SIRIUS
Ještě než přeměnil jsem stihl zavolat, ať nám věří nebo něco v tom smyslu a pak se rychle proměnil ve velkého černého psa a vycenil jsem tesáky. Nechtěl jsem mu ublížit ale tohle bylo jediné možné řešení. Takhle se nedostal z chroptící chýše a my zůstali aspoň trochu v bezpečí.
Když se doproměnil tak chvíli kňučel jak to měl ve zvyku. Poté se podíval našim směrem, už se napřahoval, že na náš zaútočí,ale v tom mu zabránil James svými parohy. Peter se mezitím proplížil za něj a už už se proměňoval aby mu dal sedativa. Když v tom si ho Remus všiml, rychle jsem skočil před něj aby ho nezabil a zařval jsem nad tou ostrou bolestí co se mi prohnala tělem. Nikdy mě tak moc nezranil. Možná jen když měl opravdu silný záchvat. Teď je to ale jiné. Teď jsem tam skočil dobrovolně. Má rána se táhla přes břicho až k prsům. (pozn. autorky : Dělejme že ho tohle nepřemění ve vlkodlaka :D) Přesto jsem se postavil a bránil Červíčka a Jamese, který mi pomáhal. Ztratil jsem hodně krve. Bránil jsem se dokud nezašel měsíc a já neupadl do mdlob.
Když jsem se probral zjistil jsem, že jsem na ošetřovně. Porozhlídnul jsem se okolo. Nic divného, ale potom jsem sklonil zrak na svou postel. Někdo na ní ležel a držel mě za ruku, nemohl jsem vidět kdo to je, protože měl nasazenou kapuci od hábitu. Kdo to je? Jediné co jsem zjistil, že je z Nebelvíru. Že by Remus? Ne, to je blbost co ten by tu dělal? A proč by mě držel za ruku? To by pro mě bylo jak splněný sen.
Byl jsem strašně zvědavý tak jsem pomalu dotyčnému stáhl kapuci.Pane bože.....on je to fakt Remus! Ale proč mě potom drží za ruku? A co, to teď nehodlám řešit, radši si to užiji, kdo ví kdy se mi zase poštěstí. Na tváři se mi vytvořil úsměv, netakový kterým balím holky ale upřímný. Víc jsem jeho ruku zmáčkl a zase usnul, již ničím nerušeným spánkem. Až na sen kde jsem ho přetáhl o tuhle nemocniční postel.
Dnes pouze z pohledu Siriuse :D. Co myslíte jak zareaguje Remus, až zjistí, že ho celou noc držel za ruku. :D Máte se na co těšit.
Majte sa :) Janča
ČTEŠ
Pamatuješ za úplňku?
Fanfiction,,Miluju tě, Siriusi." Už zase ta slova, co nemají váhu, co pro mě nic neznamenají. Jen od jedné osoby bych si je přál slyšet, a ta mi je neřekne. Ptáte se proč? Protože necítí to samé co já! Bere mě jen jako kamaráda a mě ten pocit neskutečně...
