Alfa, Beta, Omega

10. kapitola

Pohled Lory

Přijela jsem k domu svého otce. Věnovala jsem domu kyselý pohled. ,,Opravdu to tak chceš? Pořád se můžeme vrátit domů," řekla má matka a mile mě pohladila po zádech. Zamítavě jsem zavrtěla hlavou. ,,Tohle jsem si vybrala, mami. A s tátou máte pravdu, musím poznat také jeho rodinu," odpověděla jsem a vyndala si kufr z auta. Pomalým krokem jsem se vydala k domu. Za sebou jsem slyšela zvuky odjíždějícího auta. Zhluboka jsem se nadechla a došla k domu. Vevnitř jsem slyšela hlasy. Podle esemesky od mého otce měl být dům prázdný. Otevřela jsem si klíčem, který mi poslal poštou. Vstoupila jsem do domu, zula si boty a kufr nechala v předsíni. Šla jsem za zvukem hlasů. V obývacím pokoji na pohovce seděla mladá bruneta, ruce měla přitisknuté na obličeji a tělo se jí otřásalo vzlyky. Kolem ní na různých místech seděla poměrně velká skupina chlapců. Jeden chlapec, poměrně podobný dívce na pohovce, seděl u ní a objímal ji kolem ramen. Další stál přímo nad nimi, ale celkové skupině se vymykal. Vypadal starší tak na 25 let. Všichni ostatní, kromě dvou na té pohovce, vypadali okolo 20 let. Připadala jsem si trapně, měla jsem pocit, že jsem viděla něco co nebylo pro mé oči. ,,Co máme sakra říct jeho rodičům?" zeptal se poměrně opálený tmavovlasí chlapec. ,,Nic, řekneme jim pravdu," odpověděl ten nejstarší z nich. Náhle zvedla brunetka hlavu a zničehonic stočila své hnědé oči s nažloutlým okrajem směrem ke mně. Trochu se napjala a to upoutalo pozornost ostatních. Náhle za mnou bouchly dveře od domu. ,,Alexi? Ty jsi doma?" náhle se v obýváku objevil můj otec. Přeměřil si partu v obývacím pokoji. ,,Dereku? Stalo se něco?" zeptal se a svou otázku směřoval k nejstaršímu přítomnému. ,,Vlastně stalo," odpověděl Derek.

Jsem zpátky! Omlouvám se, že se toho moc nestalo ale Lora je pro příběh velmi důležitá :) Btw. máte ji na obrázku :)