Rozvoz pizzy

23. Pravda

„Takže vy jste upíři a já tu s váma budu bydlet a budu jako co?"

Tiskla se Yui, ke zdi u krbu, aby si chránila záda.

„Slečno Yui, měla by jste se posadit a nechat nás, aby jsme se představili a stanovili si pravidla." zkusil to Reiji formálně.

„E, e. Nemyslím, že vás chci vůbec znát, ale asi nemám na vybranou co?" Házela znechucené obličeje po všech: „Fajn ten s medvědem, ten je aspoň trochu výstřední. Jak ti mám říkat?" Prskla po něm.

„Kanato, jsem Kanato a tohle je Teddy a ty jsi tak krásná. Můžu ti přijít zazpívat?"

Yui, se neubránila a naklonila hlavu na stranu s úsměvem: „Třeba jo, jen když nebudu muset taky."

Ayato stál najednou před ní:

„Já jsem tady lord a ty budeš moje!"

Yui mu koukala přímo do očí:

„Nevim proč jako, je na tobě něco zajímavýho? Shu, je perverzní magor, Kanto má medvěda, ten za tebou klobouk, tamten chrápe v rakvi a ten s brejlema, je posedlej slušným chováním, jdi raději dál!"

Ayato nechápal, ona to fakt nechápe. Jen slyšel jak se Subaru, Kanato a Shu hyhňají jak puberťačky.

„Ayato, jsem s Kanatem a Laitem trojčata," ukázal a šel si sednout.

Yui koukla na Reijiho:

„Reiji," představil se.

„No a ty fešáku?" kývla na Subara.

„Subaru, ty si fakt nemůžeš pomoci co? Chápeš vůbec, že jsi ve smrtelném nebezpečí?

Yui přikývla:

„Vím to, jen prostě co na tom změním? Můžu tonou v slzách a k čemu mi to bude? Nebo tu mám běhat a těšit vás hlasitým křikem? Je vás šest, a já mám jen pět litrů, toho co chcete. Takže co chcete řešit?"

- Edit. 18 -