejšku určitě ne.
,,Ty si nedáš?"zvolal a já zavrtěl hlavou. Jedl jsem při vaření, takže jsem byl polo sytý. ,,Snídaně je důležitá."poznamenal a já pokrčil nos a dělal ksichty podle toho, jak moc dělal chytrého.
,,Jedl jsem při vaření."otočil jsem se na něj a usmál se. Přemlouval jsem své oči, aby nesjely dolů, ale chvilkami jsem tam stejně pokukoval.
,,Tos dělal ty?"pokrčil nos, jako by už neměl chuť. Jistě. Zas bude arogantní.
,,Ano."přikývl jsem a čekal na jeho reakci.
,,A na co najímám kuchařku?"zavrčel a já se mu vysmál do tváře.
,,Nemáte zač."přešel jsem zpět na vykání. Přeci jen sám řekl, že my dva kamarádi nebudeme.
,,Hned se nemusíš urážet. A co žes zas přešel na vykání? Myslel jsem, že včera si mi to dostatečně vysvětlil."drze se pousmál a dál jedl mé lívance.
,,Rozmyslel jsem si to."sekl jsem a zase se otočil. Měl divnou náladu.
,,Že tak najednou."ironicky se chechtal a já zaťal pěsti.
,,Tykám jen svým známým a kamarádům."upozornil jsem tvrdým hlasem a svíral okraj linky.
,,A já nejsem tvůj známý?"zeptal se a já se zasmál. Musel být fakt mimo.
,,Ne. Držíte mne u sebe doma."připomněl jsem mu a on se usmál.
,,Jak myslíš."pokrčil rameny a zvedl se od stolu. Pak zmizel ve druhém patře a já na něj ukázal prostředníček se zatnutou čelistí. Debil. ,,Já to viděl."zazpíval a já se usmál.
ČTEŠ
Secret Love Song [CZ]
FanfictionByli naprosto odlišní. Dva protiklady. A možná právě pro tuto skutečnost si pro ně osud připravil opravdu zapletenou kapitolu jejich života. Jak si s tím poradí? „Nechtěj být člověkem, který je úspěšný, ale člověkem, který za něco stojí." -Albert Ei...