„Kou, okamžitě se jí zbav!"
Ten vrtěl hlavou:
„Ale proč, vždyť je to super, taky to neznáš."
Yuma, se zamračil:
„Kou, odnes jim ji. Asuza, se jí bojí. Ruki, přestal mluvit a mě to taky už stačí. Ať si týrá čistokrevné!"
Kou, se tvářil smutně:
„Když já jí mám rád. Je jak sluníčko."
Asuza, se k němu přiblížil:
„Když cítím bolest, vím, že žiju. Ale ona je hrozná, to je i na mně příliš. Odnes ji!"
Takhle Asuzu, nikdo neznal.
Kou, přikývl:
„Jdu pro ni."
Yui vešla:
„Co mi udělat laskavost, a hodit mě jen do města, co?"
Všichni čtyři zamítavě kroutili hlavou. Yui zkroutila pusu:
„Nojo, vrána k vráně."
Vyšli před dům, kde stáli Subaru a Ayato.
„Magoři, si mě přišli vyzvednout! Tihle mě tu nechtěj," ukázala za sebe prstem.
„Yui!" zařval na ní Subaru.
„No jo pořád. Jste nebezpečný a já jsem blbá, že si dovoluju, protože mě můžete zabít a měla bych vám prokazovat úctu. Spokojen, tak jdeme. Mám hlad!"
Ayato si ji strhl do náruče a zmizel s ní.
„Takže vy jste ji chtěli vyhodit? Copak jste se s ní necítili líp?" Neodpustil si dotaz Subaru.
„Raději ne. Tuhle bestii raději necháme vám. Bude to nejlepší trest." Subaru se zakřenil a zmizel za Ayatem. Jen doufal, že neleží někde na mechu. Skoro se trefil, ležel na Yui a ta byla na mechu.
- Edit. 18 -
ČTEŠ
Rozvoz pizzy
FanficShort-story Malá žena, pouze svou výškou, si to bez okolků napochoduje do sídla plného upírů, a je jí to putna. Co ji však se** je, že nedostane svůj plat.
