Fifty shades of Vaďák

Nakonec nic?

Kouření mě hrozně baví a hrozně se v tom vžívám a myslím, že to jenom ocení, to mé hrání, zkoušení a vyžívání se v tom. Vůbec mi nevadí, když mě vezme za hlavu a prostě si přirazí. Dělal to hodně často, ale vůbec mi to nevadilo. Naopak se mi to líbilo. Měla jsem ho hluboko v krku, líbala jsem špičku, hrála si rukou s těma dvěma bambulkami dole. Po hodně dlouhé chvíli jsem přestala. Podívala jsem se na něj. Podívala jsem se mu do očí. Vzal mou hlavu a přitlačil ji zpět k nádobíčku. Ještě chvíli jsem mu ho kouřila tak, že jsme se dívali tomu druhému do očí. Bylo vidět, jak se mu tahle pozice moc líbí. Přestala jsem a políbila ho vedle kořene, v podbříšku, na břiše a věnovala jsem mu polibek přímo na rty. Kousla jsem ho do rtu a v ten moment mě chytl a otočil takovou rychlostí, že ani nevím, jak jsem se dostala do pozice „ze zadu". Chvilku si hrál s tou mojí frajerkou. Jezdil prstama po poštěváčku a zajížděl i dovnitř. Bylo to hrozně příjemné. Pak do mě vniknul. Pomalu a něžně. Nejdříve jel pomalu a užíval si ten pocit. Postupně zrychloval a já začala vzdychat. Mé vzdechy se linuly stěnami koupelny. Pořádně přirážel a já vzdychala čím dál tím víc. Po chvilce musel zpomalit, jinak by se udělal. Zase začal zrychlovat a tentokrát pořádně přirážet. Chytl mě za vlasy a začal mě za ně tahat. Slastí jsem vzdychala. Přirážel čím dál tím víc. Udělal se.
Omyli jsme se navzájem a omývání jsme doplňovali polibky. Šli jsme se usušit do mého pokoje. Ještě jsem se nestihla ani pořádně otřít a už jsem ležela na své posteli a Vadim nade mnou. Líbal mě. Líbal mě snad všude po těle. Mířil dolů. Líbal mě v podbříšku a jel pořád níž a níž, až se dostal tam, kam chtěl. Líbal mě přesně tak, jak mě se to líbilo. Vzdychala jsem a kroutila se, jak to bylo příjemné. Rukou jsem mu prohrábla jeho vlasy a on přidal. Vzdychala jsem ještě víc. Udělal mě. Jen jsem zahlédla, jak mu opět stojí a jeho péro je ready. Vrazil ho do mě znova. To už něžné nebylo. Byla to pořádná nakládačka. Ležela jsem na zádech a on nade mnou. Zvedl mi nohy a dal si je na ramena. Pěkně mě nakládal a já vzdychala tak, jako nikdy. Pak se mi o nohy opřel a já vzdychala ještě víc. Přesně o tohle mu šlo. Pořádně mě naložit. Pak jsem ho ale přetočila a seděla jsem já na něm. Líbala ho a pánví jezdila nahoru a dolu. Teď vzdychal zase on. Změnila jsem polohu, že jsem seděla obkročmo jako před tím, akorát zády k němu, tak že měl moc pěkný výhled na moji prdelku. Pořádně ji mačkal a plácal mě po ni. Pak mě vzal a šli zase na pozici „ze zadu". Pořádně mě plácal po zadku a tahal za vlasy. Držel za prsa a pořádně šukal. To už jsem nevzdychala, ale řvala slastí. Vytáhl ho a já se přetočila. Udělal se znovu, ale tentokrát na kozy.
Vzala jsem kapesníčky z nočního stolku a začala se utírat. On si utřel ptáka a lehl si vedle mě. Objal mě. Leželi jsme oba jen mlčky v objetí a po chvilce jsme usnuli. Když jsme se po dvou hodinkách vzbudili, doma už byla mamka i brácha. Mamka viděla, že tu má nějaký chlapec boty a bundu, tak ani do pokoje nechodila a nebudila nás. Je fajn, že mi jen tak neleze do pokoje a nechává mi soukromí. Je to od ní hodně milé. Oba jsme se začali oblékat. Nabídla jsem mu, jestli u mě teda nechce přespat, aby nemusel zpět do Prahy. Nabídku přijmul. Bylo totiž už asi sedm večer, a komu by se někam chtělo, že jo. Udělala jsem nám jídlo a pomalu jsme se chystali jít spát. Půjčila jsem mu nějaké větší tričko na spaní. Ještě před spaním jsme šli spolu do sprchy a pak spát. Naštěstí byl víkend, tak že to nebyl až takový problém.
Druhý den ráno jsme se vzbudili.. Ehm.. Ráno. „Ráno." Tak ještě jednou. Druhý den odpoledne jsme se vzbudili. Bylo asi půl jedné a mamka dodělávala oběd. Přišla jsem za ní a řekla jsem jí o Vadimovi, že tu přespal a že neměl kde spát, že je z Prahy. Vzala to v pohodě. Když dodělala oběd, zavolala všechny ke stolu, kde se seznámila i s Vadimem, jako s mým dobrým kamarádem. Samozřejmě, jako každý rodič se ho začala vyptávat, kdo je, kde studuje, odkud je a podobně. Samozřejmě ji taky zaujalo, jako všechny, že je z Kazachstánu. No za chvilku nám už u oběda mluvil rusky. Dojedli jsme a pomalu jsme vyšli na MHD, které nás dovezlo na Fügnerovu ulici, kde odjíždí student do Prahy. Moc jsme o tom, co se odehrálo, nemluvili. Na zastávce jsme se rozloučili polibkem a odjel. Jela jsem zpátky domů a promítala jsem nad tím vším. „Co se to sakra včera všechno stalo? A jak?" Měla jsem v hlavě hodně nezodpovězených otázek.

Pohled Vadima
Jedu do Prahy. Vůbec se mi nechce. Vidím, jak tam stojí a čeká, až odjedu. Dívá se na mě těma krásnýma očima. Rozjíždíme se. Mává mi na rozloučenou a já jí mávám zpět. Hodinová cesta do Prahy. Wow. Včera se odehrálo dost zajímavých věcí. No rozhodně vím, že ji nevidím naposledy. Už teď mi chybí..

Och.. Neděkujte mi :D Tahle část vám bude muset na nějakou dobu stačit, protože absolutně nevím, jakým směrem tuhle fanfikci psát. :D Už nemám žádný originální nápady, jak to psát. Ach jo:D Budu ráda, za nějaké pěkné komentíky, jak mě milujete, jsem skvělá a mám napsat další část :D Děkuji děkuji a min. 2 měsíce zase nic neuvidíte. Počítejte s tím:D