9. kapitola

565 39 1
                                        

Pohled Katherine

Bylo to zvláštní. Cítila jsem, jak mi zrychlil tep. Bylo to zvláštní, nádherné ale smutné... Takové osamocené. Pak jsem slyšela smích, přišel mi příliš hlasitý ale smích to byl. Vzhlédla jsem. Smích patřil Tylerovy na druhé straně místnosti. Popadl mě vůči němu vztek, normálně bych na něj zařvala, ale teď jsem instinktivně zavrčela. ,,Klídek štěně. Nemusíš mě hned sežrat. Já chci jenom vidět, kdo tohle vysvětlí Alexovi. A já to nebudu." řekl a svalil se smíchy na zem. I ostatní se začali pošklebovat vtipu, který mně unikal. 

V následujících dnech se smečka rozdělila. Derek se snažil, abych se naučila co nejvíc za co nejkratší dobu.Zbytek smečky, pod dočasným vedením Tylera, se věnoval pátrání po Alexovi. Můj bratr tak nějak pendloval mezi našimi skupinami. Trávila jsem hodiny a hodiny v lesích jako vlk. Stopovala jsem, lovila a učila se prát. Moc stop se neobjevilo. Po týdnu jsem usnula v lidské podobě a zdál se mi podivný sen. Byla jsem na louce, kde jsem prvně potkala Alexe ve vlčí podobě. Bílý vlk přišel, tak jako si to pamatuji. Pak najednou se změnil, na těle se mu objevily krvavé fleky. Náhle promluvil lidskou řečí. ,,Katie! Díky bohu, jsi v pořádku. Pomoz mi! Jsem zavřený, vodopád za ním je jeskyně. Je průchozí... Přijď pro mě!" Pak jsem se s křikem probudila.

Omlouvám se, že tak krátká :D 

Alfa, Beta, OmegaKde žijí příběhy. Začni objevovat