MCL/My step brother

49.

Písničku si prosím pusťte až vám napíšu :) děkuji 💖

Vešly jsme do jídelny, já se rozhlížela všude kolem sebe... Bylo to tu fakt velké...

,,Co tak koukas?" Zeptal se mě vysmatý Nick...

,,já?"

,,ne, ne... Ten vedle tebe přece ne?" Řekl vážně...já ho jenom vraždila pohledem.

,, ale, ale prdelko, snad se na mě nezlobis ne?"

Neodpověděla jsem mu... Šla jsem k něčemu kde byly příbory. Vzala jsem si vidličku a nůž a přešla do řady. Po pár vteřinách jsem ucitila něčí ruce na mém zadku... Cukal jsem s sebou jelikož jsem to nečekala...

,,N-Nicku!" Zaseptala jsem a u toho se smála.

Kuchařky mi nandaly jídlo a já si šla sednout, po chvilce si přisedl i Nick... Pustili jsme se do jídla a já už se těšila na tu kavárnu.

Dojedli jsme a odnesli talíře.
Šly jsme ke skříňkám, a každý si otevřel svoji, on ji měl asi 12 skříněk ode mě.

,,mužem?" Zeptala jsem se ho nedočkavě.

,,hm, tady někdo pospíchá?" A začal se smát...

,,Jojo, tak cooo?" Byla jsem jako malá...

,,no jo..." Řekl a zamkl skříňku.

Byli jsme na parkovišti.

,,pojď, pojedeme mým autem jo?" Řekl a já kývla.

Došli jsme k... K.... K...?!?!?! Audi R7?! Cože? Neeeeneee on jo má taky?!? Akorát on černou já bílou.

Zírala jsem na to auto jako kdybych ho viděla poprvé....

,,copak?"Zeptal se

,, já mám tohle auto taky akorát bílý... Dneska ho dostanu..." Objasnila jsem situaci...

,, aha" řekl s údivem...
,,ty jsi na rychláky?" Divil se...

Já jen přikývla a usmála se.

Otevřel mi dveře a já nastoupila, poté nasedl do auta on a mohlo se jet.

Po celou cestu bylo v autě ticho...
Asi po 20 minutách v autě jsme konečně zastavily... Kavárna Alois Caff'e, aha...

,,jsme tu, tady ta je má nejoblíbenější" řekl Nick.

Vystoupila jsem z auta a čekala až se Nick vyhrabe z auta.

Konečně je tu, společně jsme vešli do té kavárny. Sedli jsme si k okénku a čekali až přijde někdo u koho si budeme moct objednat... Čekala jsem ze přijde servírka s velkyma kozama, ale on přišel 'číšník'. Bylo mu tak 20-23 a byl to celkem kus.

Zde si pusťte písničku 💟☺

,,dobrý den" pozdravil nás a my mu pozdrav opětovali. Já si objednala karamelové frappé a Nick něco, co,nevím jak se jmenuje...

Číšník odešel....

,,tak mi o sobě něco řekni" pobídl mě a já začala...

,,no... Přestěhovali jsme se sem protože si mamka našla přítele a ten žije tady i se svým synem. Byli zrovna na dvou týdenní služební cestě v anglii... A tak ho mamka poznala, kde to netuším. Můj vlastní táta..."
Na chvíli jsem se zastavila jelikož jsem si vzpomněla na všechny ty krásné zážitky, výlety, ty jeho vtipy... Měla jsem ho moc ráda... Ale po tom co udělal mamce.... Díky ale ne...

,,no.... Toho máma vyhodila z domu, jelikož se mu v práci nějak až moc zadařilo, a pak to mělo vliv na naší rodinu, jelikož mu máma nestačila... Chodil do různých baru, kde ojížděl jednu za druhou, a bylo mu jedno ze tam za jednu návštěvu nechal třeba 10 tisíc... Začal chlastat a hrát ty různé automaty v kasínech..." Zase jsem se odmlčela... Po tváři mi stella jedna slza, kterou jsem rychlostí blesku setřela a nahodila falešný úsměv.
,,opustila jsem všechny mé přátele... Domov... Zbytek rodiny..." Vzpomínka na moje holky... Chodili jsme spolu do kina, do nákupních středisek, kaváren a různých obchodů... Pak ty naše společné zážitky... Brigády... Ne! Po tváři mi začalo stékat čím dál tím víc slz.... Už nikoho nikdy neuvidím... Nikoho z MÉ anglie.

,,promiň, musím na čerstvý vzduch." Sebrala jsem si své věci a rozběhla se ke dveřím. Otevřela jsem je a běžela do trafiky, která byla hned naproti.
Koupila jsem si krabičku práskaček s borůvkovou a mentolovou příchutí... L&M myslím... A zapalovač...Hned jsem si jednu cigaretu vytáhla a co nejrychleji ji zapálila.
Vlozila jsem si ji mezi mé rty a silně nadechla. Aaaaah.....

Vyfoukla jsem nosem a nervózně klepala pravou nohou... Práskla jsem si mentolovou kuličku a znova popotahla, zavřela jsem oči... Nechtěla jsem, ale před očima se mi zobrazovala Kate,Lucy a všichni z naší party... Jak se mají? Co dělají? Stalo se něco výjimečného? Ach jo...

Otevřela jsem oči a málem jsem dostala infarkt, když jsem viděla Nicka stát předemnou... Měl lítost a strach v očích...

Nick

Řekl jsem ji ať mi o sobě něco řekne... Ale tohle jsem udělat nechtěl... Všechno co mi řekla... Mě zabolelo jako kdyby to byla moje sestra a já ji 5 let neviděl...
Bylo mi ji strašně líto... Její táta co udělal a pak její přátelé... Žila tam od jejího narození a najednou tohle... Je mi ji líto...

Odešla... Řekla že musí na čerstvý vzduch, takže bude někde poblíž... Dopil jsem v rychlosti zbytek mé kávy. Ty jo, Jai tam,zbývalo pouze 1-2 centimetry... A já si myslel že jenom mluvila... Sebral jsem si své věci a šel před kavárnu... Rozhlížel jsem se kolem... Kde je?... Támhle? Ona kouří? Neříkám jo, já taky, ale vůbec bych to do ní neřekl... Ale stojí u trafiky... Sakra! Nickusy!! Co jsi to zase provedl?? Kvůli tobě kouří! Kdyby si se jí na tohle nezeptal nic z toho by se nestalo...

Měla zavřené oči... Měl jsem o ní strach, co když si udělá něco víc? Ano, neznám jí, ale já bych měl strach i o bezdomovce. Proto jim vždy nechávám tak 25 dolarů, ať,si s nimi dělají co chtějí, jejich život, ale je mi jich líto...

Jednou jsem šel po městě a jeden tam byl... Chtěl jsem mu dát 15 dolarů... Měl tam cedulku...

Pro mého kamaráda, který je tu se mnou a bude do té doby dokavaď oba nezemřem.

Podivil jsem se a zeptal se ho koho tím myslí...
Když, ochrnul kabát a tam byl pejsek s hodně poraněnou nohou, okamžitě jsem ho vzal a šel s ním na nedalekou veterinu. Ten pán mi řekl že to dělat nemusím, že si něco našetří, ale já si stal za svým...

Tlapku mu vydisenfikovaly něco sešili a poté obvázali. Dali mi asi 5 náhradních obvazu, tohle stalo asi 135 dolarů. Vrátil jsem se tam a pán mi děkoval asi 10 minut v kuse.Pak mi dával jeho našetrenych 70 dolarů, já je odmítl a 30 dolarů mu tam ještě přidal.

Bylo mi ich strašně líto... Vždyť bezdomovci nejsou jenom špatní... Většinou jsou špatní jen protože jim život nepřál a něco,se stalo... Třeba jim umře dítě s ženou... Ten člověk to nezvládne a stane se z něho to co se z něho stane...

Omlouvám se ze jsem se tak rozpovídal...

Přešel jsem k Jai a díval se na ní, hned jak otevřela oči, lekla se mě... Bylo mi ji vážně líto... A to jsem si já kretén myslel, jak ji dneska ohnu... Nemůžu... Chtěl bych, ale je toho na ni moc...

Objal jsem ji, a se ptal ji ze to bude dobrý... Ona mi párkrát vzlykla do košile a řekla že asi jo. Já ji ale opravil a řekl.

,,určitě ano"

............................

OH MY GOOOOD!!!!! 1167 SLOV!!!
Pamatujete si na moje začátky?? Jak to mělo pouze 100 slov 😂😂😂

Tady jsem se rozepsala a málem jsem se rozbrecela... To s tím bezdomovcem je podle pravdy... Ale tady v česku...

Nezabijejte me! Nevím kolik je jeden dolar KČ.... Omlouvám se!

Co říkáte na Nicka? Já nevím proč ale já ho začala mít ráda 💗💖💟 má city... To nějací frajirci moc ne... Ouuuaaa těším se na další kapitolku 💗😁😂

Pište mi vaše názory! Prosím mooooc!😍💏💞💝💓💙

Snad se vám dnešních 1167 slov líbilo!

Mějte se krásně!

Vaše...

Nanynka02 <3

Omluvte mé gramaticke chyby a překlepy prosím 💗💖💕💟