Snad po dvaceti tisících letech jsem otevřela facebook... 542 zpráv? to nebude na jedno odpoledne... začala jsem se prodírat stovkami zpráv, pochval, a všeho co tam bylo. Naprosto šíleně moc lidí, co se ptalo, proč netočím, všem jsem napsala prostou omluvu, a že jde o rodinnou záležitost. Když už mě bolely prsty od psaní, bylo tu stále 200 nepřečtených zpráv. Z vedlejšího pokoje se ozval výbuch smíchu.
"Omg..." přišel ke mě Honza, a strčil mi pod nos mobil.
začala jsem číst zprávu, která ho tak moc rozesmála.
Ahoj Honzínku,
jop tohle je moje naprosto seriózní a vážná přezdívka pro tebe :D aby jsi věděl, panynka se moc zlobí že Honzínek netočí videjka! Určitě provádí nepěkné věcičky s Riveřinkou ... mohl by ale pro laskavoučkou Anetinku natočit nové videjínko, že?
Anet :D
jestli jsem někdy zbožňovala Ment-holky tak to bylo teď , začala jsem se otřásat v potlačovaném smíchu. Honzínek! To si ještě užije.
"Anetinka má ale pravdu Honzínku." koukla jsem na něj s vážnou tváří, ale koutky úst mi cukaly. "To nemyslíš vážně..." protočil očima. "Riveřinko." dodal ale nakonec, což možná neměl dělat, protože já vyskočila, popadla první polštář co u mě byl, a praštila ho po hlavě.
"Au!" vykřikl ublíženě, ale pak popadl druhý polštář který na mé posteli byl, shodou okolností můj homemade mentovský, a gesto mi s vervou oplatil.
"Nechovej se jako děťátko Hoznínku" ušklíbla jsem se, a přeskočila na druhou stranu postele, která se zřejmě stala mojí pevností. Tímhle začala válka. Něco, co jsem naposledy hrála s Joem kdy si ještě o hlavu rozklepával vajíčka. Polštářová bitva bitva byla naším "rituálem" před spaním, asi do mých osmi let, a já to milovala.
Honza po mě mrskl deku, zmuchlanou do velké koule a zakřičel: "Tady máš Riveřinko!" Dočista jsme zapomněli na zprávu, a jen po sobě metali věci z postele, kde bylo ještě před půl hodinou uklizeno. Teď to tu vypadalo jak u Joa po párty.
"Mám tě Riveřinko" chytl mě za zápěstí, a přidržel u stěny. Stále jsem se nemohla přestat smát, i když mě už píchalo v boku,
"Sotva Honzínku." prudce jsem ho políbila, otočila se, popadla polštář a silně ho praštila. Překvapeně zamrkal, a zakroutil nade mnou hlavou. V tom okamžiku proti mě letěl polštář s nápisem MenT knows why you love him.
A je to tady :D
blížíme se ke konci týhle patlaniny, tohle věnuju mé nejmilejší Anetince :D nemáš za co Maxie :DDD Zároveň vás nabádám k přečtení Little Crazy, Little Sassy - podobné téma, naprosto jinak a snad i lépe zpracované, a Till the End, pokud máte rádi Martina Careva, tak od BaFrik :) mimo jiný - objevuje se tam i naše love story :D a myslím přece jenom tahle Martinovská si minimálně jeden tisíc votes zaslouží :33
Avrrile
ČTEŠ
Riverra 3 - ZAPOMENOUT (MenT Love Story)
Fanfiction*je možné číst i bez dvou předešlých knih* Ona odjela. On jel za ní. Ona o tom nevěděla. On jí hledal. K tomu přidejte jeden hořící dům a toxické plyny. Příběh Rosemary a Honzy je na světě.
