MCL/My step brother

43.

Pane bože!!! Co jsem komu udělala?! Ještě chviličku prosím... Budíčku!! Psssst!!! Dej mi ještě 1é minut, ano?

Vypnula jsem budík a pro jistotu jsem si schovala hlavu pod polštář a nechala se unášet mými sny...

Cameron

Ale jdi do prdele! - řekl jsem si pro sebe a vypnul budík s tím, že si dám ještě 15 minut. Pořádně jsem se zachumlal do té teploučké peřinky a šel hajat...

................

Po 10 minutách u Jaimie...

....

Po 15 minutách...
....

Po 30 minutách...

*řach* ,,Kur*va!!!!" zařvala jsem asi přes celý barák. No to snad né, tohle to jako... Já spadla z postele která je manželská?! Jako vážně... No to je jedno, kolik je hodin? že bych si dala ještě pár minutek... 6:32? To si dám ještě----- POČKAT COŽE?! -vykulila jsem oči na obrazovku, div mi nevypadly z důlků...- vždyť já zaspala!!! Do háje!! Ne ne ne ne ne ne ne ne!!! Jsem to já ale kráva, co? Hned první den a já zaspím, fakt super! A běda Cameronovi, jestli je vzhůru nedej bože už na cestě do školy a nevzbudil mě! Rychle jsem došla ke skříni a z ní vytáhla své dnešní oblečení do školy. (Viz media)

To jsem si hned oblékla a šla do koupelny, kde jsem provedla ranní hygienu, své dlouhé blond vlasy sčesala do vysokého drdolu a nechala pramínky vlasů, které mi padaly do obličeje. Makeup jsem nějak moc neřešila, kruhy pod očima nebyli skoro vůbec vidět, takže jsem si jemně nanesla řasenku a hned poté si dala slabý lesk na rty s narůžovělou barvou. Do tašky jsem si dala psací potřeby, brýle- ano nosím brýle, ale nevím jak to tam na té škole mají, že? Mohou mít moc daleko katedru= tabuli a to bych neviděla zkrátka nic...- peněženku a mobil, klíče si vezmu dole v předsíni.

Cameron

Nevím co to bylo, ale jsem za to docela rád, protože mě vzbudila celkem dost hlasitá rána od vedlejšího pokoje a pak náhlý křik. Podíval jsem se kolik je hodin a do 3 vteřin jsem byl v koupelně s kartáčkem na zuby v ruce. Je 6:31 a já naprosto nestíhám... Jsem ale zvědavý co se to tam vedle stalo... Ale teď to řešit nebudu. Hned po hygieně jsem si opláchl obličej a lehce nageloval vlasy.... Hmmm, fešák. Pomyslel jsem si a běžel ke skříni, kde jsem vytáhl obyčejné tmavě modré tričko, které mi perfektně vyrýsovalo mé buchtičky a pak jsem vytáhl volné černé džíny. Jako kdyby do mě udeřil blesk, jsem se oblékl a do báglu si vzal pár bankovek, propisku a klíče a samozřejmě, že i mobil.

Vyšel jsem z pokoje a jako ta největší náhoda vylezla i Jai. Moc jí to slušelo, ale nesmím si jí takhle moc připouštět k srdci. Jen se na mě usmála a běžela po schodech dolů.

Jaimie

Otevřela jsem dveře a naposledy se ohlédla do pokoje zda mám všechno... Ano mám! Otočila jsem se zpátky. Aaa koho to tu nevidím... uf, neodjel beze mě a ani nevstal o moc dřív jak já... 

Jen jsem se na něho usmála a cupitala jsem si to rovnou k lednici kde mám připravený toust s ledovým salátem, rajčetem a sýrem gouda či co to je. Uuuha, jak já tohle miluju. Vytáhla jsem ze spodního šuplíku plastovou lahev s brčkem- jistě, že byla  uzaviratelná- do té jsem nalila vodu a dala citron, který mi už mamka nejspíš ráno připravila... jelikož je už 6:58 a škola začíná v 7:45 a cesta tam je tak 20 minut... No... než my dva experti najdeme ředitelnu... To bude jako scénka z Pata a Mata. Vše jsem naskládala do tašky a cestou k botníku jsem Cameronovi podala svačinu i s pitím, on se na mě vděčně, ale zároveň udiveně díval. Bože...

Nazula jsem si Conversky a čekala na toho našeho včerejšího hrdinu Camerona... To bude na dlouho...

Cameron

Jai mi podala svačinu s pitím? Cože? Aha... Musím jí poděkovat, protože já bych to tu zapomněl..

Už byla obutá a celá připravená, jen se čekalo na mě... V rychlosti jsem si nazul boty a vytáhl klíčky od mé modroučké Audinky A7. Jak já ji miluju... Hlavně když se tu jezdí okruhy, to je nejlepší! Doběhl jsem k Audince a odemkl ji, jako správný gantleman jsem Jaimie otevřel dveře a čekal než si nastoupí, následně jsem je i zavřel. V cuku letu jsem seděl na místě pro řidiče a dal klíčky do zapalování a už se jelo... Alespoň, že chodíme na stejnou školu, nedokážu si představit jak bych Jaimie dělal osobního taxíka... To teda vážně ne...

Asi po 25 minutách jsme dojeli před tu školu... Byla obrovská, jelikož jsem se já vždy učil dálkově, díky tátovi, tak jsem střední školu takhle nezažil... vystoupili jsme si z autíčka a šli ke vchodu do té školy... bééé mě se tam tak nechce! A podle Jaiininýho výrazu... Jí také ne... Chichichi!

.....................................................................................

782 slov bez mých připomínek! To jde ne? Nějak jsem se tu rozepsala... snad nevadí :) 

omlouvám se za chyby a překlepy! :) ;)

Mějte se krásně!

Vote i komentík potěší <3

Vaše....

Nanynka02 <3