SIRIUS
Přes den byla bez Remuse nuda. Na obědě jsem si říkal jsem si říkal, že už jen odpoledne a uvidím ho. V klidu jsem jedl, když v tom skočila Jenny někomu kolem krku. Bylo mi to celjem jedno, ale když zmínila Remuse tak jsem zpozorňel. Když jsem ho tak jsem se usmál. Potom jsem si uvědomil, že má kolem krku Jenny, tak jsem ji propálil pohledem. Nikdo nebude objímat MÉHO Remuse. Jen já.
V tu chvíli se Remus rozesmál. Já se zatvářil nechápavě. A on se rozesmál víc. Prý tu nebyl jen den a né týden. Ni já ale asi tuším čemu se smál. MĚ. Po obědě vynechal hodinu lektvarů. Protože jsme šli na kraj lesa pro nějakou rostlinu co se mi i omotala kolem nohy. Blbá kytka! Po vyučování jsem šel na ošetřovnu. Ta noha byla jen spálená, ale dostal jsem na ni obklad a obvaz. A šel jsem na večeři.
Na večeři jsem seděl naproti Remusovi. Vedle něj seděli Lily s Jenny a obě se na něj lepily. Když ho ale Lily chytla za ruku, už jsem se naštval. A dal mu nohu do rozkroku. Zarazil se uprostřed věty a zalapal po dechu. Začal jsem se usmívat.
Když v tom mě pod stolem zasáhla voda. Vyskočil jsem a v tu ránu mě zasáhla další várka. Rozhlížel jsem se odkud to přišlo. Remus se začal smát a spoku s ním i pár dalších lidí. Došlo mi to, to byla odplata za tu nohu. Rychle jsem ho zpražil pohledem. ,, Jen počkej, náměsíčníku." Přeskočil jsem stůl a už se po něm sápal. Jenže stihl uskočit. A vyplázl na mě jazyk! Potvůrka! Začal utíkat ven ze síně a já za ním.
Doběhli jsme až na pozemky školy, tam jsem ho chytl a obejmul, takže byl promáčený taky. Když už jsme byli v tom blbnutí, tak jsem ho strčil do jezera u kterého jsme byli. Svlíknul jsem si hábit a v kalhotech a košili skočil za ním. Chvíli jsme ještě blbli a potom jsme slyšeli. ,, Pánové do ředitelny!"
Doufám, že jste si kapitolu užili jako já její psaní ( totální záchvat smíchu). Koment potěší. Mám otázku stáli byste o Character Ask? Já jen aby to nedopadlo jako minule. :) Tak já se pro dnešek loučí a u další kapitoly AHOJ.
Majte sa :D Janča :3
ČTEŠ
Pamatuješ za úplňku?
Fanfic,,Miluju tě, Siriusi." Už zase ta slova, co nemají váhu, co pro mě nic neznamenají. Jen od jedné osoby bych si je přál slyšet, a ta mi je neřekne. Ptáte se proč? Protože necítí to samé co já! Bere mě jen jako kamaráda a mě ten pocit neskutečně...
