Druhý den ráno se Nora vydala na snídani doufajíc, že to co se včera večer stalo, byl jen zlý sen, ale už když vešla do Velké síně a u stolu uviděla sedět jenom Jamese bez ostatních Pobertů, bylo jí jasné, že je to pravda.
“Kde jsou Remus a Sirius?” zeptala se Nora Jamese trochu hystericky, aniž by pozdravila.
“V klidu. Trochu se včera večer poškrábali a znáš Pomfreyku, že všeho dělá vědu. Je schopna si tě s modřínou nechat měsíc na ošetřovně. Neboj. Do večeře je máš tady.” uklidnil ji James.
Nora si sedla naproti němu a na talíř si nabrala ovoce. Do Velké síně vešla Lily.
“Vypadáš docela chytře, Noro, takže nechápu proč trávíš čas s někým takovým,” řekla a podívala se na Jamese. Bylo ale naprosto jasné, že si jen dělá legraci, protože si sedla, stejně jako Nora naproti Jamesovi, který se na ní zašklebil.
Jejich vztah se poslední dobou změnil. James se k Lily choval mnohem dospěleji. Už ji neprovokoval a nezval na rande a Lily po něm nekřičela nadávky na chodbách. Vlastně se jen tak škádlili a to, co mezi nimi bylo, by se možná dalo nazvat i přátelstvím. Už jim nedělalo problém trávit společně čas, aniž by se zhádali a Nora za to byla neskutečně ráda.
Možná to bylo příchodem Vánoc, které pomalu, ale jistě klepaly na dveře a vánoční náladou s nimi spojenou, ale postupně se vlastně všechno začalo obracet k lepšímu. Stalo s přesně to, co James předpovídal. Časem se Remus srovnal a začal si Noru zase pouštět k tělu. Bylo to skoro jako předtím, za což byla Nora moc ráda a vypadalo to, že i Remus z toho má radost, ale stále tam bylo jakési podivné napětí.
Na profesory a především profesorku McGonagallovou vánoční nálada očividně nijak nepůsobila, takže vesele rozdávala domácí úkoly, eseje a pojednání. Nora toho měla nad hlavu a neuměla si ani představit o kolik těžší to mají její přátelé ze 7. ročníku, na které všichni učitelé tlačili s přípravami na OVCE. Všechny ale drželi nad vodou pomalu, ale jistě blížící se vánoční prázdniny. Všichni Pobertové, Lily, Sarah i Amy se rozhodli strávit Vánoce v Bradavicích. Přece jen to byly jejich poslední Vánoce v Bradavicích a oni si je za žádnou cenu nechtěli nechat ujít. Nora se také rozhodla zůstat na Vánoce v Bradavicích. Ona tu sice ještě jedny Vanice stráví, ale Vánoce v Bradavicích jsou přece jen více kouzelné, než ty doma a to doslova. Navíc chtěla být na Vánoce se svými přáteli.
Prázdniny se blížily strašně pomalu, ale přesto tu najednou byly. Na hradě bylo poloprázdno. Většina nižších ročníků jela na Vánoce domů. Ve Velké síni kde byl jindy hluk, bylo teď teměř ticho.
Nora seděla u nebelvírskeho stolu skoro sama. Bylo tu jen pár nebelvírů z pátého ročníku, kteří o něčem zaujatě debatovali. Lily, Sarah, Amy, Remus, James, Sirius a Peter měli ještě hodinu. Nora se rýpala v jídle a vlastně spíše přemýšlela, než jedla, když ji vyrušil něčí hlas.
“Že se nestydíš, takhle mrhat prázdninama.”
Vzhkédla od jídla a naproti ní si nesedal nikdo jiný, než Sirius.
“Nemáš mít ještě hodinu?” zvedla Nora obočí.
“Bylo mi blbě,” pokrčil Sirius rameny.
“Vypadáš docela dobře,”
“ Já vím, díky,” samolibě zvednul koutky.
“Myslela jsem to tak, že nevypadáš jako by ti něco bylo,” uzemnila Siriuse Nora.
“Jo tak,” z tváře mu zmizel úšklebek. “No to víš, léta praxe,” mávnul nad tím rukou, jako by to dělal každý den. “Dneska večer přijďte k nám. Bude taková malá soukromá párty na oslavu prázdnin.”
• • •
“Sirius říkal, že máme dneska přijít, oznámila holkám Nora, když přišly do pokoje.
“Jo, já vím. Jam-Potter něco říkal,” řekla Lily.
“Budete se líčit?” zeptala se Sarah
Na co?” zeptala se Lily lhostejně, ale Nora si všimla, že jí návštěva koupelny zabrala dvakrát tolik času, a když vyšla ven, měla na sobě o něco více make-upu, než obvykle.
V šest hodin se odplížily do chlapeckých ložnic, kde už bylo vše připraveno. Bylo uklizeno a na tácku, který ležel na zemi byly 3 láhve Ohnivé whiskey a něco dobrého z Medového ráje.
“No páni! Kde jste sehnali Ohnivou whiskey? podivila se Sarah.
“To je tajemství,” mrknul na ní Sirius.
“Tak se posaďte a připíjte si s námi,” vyzval je James a začal alkohol rozlévat do skleniček.
“Ne díky, já pít nebudu,” odmítla svoji skleničku Ohnivé whiskey Lily.
• • •
“A jde se za Filchem!” zvolala Lily a vyřítila se z pokoje s tvrdým nárazem do futer. James, který zvládal alkohol mnohem lépe než ona, se se smíchem vypotácel za ní.
“Myslím, že už půjdu spát,” zamumlal sotva srozumitelně Sirius a velmi nemotorně se zvednul ze svojí postele.
“Ale Siriusi, postel máš tady,” řekl Remus a ukázal na postel, ze které se Sirius právě zvednul.
“Ne, to je dobrý. Já už vážně chci jít spát a tady v Brumbálově pracovně bych se moc nevyspal,” huhlal Sirius a Rema a Noru stálo veškeré úsilí, aby rozuměli, co říká a stejně z toho moc chytří nebyli, protože vůbec nechápali, co tím Sirius myslí.
“Dobrou,” řekl ještě Sirius a už se kymácel pryč z pokoje.
“Ale…” chtěl ještě Remus něco namítnout, ale Sirius byl pryč.
S Norou se na sebe podívali a vyprskli smíchy. Sirius byl úplně mimo.
“Bude v pohodě? Neměli bychom pro něj zajít?”
“Ne, to není třeba. Už přežil i horší,” uklidnil Noru Remus.
“A my dva? Jsme v pohodě?” vypadlo najednou z Nory.
“Jasně. Proč bychom nebyli?”
“Reme, nevím jestli se pro tebe něco změnilo, ale pro mě ne. Záleží mi na tobě.”
“ Mně na tobě taky Noro “
“V tom případě přátelé?” usmála se Nora a natáhla k Removi ruku.
“Přátelé,” řekl Remus a její ruku stisknul.
Tu noc si ještě dlouho povídali. Bylo to jako tenkrát v knihovně. Ledy se prolomily a oni si toho měli tolik co říct. Někdy se věci musí vrátit o kousek zpět, aby se potom mohly posunout o kus dopředu.
Je tu nová kapitola! Sice kratší, slabší a po 3 týdnech, ale přece :D Moc se omlouvám, mám teď míň času a hlavně jsem teď měla trochu pisatelskou krizi. Věděla jsem co chci psát, ale nevěděla, jak to zformulovat. Krize snad přešla, takže kapitoly snad budou častěji. Doufám, že vás dlouhé čekání od příběhu neodradilo. :)
Btw... včera jsem předčasně k svátku dostala Harry Potter a Prokleté dítě (moc děkuju mami), jestli někdo ještě váháte, jestli koupit/nekoupit, přečíst/nepřečíst a jste fanouškem Harryho Pottera, určitě si to přečtěte! Myslím, že se vám to určitě bude líbit a budete z toho stejně nadšení jako já. Opravdu jsem se u čtení zasmála a i když to ještě nemám přečtené, myslím, že je to skvělá knížka a fanoušci Harryho Pottera si ji určitě oblíbí :) Pokud ji někdo máte doma a čtěte ji, nebo už ji máte přečtenou, napište mi prosím do komentářů, nebo do zpráv vás názor :)
ČTEŠ
Chlapec, co se bojí úplňku [Remus Lupin FF]
FanfictionRemus Lupin. Milý, inteligentní a laskavý. Ale co skrývá? I tak dobrý člověk jako je on, může mít svoji stinnou stránku. Většina si svůj osud může vybrat, ale on ne. Za něj bylo rozhodnuto už kdysi dávno, když si vlkodlak Fenrir Šedohřbet rozhodl po...