REMUS
,,Jsem těhotný, Siriusi." zašeptal jsem potichu. Jako bych se bál reakce. Určitě mě teď bude nesnášet. Dveře na ošetřovnu se otevřeli a do nich vkročil Sirius. Já nevím jak mu to říct. ,,Tak jak ti je?" Zeptal se Sirius. Já mlčel, ale nemohl jsem stále. ,,No, já..." Sirius nadzvedl obočí. ,,No,ty?" Usmál se. ,,Já nevím jak to říct..."
Nervozitou jsem se kousal do rtu. "Sice nevím jak, ale je to asi zázrak a asi to je i díky vlkodlakovi uvnitř mě, no a proto se to asi stalo, sice opravdu netuším jak. Ale. Jsem těhotný." Všechno jsem řekl strašně rychle a na konci věty se mi zlomil hlas.
,,Cože? Slyšel jsem dobře?" ptal se Sirius. ,,No podle všeho jsem v jiném stavu. Čekám miminko. Moje a tvoje." V tu chvíli Sirius zbrutálněl a vlepil mi facku. ,,To je nechutný! Stvůro! Určitě ani není moje! To musí být špatný vtip!" Byl jsem jeho reakcí překvapený, že jsem se nemohl ani pohnout. Z očí se mi spustily slzy zatímco jsem se držel za pohmožděnou tvář. Koukl jsem na Siriuse. Vytahoval hůlku a mířil ji na mě. Pak jsem už jen slyšel jak řekl CRUCIO a já se v křečích zhroutil na zem.
Než mě budete chtít zabít. Moc se omlouvám. Ale brzo se vše vysvětlí. To, že je krátká má svůj důvod. Koment nebo vote potěší a podpoří v další tvorbě.
Majte sa 💚 Janča 💙
ČTEŠ
Pamatuješ za úplňku?
Fanfic,,Miluju tě, Siriusi." Už zase ta slova, co nemají váhu, co pro mě nic neznamenají. Jen od jedné osoby bych si je přál slyšet, a ta mi je neřekne. Ptáte se proč? Protože necítí to samé co já! Bere mě jen jako kamaráda a mě ten pocit neskutečně...
