Yui, se zatoulala do části domu, kde byl bazén.
Sedla si pod růžový obraz a kochala se odlesky vody. Skoro nemyslela, jen se nechala unášet třpytivou nádherou.
„Jsi vzhůru?" mával jí, Shu, před očima.
Podívala se na něho:
„Copak? Stalkuješ mě, perverzní magore? Teda, Shu." Musel se smát, vyděl těch tisíc čertů v každém jejím oku.
„Okouzlila jsi nám bratříčka."
Naklonila hlavu:
„No neumí si pořádně hrát, dostal dvakrát polštářem a vytasil hned zuby. Lamoň." Došla k okraji bazénu: „Co ty Shu?" Cítila jak jí chytil v pase a přitáhl si k sobě. „Cítím tvou krev, cítím jak ti teče v žilách, slyším jí. Šššš, ššššš. Buch, buch, tvoje srdce tluče. Vidím jak jsi zčervenala, jak se ti zrychlil tep. Co myslíš, když se mě ptáš, co já? Jsem upír, nespleť se, jsi jen oběť."
Otočila k němu hlavu, aby mu viděla víc do tváře:
„Ale ty si rád hraješ viď, bavilo tě to v lese, kdy jsem tě hodila přes rameno. Trpěl jsi, když jsi mě slyšel ve sprše. Neboj, nehodlám zpívat, nejsem sadistka. Možná jsem masochista, nevěděla jsem o tom," odmlčela se a podívala se zpět a bazén: „Plaveš?"
Shu ta otázka zaskočila:
„Ano."
Yui kývla:
„To je fajn," ve chvíli nepozornosti se rozeběhla skočila do vody za křiku: „Já to neumím, nauč mě to!"
- Edit. 18 -
ČTEŠ
Rozvoz pizzy
FanfictionShort-story Malá žena, pouze svou výškou, si to bez okolků napochoduje do sídla plného upírů, a je jí to putna. Co ji však se** je, že nedostane svůj plat.
