,,Miluju tě, Siriusi."
Už zase ta slova, co nemají váhu, co pro mě nic neznamenají. Jen od jedné osoby bych si je přál slyšet, a ta mi je neřekne. Ptáte se proč? Protože necítí to samé co já! Bere mě jen jako kamaráda a mě ten pocit neskutečně...
Uběhli dva dny od toho incidentu v ložnici. A my neměli ještě chvíli pro sebe. Tak jsme se domluvili, že se dnes sejdeme na astronomické věži, kde si vše domluvíme a vyříkáme.Celý den jsem byl jak na trní. Když se blížil večer a tím i čas srazu, už jsem byl klidnější. Už jsem se hrozně těšil až ho zase uvidím. Ne jako Tichošlápka: sukničkáře a frajera školy, ale jako Siriuse: osobu, kterou miluji z celého svého srdce.
Byli jsme domluveni, že já tam dojdu ze společenky ( společenská místnost ) a on půjde rovnou z večeře. Takže jsem klukům řekl, že jdu do knihovny a šel jsem na astronomickou věž.
Když jsem tam došel a zkontroloval, že tam nikdo není tak jsem zavolal na Siriuse, že může vylézt.
Poté co vylezl mě hned políbil. Omotal jsem mu ruce kolem krku a hned se do polibku zapojil. Jazyky jsme vedli válku kterou vyhrával Sirius a já čím dál tím víc propadal jeho kouzlu. Nejdřív jsem se líbali vášnivě a dravě ale pomalu jsme zpomalovali až jsme úplně přestali. Sirius mi dal pusu na nos a já se zahyhňal. Jako vážně?! No nic, už to nevrátím.
„Miluju tě." Tak krásná slova a z jeho rtů jsem ještě krásnější. „Vždyť já tebe taky." A zčervenal jsem. „Ale teď se pojď dohodnout."„Fajn. Já osobně bych si to nechal pro sebe, teda ale jestli to chceš někomu říct nemám nic proti." Řekl rychle, asi aby mě neurazil. „Tak dobrá,ale ch-chodíme spolu vůbec? N-nebo to bereš jinak?" Řekl jsem lehce smutně. Na to si mě Sirius přitáhl do náruče a zašeptal větu, která mi vehnala slzy do očí. ( Né, vůbec jsem to tu nechtěla zakončit. :P )
„Budeš můj přítel,prosím?" Nezmohl jsem se na nic víc než přikyvování a mumlání. „Ano, ano, ano moc rád." On mě vyzdvyhl do vzduchu a políbil mě. Ze rtů mu pomalu přešel ke krku. Kde mě laskal a kousal, poté to místo začal laskat svými rty. Potichu jsem vzdychl. Jen jsem cítil jak se mi usmál do kůže na krku. Naznačil mi abych si dal nohy okolo jeho pasu, tak jsem tak udělal. On mě chytl pod zadkem a lehce ho zmáčkl, tím si vysloužil další vzdych z mé strany. Položil mě na nějakou bednu co tam stála.Když se mi ale začal dobývat do kalhot tak jsem ho zastavil se slovy „Promiň, ale ještě ne. Chápu, že jsi zvyklý na jiný přístup ze strany partnera, ale já na to ještě nejsem připravený." Nejdřív se tvářil zklamaně, ale poté se v jeho očích odráželo pochopení. „Dobrá já to chápu, nebudu na tebe tlačit a spěchat. Máš pravdu, že jsem zvyklý na jiné chování ze strany partnera, ale to byly jen známosti maximálně na týden. S tebou to ale myslím vážně, tak proto počkám." Na to jsem neměl co říct, tak jsem ho políbil a do rtů zašeptal jednoduché „ Děkuji."
Doufám, že jste si dnešní kapitolu užili. Vote a nebo koment potěší . Přemýšlela jsem, že bych dnes a nebozítra vydala ještě jednu (když už je ten státní svátek) ale nakonec jsem se rozhodla, že ne :P
Užijte si volno a u příští kapitoly se budu těšit znovu.
Majte sa :D Janča :3
P.S. - Zbožňuji takhle pojatého Remuse :D
Ups! Tento obrázek porušuje naše pokyny k obsahu. Před publikováním ho, prosím, buď odstraň, nebo nahraď jiným.
