Chlapec, co se bojí úplňku [Remus Lupin FF]

8. KAPITOLA

Čas letěl jako voda a Nora měla čím dál tím míň času. Ne jen, že je učitelé už připravovali na OVCE, ale teď musela chodit i na famfrpálové tréninky. Většinu svého volného času trávila s Poberty, Lily, Amy a Sarah. Ve svém pokoji už téměř nespala. Vlastně se skoro přestěhovala k holkám. Přesto ale nezapomínala na Rose, psala jí minimálně každý druhý den a ani Rose na Noru očividně nezapomněla, protože jí taky pravidelně psala. Vypadalo to, že už si v Krásnohůlkách trochu zvykla. Zjistila, že kluk, kterého potkala o prázdninách v Paříži, je kouzelník a chodí právě do Krásnohůlek, takže už si tam nepřipadala tak sama.

James se začal k Lily chovat trochu rozumněji a Lily to náležitě ocenila tím, že Jamese přestala zahrnovat nadávkami. Všechno se zdálo být v pořádku. Nora si užívala klidu do chvíle, kdy...

"Sobotní zápas s Havraspárem máme v kapse," tato Jamesova věta přerušila nit Nořiných myšlenek.

"Počkat, cože?! Jaký sobotní zápas?" nechápala. Celý nebelvírský famfrpálový tým se na ni podíval.

"V sobotu hrajeme s Havraspárem. Teď jsme probírali taktiku," vysvětlil James.

"Jo, jasně, vždyť jo," řekla Nora, která ale z Jamesovy taktiky neslyšela ani slovo.

"Tak pro dnešek je trénink u konce, díky a mějte se," ukončil trénink James a Nora se celá utahaná vydala na večeři.

Když si sedla ke stolu naložila si sekanou a brambory ,ale neměla energii to sníst, takže si jen opřela hlavu o ruku a na jídlo koukala, dokud se jí víčka nezačala klížit. Jistě by hlavou spadla do svého jídla, kdyby ji někdo nevyrušil.

"Pernej den?" zeptal se někdo a Nora sebou cukla a podívala se, kdo jí to ruší.

"To si ani nedokážeš představit," odpověděla Nora Removi.

"Myslíš?" zeptal se Remus vyzývavě. " McGonagallová nám zadala deseti stránkové pojednání na nějaké téma, které vůbec nepobírám, na péči o kouzelné tvory mi málem něco, co vypadalo jako pařez ukouslo ruku, na věštění mi profesorka Capová předpověděla smrt v rodině a na Obraně proti černé magii máme napsat esej na půl metru pergamenu."

Nora si Remuse změřila pohledem. "Na lektvarech jsem dostala Troll, protože mi z lektvarů, který měl být tekutý, vzniklo cosi, co vypadalo jako asfalt, na Bylinkářství mě málem sežrala nějaká pampeliška, na runách jsem omylem napsala, že učitelka Simonová smrdí, místo toho, že zpívá, na Kouzelné formule máme napsat 8 stránkové pojednání a teď jsem měla famfrpálový trénink, kde jsem vůbec neposlouchala Jamesovu taktiku proti Havraspáru a navíc je mi z pomyšlení na zápas špatně už teď."

"Dobře, myslím, že jsi vyhrála," zasmál se Remus. "Ale jestli chceš, s tím pojednáním ti pomůžu," nabídl se.

"To je v pohodě, to nebude tak hrozný," odmítla Nora a podívala se mu do očí. Do jeho medově hnědých očí, které ji vždycky naprosto pohltily, jako by se topila v medovém moři. Když ji dlouhý oční kontakt začal vadit odvrátila pohled a upřela ho na jeho ruku, položenou na stole a uvědomila si, jak hrozně ráda by ho za ni chytila. Nemohla přemýšlet, a tak se radši zvedla, rozloučila se a vydala se do ložnice, kterou teď vlastně sdilela s Lily, Amy a Sarah a přemýšlela, co to do ní vjelo. Poslední dobou se jí podobné situace stávaly velmi často, když byla s Remusem sama.

Čas zase utíkal rychleji, než by Noře bylo milé, a tak tu co nevidět byla sobota.

Nora se zase probudila s tím odporným pocitem na hrudi. Předem věděla, že nemá cenu chodit na snídani a tak zůstala trochu déle ležet v posteli. Potom si na sebe oblékla famfrpálový dres a vydala se přes školní pozemky na famfrpálové hřiště.