Shu, poslouchal hudbu, když ucítil, že jde do domu člověk. Přesněji, panna a dost hlučná. Otevřel dveře a jal se povalovat na pohovce, v mezaninu schodiště. Bavil se, jak k němu kořist sama nakráčela. Neposlouchal moc co říká, ale její vůně ho zajímala. Moc!
Naklonila se nad něj a vytrhla mu sluchátka:
„Potřebuju prachy, šéfe!"
Nevěřil tomu co vidí. Drobounká, okatá holka, v růžové přilbě s bílými křídly, černé kožené bundě a puntíkovaných černo-růžových leginách s baletní sukýnkou v těžkých botách.
Zaslechla jeho hudbu a začala tančit.
Posadil se a musel si pohlídat, aby se mu neotevřela pusa údivem:
„Kdo jste?"
Zastavila:
„Tak nejste mrtvola, šéfíku. Dostali jsme z této adresy objednávku na pizzu, složila jsem ji támhle dole a teď bych ráda, pade plus dýško, pět doláčů, O.K.?"
Protřel si oči, musí si na ní sáhnout, jestli náhodou ještě nesní. Natáhl k ní ruku a dostal hned plácnuto:
„Nic na mě nezkoušej, jednak se umím bránit a jednak vypadáš, že nejsi zrovna v kondici!"
Mezitím vyfukovala a praskala bubliny z žvýkačky.
- Edit. 18 -
ČTEŠ
Rozvoz pizzy
FanfictionShort-story Malá žena, pouze svou výškou, si to bez okolků napochoduje do sídla plného upírů, a je jí to putna. Co ji však se** je, že nedostane svůj plat.
