Secret Love Song [CZ]

18.part

Po příletu zpět do Anglie jsem odvezl naše věci domů a namířil si to s Harrym na golfové hřiště. Ač jsem měl vše vždy pevně v ruce, potřeboval jsem nějaký ten trénink, aby se neřeklo. Přemístili jsme se do mé kanceláře a já si vytáhl oblečení na golf, mezitím co se Harry posadil za můj stůl do křesla. Normálnímu člověku bych hned začal nadávat, co si to dovoluje, ale Harrymu nemělo cenu odmlouvat. Svlékl jsem se do trenek a všiml si Harryho úsměvu a pohledu na mé tělo. Uchechtl jsem se nad tím a rychle na sebe natáhl připravené věci. Harry se prudce zvedl a dřív než jsem si stačil uklidit mé oblečení, ulovil si mé triko a přitáhl si ho k hrudi.

,,Co s ním chceš dělat?"pousmál jsem se nad pohledem na něj a sledoval ho, jak si svléká svou košili a souká se do mého trika. Přivoněl si a sladce se usmál. ,,Voní?"přitáhl jsem si ho za boky k sobě a soustředil se na jeho rty.

,,Nejkrásněji na světě."vzdychl a spojil naše rty v jedno. Jeho vůně se v důsledku oblečení mého trika vytratila, takže můj čich z polibku požitek neměl. Rukou jsem mu hrábl do vlasů a začal mu prsty obkreslovat kosti na hlavě.

,,Moje oblečení nosila pouze Amy, moje bývalá. A to jen proto, že neměla své když u mě na poslední chvíli přespala."odhalil jsem mu a on se mi podíval do očí.

,,Já ale tvoje bývalá nejsem. Mám tvé triko na sobě kvůli vůni, kterou tam venku nasát z tvé hrudi nemůžu."posmutnil a já mu zvedl prsty bradu, abych znovu spatřil dva smaragdy plné smutku a lásky.

,,Vidíš jak jsi chytrý. Můžeš mě mít u sebe přes mé oblečení."ocenil jsem jeho myšlenku a oddálil se, abychom už vyšli na hřiště. Chtěl jsem být co nejdříve doma a užívat si ho v celé kráse. V tomto prostoru hrozilo, že nás mohl kdokoli vidět. Novinářů před objektem číhalo dost, takže bylo jasné, co dnes lidé uslyší ve zprávách. Stále se to opakovalo. Já a olympiáda, já a věk a já a Harry. Nestačilo jim to jednou. Potřebovali to milionkrát.

Na recepci jsem si vyzvedl svůj batoh s holemi a vydal se na první jamku. Nikdy jsem si nebral golfový vozík, raději jsem chodil pěšky. Harry se v tichosti plahočil za mnou a pozoroval každý můj pohyb stejně jako povykující novináři za plotem areálu. Vytáhl jsem si z batohu mou oblíbenou holi a jeden bílý míček, který jsem nasadil a napřímil se. Stoupl jsem si do odpalovacího postoje a soustředil se pouze na míček, jenže mé myšlenky zabloudili ke smíchu z úst kudrnatého chlapce.

,,Něco k smíchu? Musím se soustředit a trénovat na olympiádu."zavrčel jsem a Harry si přikryl pusu, abych neviděl jeho zoubky. Otočil jsem se nazpět a zopakoval vše co předtím ještě jednou. Holí jsem odpálil míček a sledoval jeho rychlost a dolet. ,,Jdeme."zavelel jsem v tu chvíli, kdy míček dopadl na zem. Harry za mě vzal batoh a tvářil se znuděně. Toho jsem si ale nevšímal a šel dál po směru letu míčku. Došli jsme až k jamce, ve které se skrýval můj míček. Nepotřeboval jsem žádné další odpaly, trefil jsem napoprvé. Vítězně jsem se pousmál a míček s holí strčil zpět do batohu u Harryho, který se na mě s úsměvem podíval.

,,Jsi dobrý."uznal brunet a já se zasmál. Prý dobrý! Hahaha!

,,Nejlepší miláčku."uculil jsem se a sledoval Harryho rudnoucí tvář. Měl rád hezká oslovení.

,,Zase tolik si nevěř."vysmál se mi a já ho štouchl až tak, že spadl. Zasmál jsem se mu a pokračoval na další jamku.

Po celou dobu mého odpalování jsme si spolu s Harrym povídali a plánovali program na večer a další dny. Vypadal vcelku unaveně a znuděně, protože jediné co zde musel dělat bylo pozorovat a to mu zrovna dvakrát nevonělo. ,,Zabalíme to?"zeptal jsem se a podíval se do obličeje, který byl na pokraji usnutí.

,,Mně je to fuk."pokrčil rameny a zívl si. Obloha se pomalu zatahovala a začala být zima. Vzal jsem tedy batoh a společně s Harrym se vydal zpět do kanceláře. Tam jsem se rychle převlékl, donutil Harryho vysvléct mé triko a došel s ním na parkoviště, kde stále čekali novináři. Rychle jsme oba přeběhli do auta a odjeli pryč, aby nás nestihli obklíčit.

,,Asi půjdeš hned spát, co?"přejel jsem mu přes stehno rukou a on si svou dlaň položil na mou.

,,Nevím."zavrtěl hlavou a sám pro sebe se usmál. Nechal jsem ho tedy být a raději se soustředil na cestu.

Harry's view:

Niall usnul a já si vytáhl půjčený notebook a opřel se o čele postele. Spali jsme u mne v pokoji, nechápal jsem, proč jsem nemohl já k němu, je to přeci jeho pokoj. V důsledku mé zvědavosti jsem najel na můj facebook a usmál se nad upozorněním, že si mě Niall přidal do přátel. Potvrdil jsem žádost a začal hledat to, kvůli čemu jsem zapl počítač. Do vyhledávání jsem napsal jméno mého přítele a vybral si jednu z fan stránek.

,,Niall s Harrym dnes v Londýně♡♡"hlásal nejnovější příspěvek s fotkou mě a Nialla na golfovém hřisti. Fotka byla přiblížená, takže byla trochu rozmazaná, ale nic hrozného. Niall se na mě usmíval a já se smál. Byla to celkem pěkná fotka. Znovu jsem si přečetl příspěvek a zarazil se nad mým jménem. Kde zjistili mé jméno? Nikde jsem se nepředstavoval! Zhrozil jsem se nad jejich nálezem a sjel na starší příspěvky. ,,Jedna fanynka dnes vyhledala chlapce, který je údajně Niallovo bratranec na twitteru. Jmenuje se Harry Styles. Roztomilé, ne?♡" zaculil jsem se nad jejich láskou k Niallovi a sjel znovu nahoru. Zarazila mne fotka z Paříže, kde jsme s Niallem stáli vedle sebe u Eiffelovky a oba se smáli. Byla to krásná fotka. V popisku se vyjímaly jen dvě srdíčka, takže jsem mu zvláštní pozornost nevěnoval. Podíval jsem se na komentáře a podivil se. Skoro všechny komentáře obsahovaly stejná slova a to #narryisreal. Pod těmito komentáři se pak vedla hádka o tom, jestli je to pravda nebo ne. Kdo je sakra Narry a co má s námi dvěma společného?