MCL/My step brother

67.

Lidi víte co mi došlo? :D Minulá část, je 66. a má 666 slov :D xDD
Ale jdeme na další kapitolku!! :)

Po nekonečném záchvatu smíchu, který trval přes 5 minut, jsem se zvedla a oprášila si zadek. Cameron seděl na zemi a pozoroval mě. Nemohla jsem se neusmát. Hned co zpozoroval můj úsměv si skousl spodní ret a přivřel oči. Já jsem si rty olízla a mrkla na něj. Kdyby jste se ptali, ne nevím co to je za gesta, ale mě se to docela líbí. Podívala jsem se ke stolu, ale žádnou postavu jsem nezahlédla, takže jsou zase fuč. Mohu vám říct, že je docela klika to, že já a Cam máme pokoje v patře, ale matka s Chrisem mají ložnici tady dole. Prostě klika! Sedla jsem si na židli a začala přemýšlet. To teď dělám nějak často... Aby se mi náhodou nepřehrál mozek, co? Přemýšlela jsem nad různými věcmi, ale v mých myšlenkách se uležela jedna. Co kdyby si máma nenašla Chrise? Neznala bych jeho, ale ani Camerona. Byla bych to zase já. Jaimie bez zájmů, bez starostí a bez pocitu lásky. Z mého přemýšlení mě vytrhl někoho dech na mým krku. Je jasné, že jsem poznala o koho jde. Zavřela jsem oči a usmála se. Když jsem je otevřela a podívala se na Cama, zjistila jsem, že mě s úžasným úsměvem pozoruje. Nad tím jsem se pousmála a vstala ze židle.

,,Jdu do pokoje!" Zakřičela jsem, aby mě slyšeli.

,,Dobře!!" Odpověděli mi z kuchyně. Pomalým krokem jsem došla ke dveřím od kuchyně a otočila se na Camerona. Hlavou jsem mu naznačila menší pozdrav a vydala se směr, můj pokoj. Vyšla jsem schody a stála jsem před dveřmi mého pokoje. Sáhla jsem na kliku, ale dveře jsem neotevřela. Někdo mě otočil čelem k sobě. Cam. Vydechla jsem přebytečný kyslík a usmála se. Naše čela se navzájem dotýkala. Nebylo slyšet nic víc, než náš dech. Jelikož jsem se neudržela, vyslovila jsem to, co mi už delší dobu leží v hlavě.

,,Came? Dovedeš si představit, že by se Chris nezamiloval do mamky a my se neodstě-" Nedokončila jsem můj monolog, jelikož se mi něčí rty lehce otřely o ty mé. 

,,Pssst, nad tím vůbec nepřemýšlej. Jste tady a to je hlavní. Žijeme v přítomnosti Jai." Zamumlal mi Cam do rtů. S mým jménem si dal záležet. Má pravdu. Je to samé co kdyby... Z vážného výrazu, se stal mírně usmívající se výraz. Cam si toho všiml a tak mě objal. Svoje ruce dal lehce nad můj zadek. Hlavu jsem si položila na jeho rameno a svoje ruce jsem provlíkla skrz ty jeho a spojila je za jeho zády. Užívala jsem si ten pocit bezpečí. Užívala jsem si ten pocit, který jsem naposledy zažila před třemi lety. Akorát tento byl jiný. Byl intenzivní, byl plný lásky a darovaného bezpečí, které jsem nyní poprvé od kluka cítila. V ten moment mi úsměv z tváře zmizel. Jen kousek vzpomínky a je mi špatně. Cam si toho na neštěstí všiml a lehce se zaklonil aby na mě viděl.

,,Copak princezno?" Zeptal se ustaraným výrazem. Já se na něj podívala a snažila se usmát, ale úsměv podle mých představ z toho vážně nevznikl.

,,Ale... Jen jsem si vzpomněla na to, když mě v 15 objímal jeden můj... 'kluk'" Poslední slovo jsem řekla znechuceně, nuceně a stěží. Cam si lehce oddychl a znovu mě vtáhl do ještě více krásnějšího objetí. Je to až neuvěřitelné, jak mi jeden úžasný kluk dokáže zlepšit náladu během jedné vteřiny. Miluji ho. Z našeho objetí nás vyrušily koky, které neustupovaly, ale byli čím dál tím blíž. Cam mě ještě lehce políbil a odešel do svého pokoje. Já ho hned následovala, akorát jsem šla do protějších dveří. Kroky ustoupily až v prádelně, která je bohužel u nás na patře. Bylo půl osmé a já se rozhodla se jít podívat na film přes  počítač. 
...
Po dlouhém hledání, jsem se rozhodla pro seriál Melisa&Joe. Jak já ho miluju! Když skončil už asi pátý díl, bylo deset hodin a já se rozhodla jít spát. Koupala jsem se s Camem, takže není co řešit. Při té vzpomínce na dnešní odpoledne mi zrudnou tváře a já se sama pro sebe usměju. Doufám, že se to nebylo naposled. Oblékla jsem se do volného trika a vzala si krajkované kalhotky. Ulehla jsem do postele a zkontrolovala, zda mám nařízený budík. Ani ne po 5-ti minutách jsem usnula.

Taková kapča o ničem... :/ :(
Chci se moc omluvit, že dlouho nevyšla kapča.... :(
Mám toho teď moc, a jelikož je Natálka šikovná, tak dárky kupuje teď na poslední chvíli... Není nic lepšího, rozhodně doporučuji! xD :D 
No jo... Mějte se krásně a užívejte vánoční svátky^^ <3 

Vaše, Nanynka <3