Carlisle Volturi nebo Cullen

Bolest

Carlisle

,,To nejde. Právě proto, že jí miluji,ji to nemůžu udělat. Nemůžu ji vzít duši." Demetri na ta slova už nic neřekl. Společně se mnou sledoval, jak z Esme uniká život.

Najednou z ničeho nic Esme otevřela oči. Smrt jí z očí sebrala většinu barvy.  Když mě zahlédla, usmála se. I když jí smrt brala život, tak se při pohledu na mě usmála. A nakonec zašeptala. ,, Mám Vás ráda Carlisle." S těmi slovy se jí oči opět zavřeli. Něco se ve mně zlomilo. Její slova mi vlila naději do žil. Naději, že i stvůra jakou jsem já, má právo na lásku. Převládla ve mně ta stránka, která toužila po budoucnosti s Esme. Naklonil jsem se k jejímu krku. ,, Promiň mi." Zašeptal jsem prokousl jsem její jemnou kůži na krku. Jed se mi nahromadil v ústech a ranami na jejím krku se jí dostával do těla.

Demetri

Carlisle Esme přeměnil. Hned jak u ní započala přeměna tak ji vzal dovnitř hradu. Uložil ji do jeho postele a posadil se k ní. My s Felixem jsme se vrátili na dvorek s dokončili rovnání těl. A pak jsme začali kopat obří jámu. Tahle práce nám zabrala patnáct hodin. A to do ní nepočítám nakládání těl a následné zakopání. Takže se vším tím dalším nám práce zabrala dvacet hodin. Felix pak šel za Arem. Co se týče dnešního incidentu, měl k němu pár otázek a já se vydal podívat, jak se daří Carlisleovi. Ten seděl pořád u Esme. Skoro to vypadalo, jako by se za celou tu dobu ani nepohnul. Dal jsem mu ruku na rameno. Podíval se na mě. Z jeho očí na mě přímo křičela jeho bolest. ,, Carlisle, měl by jsi jít na lov. Dlouho si nelovil a Esme tě bude potřebovat, až se probere. Musíš být silný a musíš tu být pro ni." ,, Nemůžu jí tady nechat samotnou." ,, Dám ti na ní pozor, než se vrátíš." Carlisle si mě chvíli prohlížel, ale nakonec přeci jen šel.

Posadil jsem se do křesla, které měl v komnatě. Prohlížel jsem si tu Esme. Zajímalo mě, co Carlisle na ní tolik učarovalo. Taková menší brunetka, štíhlá s oblejšími tvary. Je pravda, že vidět Carlisle s nějakou ženou byl skoro zázrak, ale když už, tak to byly převážně blondýnky. Z mého přemýšlení mě vytrhl příchod Felixe. Jeho výraz byl dosti smutný. ,,Tak co  ti řekl?" ,,Tss prý to udělal pro ochranu našeho tajemství a pro Carlisleovo dobro." Tahle slova mě nadzvedla. ,,Pro jeho dobro? V tom případě se měl podívat do Carlisleových očí před chvílí. Větší bolest jsem v nich neviděl ani v době kdy k nám přišel." Byl jsem vzteky nepříčetný.