Alfa, Beta, Omega

11. kapitola

Pohled Lory

Můj otec si s tou partou domluvil schůzku na jedenáctou večer. ,,Promiň mi ten chaos Loro. Netušil jsem, že se tu objeví. Vítám tě u nás doma. Doufám, že budeme v pořádku vycházet. V případě, že by byly nějaké problémy určitě je vyřešíme. Naše rodina žije trochu rušnější život," řekl a nervozně se zasmál. ,,Myslím, že se tu s tím nějak popereme. Každopádně to bude asi vzrůšo. A můj bratr?" zeptala jsem se. ,,Alex tu většinu dní není, vrací se domů později v noci a odchází brzy ráno. No, radím ti drž se od té jeho party dál. Myslím, že si úplně nesednete. Koneckonců jsme rodina. A Alex je poměrně rozumný kluk," řekl a ukázal mi můj nový pokoj. 

Večer jsme čekali na Alexe s večeří, ale vůbec se neukázal. Všimla jsem si, že se mu pokoušeli volat. V domě vládla napjatá atmosféra. V noci se objevil Derek s tou dívkou a... Můj bože Tyler! V momentě, kdy mě spatřil rozevřel náruč a já ho objala. ,,Tebe si pamatuju, jako malého smrada," zašeptal mi do ucha. Já ti ukážu malýho smrada! ,,Proč jsi mi nezavolal?" zeptala jsem se na oko ukňouraně. Samozřejmě to prohlédl. ,,Tylere!" oslovil ho Derek, ale vycítila jsem tam podtext. ,,Loro, nech nás o samotě," poprosil mě otec. Přikývla jsem a opustila obývák. Hned za dveřmi jsem si sedla ke zdi a vytáhla mobil. Tak teď to snad nebude tak nápadné! Napnula jsem uši abych slyšela co nejvíce z tlumeného rozhovoru. ,,Nebude se ti líbit jaké zprávy nesu Marcusi. Alexe už pár dní pohřešujeme," řekl asi Derek.

Pohled Katherine

Když Derek zmínil Alexovo jméno bolestně jsem sebou trhla. O tom snu jsem se klukům svěřila. Shodli se, že je to nejspíš past a Alex je dost možná po smrti. Tomu nevěřím... Svět bez Alexe nemůže existovat. Alexův táta vypadal zbědovaně. ,,Víte co s ním je?"  zeptal se. Nešťastně jsem zavrtěla hlavou. ,,Když jsem ho viděl naposledy, houpal se v síti na stromě," podotkl jedovatě Tyler. Snažil se. Nechtěl aby někdo poznal, jak moc ho bolí zmizení jeho nejlepšího přítele. Náhle se ozval domovní zvonek. Vzápětí vtrhl do obýváku Jeremy. ,,Máme ho! Kat měla pravdu, za tím vodopádem je vážně vchod!" zvolal na celý dům a bylo vidět jak moc věří tomu, že to není falešná stopa. Začala jsem se zvedat, ale Derek mě zastavil. ,,Tak to ne. Ty nikam nejdeš," zavelel přísným hlasem. ,,Dokážu ti, že umím víc než se jenom věčně schovávat. Jdu si pro Alexe a ty můžeš jít se mnou nebo zůstat tady," odsekla jsem. Jen ať vidí jak nepříjemná umím být. ,,Dobře, možná tě podceňuju. Nikoho nenutím, bojím se, že smečka zažije ztráty dnes večer. Půjdou jen ti co chtějí," promluvil Derek jako Alfa. Kluci postupně začali vstávat, ale první na nohou byl Tyler a Adrian. Můj pohled padl na desetiletého Jeremyho. ,,Omlouvám se kluci. Já ne," řekl a sklopil hlavu k zemi. ,,To je v pořádku, Jere. Nikdo ti to nevyčítá. Máš své vlastní starosti. Odcházíme!"

Tadá! Konečně větší akce, příští díl mě děsí :D :D a o tom co se stane rozhodnete nepřímo vy! :D Do komentářů napište písmeno A nebo B. Podle toho vyberu další pokračování :)